Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Nultý bod nezná hranice (No. 2)

Úterní program druhého dne festivalu Nultý bod přinesl kromě příjemných setkání v letním večeru dvě velmi rozdílné produkce. Překvapením pro mnohé asi bylo na tomto typu festivalu loutkové představení řecko-německé skupiny Merlin Puppet Theatre, která přivezla představení Clowns´ Houses s podtitulem “loutková teorie pro lidskou nicotu“.

Matka v domácnosti - loutky jako by byly z dílny Tima Burtona... FOTO archiv souboru

Matka v domácnosti – loutky jako by byly z dílny Tima Burtona… FOTO archiv souboru

A co tedy diváci viděli? Uprostřed velkého jeviště Divadla v Celetné menší portál pro loutky, který v průběhu představení ztvárňoval jednotlivé byty v „domě klaunů“. Jednotlivé epizody byly zarámovány temným hlasem, který recitoval úryvky z básně anglické básnířky Edith Louisy Sitwellové, která inspirovala název představení (viz pro zájemce zde – http://www.poemhunter.com/poem/clowns-houses/). Báseň zněla téměř shakespearovsky, nicméně následné děje i jejich zpracování byly z trochu jiného soudku. Jednalo se o šest epizodek, které jsem si nazvala „Příběhy obyčejného šílenství po řecku“. Každá pojednávala o neuspokojivém, ba marném životě několika obyvatel domu, každá končila černohumorně úlevnou likvidací jedince. A tak jsme byli svědky soužití jednoho starého pána s televizí, která zastala díky přepínání programů veškeré funkce reálné manželky (včetně kopulace). Až se televizor v surreálném rozostření stal doslova živoucím artefaktem, který splynul se svým majitelem. Další epizoda zastihla přezaměstnanou utrápenou matku, pro kterou je závěrečné zbavení hlavy vysvobozením, podobně jako useknutí hlavy hystericky vzlykající ženy srpkem měsíce jako gilotinou v závěrečné epizodě, či vzplanutí hlavy staříka, který sedě bez pohybu na balkoně nevnímá hádky a šílení rodiny v pokoji za svými balkonovými dveřmi.

Staříka sedě bez pohybu na balkoně nevnímá hádky a šílení rodiny v pokoji za svými balkonovými dveřmi. FOTO archiv souboru

Stařík sedě bez pohybu na balkoně nevnímá hádky a šílení rodiny v pokoji za svými balkonovými dveřmi. FOTO archiv souboru

Každá z jednotlivých epizod, které by se pracovně daly pojmenovat jako „osamělost“, „zoufalství“ či „hamižnost“, se dělila na dvě části – s reálným osvětlením a pak modře zabarveným snově-surreálným, kdy tyto marné životy získaly temnou, makabrózní pointu. Pokud jde o provedení, Dimitris Stamou a Demy Papada v černodivadelním principu poměrně zručně zacházejí s loutkami (vyřezávaní manekýni jsou jejich dílem) a scénickými artefakty, a dodávají i náznaky stínového divadla.  Sugestivní byl také zvukový a hudební doprovod představení. Nedá se říci, že bychom viděli něco, „co jsme ještě neviděli“, ale pokud vám nevrtalo hlavou, proč zrovna tohle na festivalu pohybového divadla, mohli jste být spokojeni.

///

Druhou část večera obsáhl projekt Bory Debnárové, letošní absolventky magisterského studia HAMU, s názvem Uroboros. Performerka, která se inspiruje pohybovým uměním Claire Heggenové, na projektu stále pracuje, a tak diváci, kteří byli na premiéře Uroboros v NoD/Roxy v dubnu 2016, viděli hodně jiné představení. Výrazný posun nastal především v uchopení většího prostoru, intenzitě light designu a jistému odlehčení. Nicméně základní principy příběhu zůstaly.

Druhou část večera obsadil projekt Bory Debnárové, letošní absolventky magisterského studia HAMU, s názvem Uroboros. FOTO archiv

Druhou část večera obsáhl projekt Bory Debnárové, letošní absolventky magisterského studia HAMU, s názvem Uroboros. FOTO archiv

Mohli jsme tedy sledovat hodinový příběh „o cestě Bojové duše“, v němž se přímo před našima očima materializuje boj těla s tím, co je omezuje. Po technické stránce to byla úctyhodná práce s materiálem – pletivem, které různými proměnami, jež mu performarka na místě vtiskuje, získává různé fáze hadích pohybů (pozn. Uroboros symbolizuje v mytologii hada, který se kouše do vlastního ocasu, tedy cyklickou podstatu veškerého dění) a zároveň duševní cestu jakékoli bytosti, od snahy po absolutní osvobození, od toho, co nás poutá, až po smíření a schopnost soužití s tím, co nám brání v rozletu. Výrazným atmosférotvorným prvkem byla živá hudba a živý zpěv. Autor a interpret hudby, kytarista Václav Hruška a zpěvačka Soňa Jelínková už od počátku nasměrovali diváka, resp. v té chvíli spíše posluchače, neboť zpěv zněl poměrně dlouho do úplné tmy, na jiný druh vnímání, otevřeli cestu do „vyšších sfér“.

Bora Debnárová je s materiálem svého hada, tedy s tvárným pletivem, doslova propojená. FOTO archiv

Bora Debnárová je s materiálem svého hada, tedy s tvárným pletivem, doslova propojená. FOTO archiv

Bora Debnárová je s materiálem svého hada, tedy s tvárným pletivem, doslova propojená, takže máte pocit, že ve své taneční kreaci komunikuje a bojuje s živou bytostí. Fascinující je především závěr, kdy se performerka velmi dlouho točí stále dokola osy svého tančícího/pohybujícího se těla po vzoru dervišů a přitom komunikuje se „svým“ hadem, takže se nejen ona, ale i divák může při sledování dostat až do rituálního transu.

Fascinující je především závěr, kdy se performerka velmi dlouho točí stále dokola osy svého tančícího/pohybujícího se těla po vzoru dervišů. FOTO archiv

Fascinující je především závěr, kdy se performerka velmi dlouho točí stále dokola osy svého tančícího/pohybujícího se těla po vzoru dervišů. FOTO archiv

Obě představení, která jsme v úterý viděli, patří k takovým, která vyžadují jistou duchovní – až spirituální – spoluúčast diváků. Nemusí tedy vyhovovat každému. Ale právě v tom vidím sílu a jedinečnost podobných projektů. Pro mě byla silná především výrazně osobní pohybová výpověď Bory Debnárové naplněná smutkem a radostí. Závratná spirála pocitů, v níž se pocit marnosti mění v odhodlání a novou naději.

///

Předchozí díl denního zpravodajství:

Nultý bod nezná hranice (No. 1)

  • Autor: Jana Soprová
  • Publikováno: 20. července 2016

Komentáře k článku: Nultý bod nezná hranice (No. 2)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,