Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

O dvou pekařích

Vždycky, když producent Petr Kratochvíl, který se svého času snažil narovnat systém podpory pražských divadel, chtěl dát nějaký názorný příklad zvrácenosti jejich financování, použil příměr o dvou pekařích v jedné ulici. Představte si, říkával, že ten jeden dostane na každý rohlík za pět korun tři koruny z městské kasy a ten druhý nic.

Loupák. FOTO archiv

Loupák. FOTO archiv

Na jeho slova jsem si vzpomněla v polovině února na premiéře hry Tracyho Lettse v režii Petra Svojtky v Divadle Kalich. Výborná inscenace, jako vystřižená z těch nejlepších let Činoherního klubu. Taky skvěle obsazená: Marek Taclík, Táňa Vilhelmová, Igor Chmela, Ivan Lupták, Anna Fialová.

Už šestnáct let pro vás hrajeme bez grantů a dotací, zaznívá v Kalichu z obrazovky vedle jeviště před každým představením, a za to děkujeme vám, našim divákům. Podle kulturní statistiky NIPOS je Kalich setrvale jedním z nejnavštěvovanějších českých divadel. A taky oním pekařem, který na své rohlíky nedostane ani korunu. Sám si vydělá na provoz i na čtyři premiéry ročně, tři činoherní a jednu muzikálovou. Na těch zhruba 60 milionů výnosů (jak vyplývá z účetních závěrek v obchodním rejstříku) se musí pěkně otáčet. Vloni tu činohru režírovaly Lída Engelová, Alice Nellis a tandem SKUTR, garnitura srovnatelná i s Národním divadlem, koneckonců ve dvou zdejších inscenacích hraje i tamní hvězda Iva Janžurová.

Ale zpátky k Zabijáku Joeovi. Jeho režisér Petr Svojtka je zaměstnaný „přes ulici“, je uměleckým šéfem v Městských divadlech pražských (MDP), přesto má čas režírovat v Kalichu. MDP mají dvě scény – menší Rokoko (asi 200 sedadel) a ABC srovnatelně velké, jako je Kalich (přibližně 500 míst) –, které na svůj provoz dostaly – jen tak, protože jsou příspěvkovou organizací města Prahy – v loňském roce 57‚6 milionu korun, pro tento rok ještě o milion víc. A to přesto, že za vstupné utržily v uplynulém roce o zhruba 5 milionů více než v roce 2014.

Divadlo ABC si z těch dotačních milionů jistě ukouslo nejméně polovinu a s touto dotací v minulém roce uvedlo čtyři premiéry, stejný počet jako nedotovaný Kalich.

Příměr s rohlíky tady sedí bezvadně. Srovnatelný repertoár, dokonce titíž lidé. A přesto jednomu divadlu doplácí magistrát na každou vstupenku 300 korun (v Divadle ABC), nebo dokonce 506 korun (v Divadle Rokoko) a druhému nic. Ještě stále si člověk s nadějí říká, že tedy budou nejspíš do městského divadla alespoň cenově dostupné vstupenky, a ono tak plní jakousi veřejnou službu. Ale ani to ne. V Kalichu prodávají vstupenky na činohru od 199 do 499 korun, na Ženu za pultem a Nahniličko od 199 do 599. V ABC stojí lístky od 220 do 320, ale na inscenaci Pan Kaplan má třídu rád už od 350 do 450, a na představení Shirley Valentine a Vím, že víš, že vím se Simonou Stašovou dokonce tvrdě „komerčních“ 490 a 590 korun.

Můžeme se na to ale – jako v té židovské anekdotě – podívat taky z té lepší stránky. Pomalu, ale jistě v Praze vznikají soukromé produkce jako Kalich nebo Studio DVA, které si mohou dovolit zaplatit kvalitní režiséry a herce (paradoxně často zaměstnané v příspěvkových nebo dotovaných divadlech), ale obejdou se zcela bez veřejné podpory. V jejich čele stojí lidé, kteří se naučili provozovat soukromé divadlo s kvalitním repertoárem a mají vysokou návštěvnost. Je jen otázka, kdy pražští radní konečně pochopí, že platit si draze to, co mohou mít Pražané i bez dotací, je koneckonců zbytečné.

  • Autor: Marie Reslová
  • Publikováno: 10. března 2016

Komentáře k článku: O dvou pekařích

  1. bohumil nekolný

    Marie,
    svou poslední otázkou zpochybňuješ princip veřejných divadel jako takový. Ale ten vytváří páteřní divadelní systém ve všech evropských civilizovaných zemích, včetně metropolí. O tom, zda je u nás spravován a financován racionálně není řeč. Ale obdobná slova „do vlastních řad“ mohou být smrtící.

    05.03.2016 (9.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    • Marie Reslová

      Peggy,
      ale to přece není pravda, přece je z kontextu jasné, že píšu o určitém typu produkcí a ne, že zpochybňuji princip „veřejnoprávních“ divadel. To by mě ani nenapadlo.

      10.03.2016 (13.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. DN

    Na text
    reaguje na serveru Nadivadlo divadelní historik Martin Švejda: http://nadivadlo.blogspot.cz/2016/03/svejda-dvoji-faul-marie-reslove.html#more

    10.03.2016 (16.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,