Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Nová pravice ve střední Evropě

Rodí se nová střední Evropa a jeden se nestačí divit. Vůdčími zeměmi této politické změny jsou Polsko a Maďarsko, které z Visegrádu zjevně dělají spolek na rozložení EU. Česko se přidává, přinejmenším drží basu, jakkoli se přitom ošívá a zůstává opatrné. Když se Viktor Orbán odhodlaně přihlásil ke konzervativní kontrarevoluci, jak to učinil loni v polské Krynici, a Jarosław Kaczyński jej neméně rozhodně na místě doplnil, že Poláci jsou pro konzervativní revoluci, tak čeští politici přece jenom šetří silnými slovy a svůj odpor k Bruselu spíše převádějí na „technikálie“ sporu o kvóty pro imigranty apod. Nicméně směr je stejný, byť postup je „mírný v mezích zákona“.

Nejsme barbaři FOTO JUDITH HORVÁTH

Proto v českém případě radno spíše mluvit o plíživé konzervativní revoluci. Její stopy jsou ovšem docela viditelné, stačí připomenout slogany, které jsme od pádu komunismu do světa vytrubovali: Návrat do Evropy! Evropě to osladíme! A nyní: Euro Ne! Kvóty Ne! Jedině bývalý prezident a bývalý vůdce ODS Václav Klaus, který by nějakou takovou konzervativní revoluci v Česku rád rozjel, přišel s tím, že volby jsou na nic, že potřebujeme novou občanskou sametovou revoluci. Zatím je ale pořád ještě generálem bez vojska. Otázkou ovšem je, jak dlouho ještě, neboť shánění rekrutů se již rozběhlo a několik klaunů se snaží chopit příležitosti.

Střední Evropa se takto stává rájem nové pravice, která si v institucích EU vytváří svého nepřítele a politicky se profiluje. Poněkud opotřebovaný neoliberalismus přitom spojuje s nacionalismem, neboť privatizace sociálního státu zůstává jejím programem, který ovšem hodlá usměrňovat ku prospěchu domácích ekonomických elit, takže přitom může pěkně brojit proti nadnárodnímu kapitalismu. Tato nová pravice má také svůj sociální program, zvláště když mluví o národní solidaritě, kterou ovšem chápe jako sociální pomoc pro soukmenovce.

V neposlední řadě je to pravice populistická. Zásadně totiž odmítá tzv. staré a etablované domácí i evropské elity, které označuje za zrádce národa. Svou politickou moc naopak hodlá pomocí masové propagandy budovat přímo na vztahu vůdců k lidu. Proto není nic nepochopitelného na tom, že se Václav Klaus změnil ze zásadního odpůrce občanské společnosti v hlasatele občanské revoluce, buďme rádi, že zatím jenom mírné revoluce konzervativní v mezích zákona.

Takové je, bohužel, současné podhoubí pro oživení konceptu střední Evropy. Cílem evropského středu se stává konzervativní revoluce, která rozklíženým společnostem tohoto území dává nový politický fundament a na západní Evropu se dívá s despektem. Tento střed vnímá západ jako společnost odcizenou a upadlou, což opisuje slovy multikulturní, byrokratická, liberální, až socialistická, hlavně však vykořeněná, tedy bez víry, odhodlání a pevnosti. Orbánův Fidesz s tím začal v Maďarsku a Kaczyńského PiS v Polsku převzal iniciativu. Na řadě je tedy Česko…

Milan Znoj politolog

  • Autor: DN
  • Publikováno: 05. října 2017

Komentáře k článku: Nová pravice ve střední Evropě

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,