Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na dalších pět let stal Miloš Zeman. Myslím, že to sám nečekal. O to razantněji úspěch v jeho štábu zapili, přesněji řečeno bolševicky zachlastali. Jednoho soudruha to porazilo, a aby nebyl za slabocha, obvinil přítomné novináře, že ho chtěli zákeřně otrávit. Jednal jako muslimský fundamentalista – podřadnému jinověrci se smí lhát, to je i komunistická strategie. Jednomu novináři zase rozjaření vítězové dali pěstí do obličeje, aby věděl, jak se chovat k věrchušce. Nebo to byla předzvěst nových poměrů? Zeman sám neopomněl nazvat novináře pitomci.

Můj bývalý student mě popíchl, jestli nad politikou nějak moc nemoralizuji. Morální rozhořčení prý nemůže být politickým programem, a proto Jiří Drahoš prohrál. Měl asi pravdu, jak ukazují podrobné analýzy rozhodování voličů. Vyplývá z nich, že těch sto padesát tisíc vítězných hlasů se Zemanovi podařilo schrastit v posledních dnech a hodinách. O vítězi tedy rozhodla politická technologie. Znal ji a úspěšně používal už Machiavelli a máme ji v sobě zakódovanou zřejmě statisíce let. Podařilo se nafilmovat „volby“ v tlupě orangutanů, kteří o vůdčí postavení bojovali tím, jak silné zvuky vydávají, když se bijí v prsa – vyhrál ten, který našel prázdný barel a mlátil do něj klackem.

Volby prezidenta demokraticky ukázaly zdejší poměry, nelze než je respektovat. Odmítám označovat prozemanovské voliče za hlupáky a lůzu, stejně jako prodrahošovské za sluníčkáře nebo pražskou kavárnu. Jestliže Zeman označil novináře za pitomce, se stejně zvrácenou logikou mohu prohlásit za pitomce prezidenty, politiky, včelaře, potápěče… Pokud ale nebudu pitomce hloupě a účelově definovat jako příslušníky profesní skupiny, ale jako osoby se sníženou nebo nulovou schopností porozumět světu a umět v něm úspěšně přežít, pak jsme v posledních letech pitomci všichni – žijeme si jako nikdy dřív a svůj blahobyt ničíme nesmyslným jednáním.

Proč jsme od listopadu 1989 nedokázali vytvořit občanskou společnost? – to je správné označení těch, co Zeman nálepkuje jako pražskou kavárnu. A má z její svobodomyslnosti strach, jako každý potenciální diktátor. Proč je tu po třiceti letech polovina totálně frustrovaných obyvatel, kteří se často právem cítí odstrčení? Což je pocit, který, odhaduji bez sociologických podkladů, přivedl opětovně k moci Zemana – je náš, zajímá se o nás, mluví s námi. A nepustí k nám ty zlé „muslimáky“! Že jen bubnuje na prázdný barel, ti lidé nepoznají, a kdyby ano, v někoho věřit potřebují. Nikdo jiný se jim nenabídl.

Ideály listopadové revoluce nepřežily privatizaci a opoziční smlouvu. Na všem se dalo účelově dohodnout, žádné peníze nesmrděly, všeci kradli, nejschopnější nadělali miliardy, neschopní nic. Naivové nad společností filosofovali, jim podobní ji chtěli kultivovat uměním – tak je nechme psát a hrát bez cenzury, co chtějí, a budou to za pár šupů rádi dělat, tvrdila technokratická vrchnost čtvrt století! V Divadelních novinách o tom budou rádi referovat pisálkové ještě hůř placení. Technokrati se nemýlili.

Možná i proto se nám před očima rozkládají hodnoty, které na křesťanském základu držely společnost pohromadě stovky let. I morální. V tom je euroatlantická civilizace rozvrácená stejně jako civilizace islámská, jen se zatím fackujeme a nezabíjíme kalašnikovem. Vystačíme s Masarykem, Čapkem a Havlem v dezinformacemi prosáklém světě? S demokracií to prostě nemusí dopadnout dobře, nic netrvá věčně. Podle Jiřího Balaštíka jsme její možnosti vyčerpali a musíme definovat něco jiného. Nevím, asi má pravdu. Ostatně ultratradicionalistické a nacionalistické koncepty se o to pokoušejí a podle mne nic dobrého nepřinesly. Jako že jsou mi morálně eklhaft. Prakticky to už budou rozhodovat mladší. Stejně jako otázku, jakou roli v tom všem má a bude hrát umění a divadlo.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 06. února 2018

Komentáře k článku: O pitomcích

  1. jituška

    Pane Herman,
    Vy jste chytrý jako autobus.

    16.02.2018 (13.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Josef Herman

    Jituško,
    na tomto webu je zvykem argumentovat, ne popichovat. Zkuste to, třeba vám dám za pravdu.

    17.02.2018 (13.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,