Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Nářek bonboniéry

V obchodech ležím stále častěji bez povšimnutí, ačkoliv jsem tolik let souvisela se všimným.

Moje sláva je fuč. Bývala jsem tradičním účelovým dárkem, ale všechno je jinak. Ještě občas mě někdo dá zdravotním sestrám. Jenže i tam to jde se mnou z kopce. Někteří pacienti mě pokládají za už málo působivou a k předávce volí cennější prezenty.

I adresáti zištně darovaných bonboniér na mě nahlížejí jinak než kdysi. Ti mladší už nejsou tak na sladké. Starší mě pokládají za profláknutý symbol z totáče a oceňují jiný sortiment.

Kdo by si kdy pomyslel, že namísto bonbonů může někdo dát zdravotní sestře – nebo nezdravotní úřednici – skleničku naložených mořských plodů?

Je to příklad ze života.

Snažila jsem se tomuto exotického trendu přizpůsobit a v jedné z variant jsem se začala nabízet v podobě čokoládových mušlí, ale nijak zvlášť jsem neuspěla.

Trpím i tím, že lidem na určitých postech už nemohu být vůbec vsouvána, nechce-li se dárce znemožnit. Pochybuji, že bych obstála jako odměna za přiklepnutou státní zakázku, i kdybych byla nugátová.

Nedivte se tedy, že vám pláču na rameni.

Kdysi jsem bývala v jednom kole. Někdy doslova. Například u jednoho pražského zubaře. Bonboniéry ho natolik zavalily, že je pak prodával pod rukou prostřednictvím svého pacienta, který byl vedoucím v blízkém potravinářském obchodě.

Stávalo se, že další pacienti je tam zase koupili a docházelo ke koloběhu.

Někdy bývám věnována jen tak k svátku nebo k narozeninám, případně k Valentinovi, ale už nikdy se nevrátila moje konjunktura o Mezinárodním dni žen, jemuž se říkalo Mezinárodní den bonboniér.

Neznám statistiku, ale jsem přesvědčena, že celkově vzato se v minulosti nejméně polovina mé produkce uplatňovala k účelu tak či onak souvisejícímu se všimným.

Přísun mých dobrot zaměstnával před časem cizineckou policii. Souviselo to s publikovaným faktem, že její úředníci dostávali od žadatelů o náležité dokumenty zhusta „bonboniéry nebo poukázky do wellnessstudií“. Mám radost, že aspoň pro některé Ukrajince a Vietnamce ještě něco znamenám a že mě berou do společnosti – k úřední přepážce.

Za sebe mohu prohlásit, že jsem se vždycky cítila v právu. Co na tom, že je mým prostřednictvím něco sledováno? I když mě někdo dává pouze k narozeninám, taky tím přece něco sleduje: potěšení obdarovaného. Tak proč nepotěšit i úředníka?

Občas slýchám, že výtky vůči účelovým bonboniérám jsou jen vypouštěním mlhy v zájmu zastírání daleko podstatnějšího a závažnější úplatkářství. Asi tomu tak je, ale promiňte, uráží mě, když jsem tím pádem degradována na nějakou outsiderovou nicku!

Nechci se vytahovat, ale i já jsem schopna se podílet na velkých věcech. Proč mě odepisovat, když bych se taky mohla uplatnit v rámci význačných korupčních dějů?

Například použitím některé mé velké krabice k předání peněžitého úplatku; jsem k dispozici i jako dvoupatrová.

Rudolf Křesťan

Literární noviny číslo 25/2012
vyšly 21. června 2012.


www.literarky.cz
predplatne@literarky.cz

  • Autor: Literární Noviny
  • Publikováno: 25. Červen, 2012

Komentáře k článku: Nářek bonboniéry

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 10.-27. 10. 2014

Číslo 17/2014 (14. 10.-27. 10. 2014)

Obsah čísla 17/2014

Komentář

Divadlo podle politiků

Čtete následující řádky po...

Osobnost měsíce

Pavel Zajíček

autor básní a ústřední performer...

Jak já to vidím

Alena Štréblová, Herečka

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Od divadla zpátky k rituálu

Podle antropologické teorie vzniklo...

Kronika

Bylo & bude 17/2014

Bylo Až do dna ponížení Televizní...

Kritika

Mukl A03915

V Brně rostou nezávislé produkce jako...

Upíří rej podle Glazarové

Titul Vlčí jáma je v povědomí...

Fyzika mořských vln

Tanečník Jiří Bartovanec, bývalý...

Voňavý svět snů

Ivo Dimchev, současný oblíbenec...

Zeměměřič K. jako produkt...

Uvidět a přečíst román Zámek v...

Orlando z knihovny nikam...

Když na podzim roku 1928 vyšla nová...

Návrat chlebíčkové kultury

Na rovinu – v Kalichu jsem byl poprvé...

Fantom opery je v Praze!

Producent František Janeček si k...

Divnej, vtipnej, poetickej...

Nebudu psát, že se zrodila hvězda....

Kritický žebříček 17/2014

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Martin Františák: Soubor má...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Blahodárné doušky ...

Fragmenty rozhlasu

Zdeněk, můj oblíbený…

Zdeněk Hořínek byl můj oblíbený...

O kritikovi, jenž miloval...

Poprvé jsem jméno Zdeněk Hořínek...

Panu Hořínkovi s láskou…

Ve středu se Zdeněk Hořínek, jak...

Burza

Fagi a divadlo

Chvála solidarity

Dva skladatelé, dva Magoři

3LO3

V Plzni postavili za velké peníze...

Městské divadlo Mladá...

Divadla regionů

Zpráva o setkání herců v...

Podpora Prezident HA požádal správní...

Rejžek píše Justovi

Málem bych se nedostal k tomu, abych...

Zahraničí

V Salcburku historicky i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Utrpení, vztek a zoufalství;...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Martin Marek (28. 8. 1956 Praha – 13....

Výročí

Výročí 21.–31. října

Sedláčková Jarmila, sólistka opery...

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2014



Obsah,