Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Nová síť informuje (No. 7)

Anna Strnadová: Prostor pro nás není jen prostředek

Český kulturní network Nová síť se od letošního roku rozšiřuje na tzv. víceúrovňová partnerství. Vedle zkušených, dlouhodobě spolupracujících organizací vzniká prostor pro organizace začínající, které potřebují výjimečnou podporu v počátečním rozvoji. Jedním z nových partnerů je organizace Artprostor z Jablonce nad Nisou.

Jablečné lázně jsou projekt, který vyvolal nebývalý zájem veřejnosti nejen v Jablonci nad Nisou. Za otevřením bývalých lázní stojí skupina mladých lidí /ArtproProstor/ v čele s Annou Strnadovou. I přes nelehkou komunikaci s městem dokázali projekt rozhýbat a poukázat na přínos kreativního managementu, například při rozžívání opuštěné architektury města. Projektů, za kterými stojí mladí hybatelé či kulturní animátoři, pomalu přibývá. Často je hlavním motorem k jejich počinům pouze velký entuziasmus. Nová generace přináší jiný styl komunikace, pozitivní impulsy k rozvoji lokální kultury a životní úrovně.

Anna Strnadová FOTO Karolina Ketmanová & Dan Friedlaender

Jaká byla vaše osobní cesta do Jablonce? Prozraďte nám svůj příběh.

V Jablonci jsem se narodila. Popravdě, během studií na střední a základní škole jsem k němu neměla příliš vřelý vztah. Na vysokou jsem tedy rychle utekla do Prahy. Vše se změnilo, když jsme s bratrem založili spolek Jablonec bez hazardu. Najednou jsem se na město začala dívat úplně jinou optikou. Začala jsem vnímat jeho nedostatky. Jeden z nich ve mně zahnízdil hodně hluboko. Centrum města je prázdné, lidé jím maximálně procházejí do práce nebo z práce. Vůbec zde nefunguje společné setkávání ve veřejném prostoru. K tomu se tedy částečně, a řekla bych i samovolně, začaly stáčet mé další aktivity. Zkušenost aktivního boje za něco, čemu věříte, že zlepší veřejný prostor, ve kterém všichni žijeme, ve mně začala bobtnat. Plus touha svobodně tvořit ve velkolepém prostoru. Z těchto puzení vznikl v roce 2015 spolek ArtproProstor, který si dával za cíle oživit budovu bývalých jabloneckých lázní, přivést do Jablonce nové divadlo a vytvořit aktivní komunitu lidí. V současné době pendluji mezi Jabloncem a Prahou, což mi zatím vyhovuje. V Praze čerpám inspiraci, kterou se poté snažím rozvést v prostoru Jablečných lázní.

Studujete kulturní management na VŠE. Je většina studentů odhodlaných věci kolem sebe měnit nebo spíše dále poskytovat službu? Kde vidíte největší uplatnění absolventů?

Asi si úplně nedovolím hodnotit, ani bych to objektivně nedokázala, mé spolužáky. Myslím ale, že v budoucnu budou potřebné obě varianty. Lide, kteří budou mít vlastní vizi a budou ji schopni komunikovat s ostatními. Neméně cennými jsou ovšem studenti / absolventi, kteří budou umět perfektně ovládat své řemeslo – tedy poskytovat kulturní „služby“. To si myslím, že je hlavním posláním oboru Arts management. Vychovat schopné produkční, manažery, marketéry, atd., kteří budou umět znalosti z těchto oborů citlivě aplikovat ve světě umění.

V poslední době mám pocit, že nás dnes válcuje svět, kde je honba za penězi na prvním místě. Bohužel, jak se říká, zatím jsme nic lepšího než je demokracie s volným trhem nebyli schopni vymyslet. Proto je důležité, aby současní arts manažeři byli schopní ustát tento velký tlak a začali postupně prokopávat cestičky v současném systému a dokázali se prosadit v tvrdém světě businessu, korporací, firem, ale zároveň si udrželi vlastní integritu ve smyslu – mám cíl, musím na něj sehnat peníze a ne naopak.

Ještě si dovolím lehkou kritiku – snad konstruktivní – současného oboru Arts managementu na VŠE. Jeho myšlenka mi přijde geniální, ovšem od studia bych očekávala mnohem užší zaměření na jednotlivé oblasti kultury a především na ty, které nejen dnes hýbou společností. Můžu jmenovat například film nebo divadlo. V současné chvíli se obor zaměřuje především na památkovou péči.

Kreativní management je v jisté míře i otázkou talentu – komunikace, empatie, imaginace – souhlasíte, že je to jiná disciplína než kulturní management?

Souhlasím a pokusím se to rozvést na příkladu lázní. Prostor pro nás není pouze prostředek k tomu, aby se ta daná divadelní hra, společenská akce atd. měly kde odehrát. Dramaturgii se snažím tvořit tak, aby vždy bylo možné prostor zapojit, aby byl využit a zohledněn jeho potenciál. Tyto staré opuštěné budovy k tomu také samy vybízejí a myslím, že je důležité se vždy nad potenciálem jejich genia loci dobře zamyslet. To je totiž na nich tak přitažlivé.

Dá se říct, že v lázních probíhají dva typy akcí – divadla, koncerty, autorské čtení atd. – jiných souborů, které je ale třeba vybírat s velkou obezřetností, aby se s tímto netradičním prostorem nebila nebo společenské akce jako design markety, debaty, blešáky, které většinou doplňujeme o vlastní tvorbu, ve které se snažíme poukazovat na témata, která jsou bezprostředně spojena s budovou lázní.

Abych se tedy vrátila k rozdílu mezi kreativním a kulturním managementem. Kulturní vnímám jako produkci určité události na daném místě. Od kreativního očekávám reflektování širších okolnosti a vklad vlastní kreativity. Vlastně takové spojení umělce a produkčního v jednu osobu. Myslím, že se to velmi blíží oboru dramaturgie.

Jaké další projekty mimo Prahu jsou pro vás inspirativní?

Mým dlouhodobým hnacím motorem je Jirka Vydra, který nyní působí ve Valdštejnské Lodžii. Každá návštěva nebo spolupráce na některé z jeho akcí, je pro mě velkou inspirací. Myslím, že Jirka je jeden z mála lidí, kteří dokážou potenciál velkolepých staveb maximálně, ale přitom s citem využít.

ArtproProstor se brzy stane jedním z nejmladších partnerů českého kulturního networku Nová síť. Jaká jsou vaše očekávání?

Určitě se těšíme na nová spojení s projekty a organizacemi, které se věnují podobným aktivitám jako my a u kterých budeme moci čerpat novou inspiraci. Rádi bychom se také účastnili workshopů, které Nová síť pořádá, u kterých věřím, že posunou kvalitu naší práce zase o něco výše.

Chystáte nějaký nový projekt nebo novinku v rámci stávajícího?

Nějaké nové projekty jsou zatím ve stádiu klubání, takže o nich raději mluvit nebudu, abych je nezakřikla. V Jablečných lázních, pokud půjde vše dobře s opravami, kterými nyní lázně prochází kvůli škodám po zimě, chystáme na jaro a léto například Velký blešák, exhibici Slam poetry nebo druhé kolo debaty „Staré neznamená nefunkční“ o budoucím využití opuštěných budov. Chystané akce budeme postupně zveřejňovat na našich stránkách nebo facebooku.

Spolek ArtproProstor, společně se spolkem PLAC, Jablonec bez hazardu, La kavárnou a knihkupectvím Serius, začal vydávat občasník Jádro jablka. Zatím jsme vydali pilotní číslo a teď budeme shánět finance na další. Snahou je zprostředkovat občanům města další úhly ohledu na nejpalčivější témata, která hýbou městem a tím je více zapojit do veřejného života.

Na poli ne tolik kulturním jsme započali vcelku velký projekt – sběr podpisů o vyvolání referenda o zákazu hazardních her, kromě živé hry, na území Jablonce nad Nisou.

Co vás v poslední době v kultuře potěšilo?

Je toho určitě více, proto se pokusím jen zkratkovitě a vyberu tři favority. Formát Slam poetry, který s neuvěřitelným nasazením oživuje a zpřístupňuje poezii pro dnešní společnost, festival nového divadla Malá inventura, kterého jsem se mohla poprvé účastnit jakožto partner Nové sítě a který mi dodal mnoho sil a pozitivní energie do další práce, dokument o prostoru Jatka78 od Evy Langšádlové, který sice popisuje těžký boj tohoto místa, zároveň ale ukazuje, že to, co nejen my v Jablonci děláme, nejsou jen pouhé výstřely do prázdna, ale že se jedná o výpověď mladé generace, která se nebojí vzít věci do vlastních rukou a převzít odpovědnost za prostředí, ve kterém žijeme.

Co vás naopak zklamalo? Co byste si přála?

Přála bych si, aby se nám v Jablonci podařilo veřejnost a hlavně politické zástupce přesvědčit, že aktivity, které děláme, jsou pro město prospěšné a že by mohly mít do budoucna velký potenciál město probudit. Přála bych si, abychom mohli společné o věcech diskutovat a hledat cesty, kudy se vydat v oživování našeho města.

  • Autor: Adriana Světlíková
  • Publikováno: 03. dubna 2017

Komentáře k článku: Nová síť informuje (No. 7)

  1. Olga Marešová

    Obdivuji odvahu a jasně srovnané myšlenky s talentem dát je na papír a tím podnítit další dnešní mladé generace.
    Ono to také není jen o jednotlivci, ale o sourodé partě, která zde evidentně existuje.
    Takže zdravím a držím palce !! OM

    04.04.2017 (10.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

Burza

Zemřeli

Obrazem

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,