Osmý světadíl není obvyklou muzikálovou show složenou z písniček oblíbené skupiny, v tomto případě Elán. Ján Ďurovčík, zároveň choreograf a režisér, s Peterem Pavlacem a Borisem Filanem napsali příběh z dnešní spotřební společnosti, v níž láska i život se snadno přepočítávají na peníze. Obyčejný kluk potká obyčejnou dívku, kterou si však za prachy kupuje zbohatlík, láska sice zvítězí, ale nevede ke štěstí, v tom je příběh ze života.">

Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Načervenalá knihovna

Osmý světadíl není obvyklou muzikálovou show složenou z písniček oblíbené skupiny, v tomto případě Elán. Ján Ďurovčík, zároveň choreograf a režisér, s Peterem Pavlacem a Borisem Filanem napsali příběh z dnešní spotřební společnosti, v níž láska i život se snadno přepočítávají na peníze. Obyčejný kluk potká obyčejnou dívku, kterou si však za prachy kupuje zbohatlík, láska sice zvítězí, ale nevede ke štěstí, v tom je příběh ze života. Kazí ho však momenty sice také ze života, ale poskládané příliš sentimentálně – výsledkem je podivná a trochu upovídaná muzikálová truchlohra. Na druhé straně bez trochu emocionálního vyděračství by se nedostavila jakási katarze, sice také trochu lítostivá a vypočtená na efekt, trochu připodobněná televizním seriálům, ale v kterém muzikálu ji najdeme?

Vstupní scéna v kuchyni FOTO RICHARD KOCOUREK

Písničky Elánu jsou šikovně zakomponované do poutavě vyprávěného příběhu, žádná dějová nitka pro zavěšení hudebních hitů, jak to v takových případech bývá. Písničky jsou dovedeny do vypointovaných muzikálových scén, ta nejdivočejší a nejpůsobivější představení otevírá a je jak z broadwayské učebnice: v hotelové kuchyni mezi stoly se vedou řeči, začne se zpívat a scéna kulminuje do artistické taneční kreace, v níž aktéři hrají na vše, co jim padne do rukou. Začátek zvedne diváky ze sedadel, jenže také až příliš navnadí, když na druhou takovou scénu čekají marně. Přijdou však jiné, ponořené víc do příběhu, na jevišti účelně načrtnuté jednoduchými režijními tahy a čistou choreografií, jimž malý prostor zdejšího jeviště není na překážku. Je jen obehnané světelnými panely, z nichž lze sestavit různá zákoutí coby různá dějiště příběhu a doplnit je nejnutnějším mobiliářem.

Stejně jako v předchozím Robinu Hoodovi vede Ján Ďurovčík herce k jasně deklarovaným postavám, sestaveným z účelného tanečního pohybu, gest a výrazového zpívání, žádné přibližnosti. Tomáš Savka je v ústřední roli Tomáše precizní, vede postavu od obyčejného kluka až po muže schopného pro svou lásku čehokoli, především však dokonale zpívá i tančí. Nela Pocisková v postavě Jany tak jistá není, trochu distonuje, nejlépe jí vycházejí mluvené scény s malým bráškou Jakubem, jehož suverénně sehrál osmiletý Filip Antonio. Bohatý násilnický Erik je pro Jana Kříže novou hereckou polohou, víc než na tanec a zpěv se musel spoléhat na vlastní jednání, a vyšlo i to. Vůbec se tu dbá na individuální schopnosti, musí se tu stejně mluvit jako zpívat a tančit, a to i v nejmenších rolích.

Osmý světadíl zapadá do dramaturgie Divadla Kalich postavené v poslední době na dramatických příbězích, ať už historických nebo současných, na zvláštním prolnutí půdorysu klasického muzikálu s prostředky rockové opery v režii i choreografii, a především v herectví. Osmý světadíl je také dobrým příspěvkem k česko-slovenské vzájemnosti, po pražském debutu čeká muzikál premiéra na Slovensku.

Divadlo Kalich Praha, Hamlet Production – Elán, Peter Pavlac, Ján Ďurovčík, Boris Filan: Osmý světadíl. Režie, choreografie a světelný design Ján Ďurovčík, scéna Martin Černý, kostýmy Zuzana Straková. Světová premiéra 8. září 2011.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 30. října 2011

Komentáře k článku: Načervenalá knihovna

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 2/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


23. 1.–5. 2. 2018

Číslo 2/2018 (23. 1.–5. 2. 2018)

Obsah čísla 2/2018

Slovo ...

Kultura buranství

Jelikož přelom roku je celkově na...

Sukces měsíce

Charles Gounod: Faust a...

Janáčkova opera Národního divadla v...

K věci

Kolik stojí Velké divadlo?

Velké divadlo, historická scéna...

Fejeton

Už jim zase hráblo aneb Jak...

Povídka divadelní

Kritika

Znepokojivý obraz minulosti i...

Když na počátku padesátých let...

Fikce, historie, nebo...

Dystopický román Kaspara Collinga...

Studený ohňostroj, či...

Na mnoha místech českých zemí byl...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 2/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Dominika Špalková: Divadlo...

Rozhovor s uměleckou šéfkou Divadla...

Obrazem

Zákulisí Baletu ND

Balet Národního divadla nabídl při...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 2/2018



Obsah,