RUV na umění aneb Kde recenze nestačí
V televizním seriálu Vražedná čísla spolupracuje s FBI geniální matematik, který díky složitým vzorcům předpovídá chování zločinců. České vysoké školy se pokusily o něco, co na první pohled vypadá stejně nevypočítatelně – pomocí matematiky stanovit škálu úrovně uměleckých výkonů…
Inscenace Muž bez minulosti v režii Miroslava Krobota, pedagoga DAMU, je „Áčko“ pro divadelní kritiky i pro RUV. Foto Hynek Glos
A tak se zrodil projekt Registr uměleckých výstupů(RUV), na jehož počátku byla snaha zrovnoprávnit umělecké činnosti vysokých škol s činnostmi vědeckými. A cílem vytvoření fungujícího systému, který prostřednictvím kombinace kvalitativních a kvantitativních ukazatelů spočítá podíl té které umělecké vysoké školy na financích určených státním rozpočtem na vědu, výzkum a tvůrčí činnosti.
Věděl to císař i Masaryk
Úsilí o zrovnoprávnění umění s vědou na vysokoškolské úrovni přitom není bojem o něco nového. Jistě nikoliv bezdůvodně zahrnovaly do své činnosti i oblast umění obě předchůdkyně Akademie věd v předválečném období – Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění i pozdější Česká akademie věd a umění (ČAVU), připomíná profesor Ivo Medek, rektor JAMU. A iniciátor projektu, profesor Miloslav Klíma, prorektor AMU, zase v této souvislosti upozorňuje na výrok T. G. Masaryka: Dílo umělecké je výronem zvláštního poznávání světa i pravím dále, že je to poznávání právě tak samostatné a oprávněné jako poznávání vědecké.
Do RUVu, jenž by se měl stát jakousi obdobu známého RIVu – Rejstříku informací o výsledcích z vědecké činnosti, je v současné době zapojeno čtrnáct vysokých škol. RUV shromažďují informace o uměleckých výsledcích pedagogů a studentů, které jsou následně podrobeny odbornému posouzení nezávislými certifikátory. Výsledky (zatím z let 2008–2011) jsou rozdělovány do 36 kategorií (z nich je 27 bodovaných) s různým stupněm ohodnocení a součet bodů je považován za ukazatel výkonnosti vysoké školy v dané oblasti. Umělecká díla jsou v RUVu hodnoceny ve třech základních oblastech: význam a originalita – rozsah – ohlas.
Hledáme metodu, která administrativně umožní realizovat onu rovnoprávnost v praxi, protože řídící orgány obvykle z mnoha důvodů myslí a rozhodují skrze tabulky a statistiky, vysvětluje Miloslav Klíma. Nemělo by jít o soutěž fakult o finanční prostředky, ale o spravedlivé ocenění a uznání tvůrčí umělecké činnosti jakožto hodnoty, kterou nelze přehlížet.
Vzorec pro rakety i pro umění
RUV je rozdělen do osmi samostatných segmentů: architektura, design, film, hudba, literatura, scénická umění a výtvarná umění. V této souvislosti se logicky nabízí otázka, jak je možné mezi sebou poměřovat význam a originalitu divadelní inscenace, knihy, designu motocyklu, symfonie, obrazu, filmu a projektu budovy? Možné to je právě díky tomu, že nejde o mezioborové dostihy a k hodnocení se využívají matematické postupy.
Pro RUV byla hodnotící kritéria stanovena na základě matematického modelu vypracovaného s využitím tzv. Saatyho metody – ta se v minulosti úspěšně aplikovala například během jednáních o odzbrojení mezi USA a Sovětským svazem, které vedli Ronald Reagan a Michail Gorbačov. Tato metoda je v současné době matematiky považována za nejlepší nástroj pro stanovení vícekriteriálního typu hodnocení na základě výpovědí expertů, míní docentka Jana Talašováz Univerzity Palackého v Olomouci, která se svým týmem matematický model pro RUV připravila.
Umění a věda mají stejný cíl
Bilance první části pilotní fáze se odehrála na mezinárodní konferenci, kterou na konci května hostila Fakulta architektury ČVUT v Praze. RUV se zde dočkal i odborné zahraniční reflexe – ostatně sám se podobnými systémy fungujícími v jiných zemích inspiroval; jedním z nich byl slovenský systém CREUČ (Centrálny register evidencie umeleckej činnosti). Umělecká činnost má jako jeden z nenahraditelných zdrojů poznání světa nárok na podporu z veřejných zdrojů stejně jako výzkum a vývoj, konstatoval docent Peter Mederly, poradce Ministerstva školství Slovenské republiky, který český RUV uznale označil za „absolutně inovativní“.
Je důležité, aby oblast umění byla vnímána jako součást výzkumu na univerzitách, prohlásil další ze zahraničních hostů, profesor scénických umění Noel Witts z Velké Británie, který svůj komentář k RUVu uzavřel slovy: Nevěděl jsem, co mám čekat, ale tím, co jsem zde viděl a slyšel, jsem byl velice překvapen. Podařilo se vám vytvořit skutečně výjimečný systém.
Význam RUVu na konferenci ocenili i představitelé vědecké obce. V zemi, která je kulturní a civilizovaná nejenom slovy, musí nepochybně každý člověk cítit blízkost umění a věd, zdůraznil profesor Rudolf Zahradník, bývalý předseda Akademie věd ČR ve své přednášce věnované vědě a umění, jejich společným rysům a rozdílům. Jak umění, tak vědě jde o pochopení světa, který nás obklopuje. Samozřejmě, prostředky, které objasňují stav toho světa, jsou různé, ale cíl je věru jenom jeden.
Pilotní fáze projektu RUV se od 1. ledna 2013 otevře i těm vysokým školám, které sice nemají přímo umělecké obory, ale v jejichž studijních programech jsou výrazně zastoupeny umělecké předměty. Půjde o fakulty, jejichž pedagogové či studenti vytvářejí umělecká díla a výkony odpovídající kritériím RUV, vysvětluje Miloslav Klíma. Nepočítá se tedy se vstupem amatérských aktivit po vzoru někdejší zájmové umělecké činnosti. Díla a výkony musí být realizovány jako veřejné akce v profesionálním režimu dle autorského zákona.
Komentáře k článku: RUV na umění aneb Kde recenze nestačí
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
