Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 370)

V rybnících hynou ryby. Na polích žhne úroda. Vody je málo. Samota, nuda a vedra. Šlakovitá kombinace. Vyhlížím okenicí spásný déšť…

Čtenářka mi napsala: Buďte optimističtější. Parna jsou přece každý rok. Těšte se, bude chladněji… Zablesklo se, zahřmělo, obloha potemněla. Otevřel jsem okno a… nic. Ani kapka nespadla.

Kdesi v dáli nad Medlánkami se zjevil pestrobarevný oblouk duhy. Dusno se valilo do bytu. Raději jsem okno zavřel. Nezbývá než zůstávat v očekávání a plout chladnými vlnami internetových depeší.

Jedna chytrá hlava rozvedla téma – máme se nejlíp, jak jsme se kdy měli. Měl jsem k obrazovce řeč. Možné to je, pane pisateli. Tramvaje jsou luxusní, autobusy a trolejbusy také. Cestující bývají ověšeni taškami s nákupy, mnohým z uší trčí dráty a téměř všichni svírají v dlaních placaté mobily. Tu a tam někdo někoho počne mlátit, až krev cáká. Pane, je-li toto nejlíp, pak se máme. Ptám se, jak dlouho nám toto nejlípobdobí vydrží? A až skončí, co bude potom? Staneme se opět smějícími bestiemi? Budeme se chechtat a tvrdit, že dobře již bylo? Jo, jo, pane, aby nám Pán Bůh rozum dal a ve zdraví uchoval…

Báječné je brouzdání v informacích, kde všude lidé tráví dovolené. Obrazotvornost okřívá a mé hlavy se zmocňuje závrať. Písky vanou z pouští, moře jsou chladná a bouře střídají zemětřesení. Věž komínského kostela se v odlesku slunce tyčí jako velký bílý prst. Doma je doma. V ústraní panelákové chodby mi nic nehrozí. Snad jen pád ze schodů nebo vyvěšené parte. Jsme tichý dům a vedra nepolevují.

Překvapila mě poetická věta: Já jsem dnes tak krásně promokla…

Dal jsem si studenou sprchu. Tričko, slipy i ponožky se štěstím tetelily na těle.

Prázdniny pomalu končí. Co nevidět bude zima.

Brno – Komín, 12. 8. 2018

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 26. srpna 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 370)

1. Zdeněk Pololáník

   

   Příjemné počteníčko.
   Kdo je nechá na sebe působit, zbaví se starosti a je mu dobře.

   29.08.2018 (18.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Josef Pelikán

   

   Melancholické zasnění duše
   plné vzpomínek a moudrosti, která mlčí, nikdo se neptá. Bude líp? To nikdo neví. Ani co to skutečně znamená.
   Díky, mistře Jaroslave!

   02.09.2018 (15.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ