Věc Makropulos za koncertní či „poloscénické“. Ve světe to nejčastěji znamená orchestr umístněný na jevišti, před nímž pěvci v koncertním rozestavení a oblečení u pultíků herecky naznačují základní jednání mezi postavami. Pokud bych chtěl být zlomyslný, markýrují obvyklé operní markýrování postav na jevišti. Jako kdyby právě operní divadlo spočívalo v herecké posunčině!">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Nevědí, že hrají divadlo

V Národním divadle moravskoslezském označili uvedení opery Leoše Janáčka Věc Makropulos za koncertní či „poloscénické“. Ve světe to nejčastěji znamená orchestr umístněný na jevišti, před nímž pěvci v koncertním rozestavení a oblečení u pultíků herecky naznačují základní jednání mezi postavami. Pokud bych chtěl být zlomyslný, markýrují obvyklé operní markýrování postav na jevišti. Jako kdyby právě operní divadlo spočívalo v herecké posunčině! Operní divadlo přece pracuje především s hudbou, s její divadelností, gestem, obrazností a dramatičností, to vše na jevišti inscenátoři vizualizují, tematizují, odtud extrahují tradiční nebo třeba úplně nové příběhy, postavy a jejich jevištní život. Tvrdí se to v každé učebnici operní režie, jenže na jevištích, zvláště našich, něco takového sotva kdy zahlédneme. A právě to obsahuje ostravské koncertní provedení, jemuž chybí jen dotáhnout, co začali dirigent Robert Jindra s výtvarníkem Davidem Bazikou, ale i v této neúplné, vlastně tak trochu neuvědomělé podobě jde o strhující „inscenaci“ hudebního dramatu.

Eva Urbanová (Emilia Marty) v závěru opery FOTO MARTIN POPELÁŘ

Robert Jindra dovedl ostravský orchestr k soustředěné precizní hře, přitom spontánně muzikální, zvukově bohaté. Zároveň a především však Jindra rozvrhem partitury koncipoval dramatické situace v nuancích, v jakých toho lze dosáhnout právě jen hudbou. Orchestr je další postavou s vlastními „replikami“, že právě tak je třeba Janáčkovu hudbu interpretovat, věděli nejlepší janáčkovští dirigenti a ví to i Robert Jindra.

David Bazika prostorem příběh a témata opery naopak zobecnil. K Janáčkovu řekněme filosofickému zamyšlení nad dlouhověkostí dodal téma hudby samé: v kruhovém centru jeviště jsou na zmačkané bílé látce rozestavené masivní dřevěné hudební pulty, u kterých při předehře opona odhalí strnule stojící postavy (sólisty). Nad nimi zavěšený kruh, na horizontu svítí velké iniciály, v posuvných černých průhledech se posléze objeví sbor. Všechno se v životě opakuje, přesto je výjimečný a krásný, dalo by se přečíst jedno z významových poslání scény. Přesto prostor neustále podmiňuje vnímání příběhu a několikrát podtrhne „jevištní“ situaci – v závěru na jednom z pultíků symbolicky shoří „věc Makropulos“.

Událostí se samozřejmě stalo první nastudování Emilie Marty Evou Urbanovou. Měla zjevně respekt k partu a napoprvé nevyužila všechny jeho možnosti. Pro postavu je však dokonale disponovaná a závěru opery dodala vznosný patos. Vůbec je opera obsazena z domácích (česko-slovenských) zdrojů na hranici možného: Aleš Briscein do role Alberta Gregora přesedlal z Janka, kterého obvykle zpívá i v zahraničí (vloni v Salcburku), tady ho výtečně zazpíval Luciano Mastro. Solicitátora Vítka věcně a precizně zazpíval Jozef Kundlák, barona Prusse Ivan Kusnjer a Kristinu Agnieszka Bochenek-Osiecka. Václav Morys v další ze svých proměn stvořil dojemně komického Hauka-Šendorfa. Pouze Peter Mikuláš nebyl v partu advokáta Kolenatého úplně přesný.

Pouhá tři představení se vyprodala, diváci nešetřili ovacemi. Operní divadlo prostě musí poskytovat výjimečné zážitky, jinak dnešní společnost přestává zajímat – to je možná nejdůležitější poučení z jednoho z vrcholů operní sezony.

Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Leoš Janáček: Věc Makropulos. Hudební nastudování a dirigent Robert Jindra, režijní spolupráce Bohuslava Kráčmarová, sbormistr Jurij Galatenko. Koncertní uvedení 13., 21. a 26. ledna 2012. (Psáno z provedení 21. ledna 2012.)

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 6. Únor, 2012

Komentáře k článku: Nevědí, že hrají divadlo

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 9/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 4.-11. 5. 2015

Číslo 9/2015 (28. 4.-11. 5. 2015)

Obsah čísla 9/2015

Komentář

Výběrové pasti

Rozhodnutí o změně na postu ředitele...

Sukces měsíce

Bohuslav Martinů: Hry o Marii

Národní divadlo v Brně, hudební...

Dotazník

Lucia Kašiarová

Slovenská umělkyně pohybující se v...

K věci

Neradostné hledání...

Brněnská radnice, v čele s novým...

Kronika

Bylo & bude 9/2015

Bylo PUCCINI V RYTMU AFRIKY Mezi filmy,...

Kritika

Někdy ani Čubka nepomůže

Při četbě Příběhů nečekaných...

Osm žen za omšelými dveřmi

Francouzský dramatik Robert Thomas se...

Na onkologickém oddělení

Prezentovat jako hlavní téma...

Principálovo divadlo

Divadelní hit Ronalda Harwooda...

Banalita o mrkvi

Na vizuálu k inscenaci Penis pravdy z...

Pláč na špatném hrobě

Během Camusova Caliguly v Divadle J. K....

Mýdlový princ dodá radost a...

Mýdlový princ je z mnoha hledisek...

O tlustých, blbých, ...

Nejnovější inscenace Divadla Letí 8...

Martinů z kůrů andělských

Opera Bohuslava Martinů Hry o Marii se...

Lehkonohá apokalypsa

Bartlettova Zemětřesení v Londýně...

Těla ve smrtelném ohrožení

Jedna z nejvýraznějších skupin...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 9/2015

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Ladislav Hampl: Neumím hned...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Když odcházejí svědci...

V jistém věku vás stále častěji...

Sotva držím se na nohou aneb...

Firma Supraphon má obrovské archivy,...

Hra na smích a vzpomínání

Režisér Petr Nikolaev (Příběh...

Muzikál už není, když…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby

Stručný obsah příspěvku zde není...

Odpověď Jiřímu Hanákovi

Vysvětlujete, proč odbory nemohou...

Herecká asociace informuje

Zastupuji Hereckou asociaci v evropské...

3LO3

Pomalu odcházejí na Jiný břeh...

Došlo do redakce

Josef Topol: Jitřní flétna (Torst...

Divadlo Kalich

Divadla české Broadwaye

Rejžek píše Justovi

Nakladatelství Mladá fronta totiž...

Zahraničí

Žádné kulisy, ale je to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

DDP v cizích službách (I)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Bedřich Šetena (9. 4. 1939 Praha –...

Výročí

Výročí 1.–15. května

Vodička Vladimír, ředitel (1. 5....

Paměti, záznamy, deníky

Život šestý aneb Hledali...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 9/2015



Obsah,