Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Nová síť informuje (No. 5)

Martina Erbsová: Politika si vás najde

„Malý Avignon“ – tak se někdy říká off části festivalu Divadlo evropských regionů. Za dramaturgií Open Air Programu Hradec Králové, jak zní správně celý název, stojí dynamicky se rozvíjející kulturní neziskovka kontrapunkt. Před nedávnem pod svá křídla přibrala i další nemalý festival Jazz goes to town. Ředitelkou kontrapunktu je Martina Erbsová, nejen zkušená manažerka a aktivistka veřejného prostoru, ale i kandidátka do krajských voleb.

Martina Erbsová FOTO MARTIN VOSÁHLO

Open Air Program si v posledních letech získal pověst jednoho z nejvyhledávanějších letních divadelních festivalů. Mohla byste nám něco říct o dramaturgii a organizátorech?

Dovolím si tedy trochu historického úvodu. Open Air Program (OAP) založilo v roce 2000 Volné sdružení Východočeských divadelníků v čele s Alexandrem Gregarem, který o 10 let později organizaci předal o. s. Poco a poco animato, tehdy pod vedením Dominiky Špalkové (která je dnes uměleckou ředitelkou Divadla Drak). V roce 2013 se sdružení přejmenovalo a změnilo právní formu. Tedy aktuálně je organizátorem kontrapunkt.

Návštěvník, který v červnu přijíždí na Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, který pořád Klicperovo divadlo a Divadlo Drak, přirozeně vnímá celou tuto událost jako jeden velký organizmus. OAP je však jeho samostatnou součástí se svou vlastní historií.

Za 16 let svého trvání se výrazně proměnil, takže nyní se například denně uskuteční téměř 20 rozličných divadelních a pohybových produkcí, performancí a koncertů nezávislých profesionálních i neprofesionálních uskupení. Dramaturgie se odvíjí především z výběru přihlášených projektů (výzva na tento rok má uzávěrku 26. února 2017). Naším cílem je ale rovněž zavést diváka do nových lokalit a ukázat mu město z jiné perspektivy.

Do programu letošního Open Airu se divadla mohou přihlásit, jak už jste zmínila, do 26. února. Chystáte i nějaké novinky?

Chceme letos ještě více osídlit hradecké ulice. Pracujeme s tématy využívání veřejného prostoru a péče o něj, určování hranic soukromého a veřejného, která se budeme letos snažit rozehrát především prostřednictvím výtvarných instalací a jiných uměleckých intervencí. Například projekt Zářící město, experimentální zvuková performance tvůrců Jana Mocka a Táni Švehlové, která se odehrává přímo v jednom z domů panelového sídliště a poodkrývá život a příběhy jeho obyvatel. Mám radost, že tímto projektem vykročíme i mimo hranice historického centra, na které se jinak soustředí veškeré festivalové dění.

Většina vašich aktivit je orientovaná na místní obyvatele, byl to i důvod vaší kandidatury do posledních krajských voleb?

Asi je to přirozené, že když něco děláte pro komunitu v místě, kde žijete, tak si vás politika sama najde. Nějaký čas to však trvalo, než jsem k tomuto kroku svolila. Necítím se být politikem, přestože dění ve svém městě a regionu pochopitelně sleduju. Snažím se k rozvoji města přispět hlavně svou prací. Ukazovat, že pokud jste s nějakým stavem nespokojeni, můžete ho změnit, třeba i drobností. Uvědomila jsem si, že někteří lidé chápou svou občanskou povinnost výhradně jako možnost volit. A pokud se nezadaří, pak čtyři roky pouze planě kritizují – nejlépe na sociálních sítích. Na druhou stranu je pro politiky slovo partnerství téměř neznámým pojmem. Volení zástupci kolikrát ke své funkci přistupují stylem – zvolili jste si nás, tak nás zase uvidíte na plakátech a nemluvte nám do toho. Málokdy mají zájem o diskuzi a zpětnou vazbu. Tak to jsou ty důvody – být aktivní a chtít partnerství.

Co vás v poslední době potěšilo na poli kultury?

Zůstanu v Hradci. Největší radost mám ze dvou kamarádek Anety a Natálie, které loni v listopadu na břehu Labe po ročním úsilí a různých peripetiích otevřely komunitní saunu NUUK, kde uvádějí i kulturní projekty. Jejich energie a vytrvalost je velkým zdrojem inspirace pro ostatní. Když něco chybí tak, si to vytvoříte a nemusí to stát zrovna miliony, stačí dělat věci srdcem a věřit jim. Navíc je to projekt, který Hradec Králové opět trochu dostal na mapu inovativních, neotřelých snad světových počinů.

Co vás naopak zklamalo?

Ať je to v rovnováze, tak opět Hradec. Rozhodnutí města umístit bez předchozí diskuze o potřebnosti a následné veřejné soutěže novou sochu-figuru na Malé náměstí v historickém centru.

Co byste si přála?

Zcela sobecky? Aby se nám podařilo dle plánu zrealizovat, tedy hlavně finančně zabezpečit, oba letošní festivaly – Open Air Program i říjnový Jazz Goes to Town – a posunout je zase o kousek dál. Pokusit se víc zaktivizovat mladé v Hradci, aby se zapojovali do organizace kulturních akcí. No a pak dodělat školu a přivést na svět v pořádku druhého potomka. A přežít to bez úhony.

  • Autor: Petr Pola
  • Publikováno: 03. února 2017

Komentáře k článku: Nová síť informuje (No. 5)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 8/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


18. 4.–1. 5. 2017

Číslo 8/2017 (18. 4.–1. 5. 2017)

Obsah čísla 8/2017

Slovo ...

Běloruské divadlo ve...

Vždycky mě fascinuje, když se...

Sukces měsíce

Sousoší J. V. Stalina opět...

Letenské sousoší k poctě J. V....

Dotazník

Filip Huml Král

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

O koprodukcích v opeře

V zásadě lze rozlišit dva typy...

Fejeton

Hejt od dědka

Sere mě, že mi mladý hezký holky...

Názor

O čem (ne)vypověděla ...

Program festivalu zahrnoval tři sóla,...

Kronika

Jednou větou

V sobotu 25. března se v Jihočeském...

Kritika

Havlův odkaz vlámským...

Když se světoznámý vlámský...

Zamiloval se v Ostravě

Ostravské Národní divadlo...

Ti hoši docela zlobí, ale ne...

A skutečně: v Synáčcích jsme hozeni...

Dvě sestry

Nuselská Fidlovačka se od počátku...

Zatím spíš dobrý nápad

Je, myslím, sehrát se všemi soubory...

Hvězdný prach jsi a v...

Choreograf Michal Záhora, estét s...

Španělské rytmy obrazy...

Inscenace Krvavá svatba dua SKUTR a...

Mezi pobřežími plují naše...

Operu Láska na dálku lze považovat za...

Život jako bezvýznamná hra

Divadlo na Vinohradech slaví...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 8/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Divadelní mládí v Brně

Ani letošnímu festivalu divadelních...

Rozhovor

Milan Kňažko: Některé...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miroslav Bambušek: Není...

Rozhovor o Pustině, divadle a filmu

Kontext

Krajiny zjizvených duší

Stručný obsah příspěvku zde není...

Pérák mezi námi

Je pozdní říjnový večer roku 1837....

Burza

Poděbradské dny poezie po...

Herecká asociace informuje

Podoby

Stručný obsah příspěvku zde není...

Městské divadlo Mladá...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Sergej Fedotov: Navazujeme...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Mezi sněním, politikou a...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Věra Špinarová (22. 12. 1951...

Výročí

Výročí 1.−15. května

Barušová Marie, herečka (1. 5. 1932)...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Jára Cimrman dobývá...

Járy Cimrmana se poprvé vydal dobýt...

Fagi a divadlo

Expert – manželská etuda

Příloha

Divadelní svět Brno 2017

Program Divadelní svět Brno 2017...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 8/2017



Obsah,