Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 287)

Řádila větrná smršť a i v Brně bylo nevlídně. Doputoval jsem na Orlí na poslední chvíli. Jako do loďky usedali členové kapely do průrvy vytvořené zástěnou a kusem dálničního svodidla. Za nimi stály portály pódia z hliníkových tyčí. Z pohledu diváka byly poněkud z osy.

Lídr kapely (Karel Albrecht) hrábl do kláves, zazněla břeskná introdukce, jako by na jeviště měli vběhnout řvoucí lvi… Na scéně se hrála činohra. Tichá, táhlá, realistická, s pauzami a prožitky…

Ocitáme se v Americe. Školák Paul je na cestě. Prchá od své matky, aby si naplnil svůj sen, být u toho, když krajem duní festival. Daleký Woodstock je jeho cíl. Přidává se k němu opilý spolužák Jack. Rovněž naivní a toužící po něčem velkém. Jejich činoherní putování je prokládáno rockovými hity. Pódium Woodstocku i plocha dálnice ožívají poryvy zpěvu a pohybu. Dvě dívenky s věnečky z květinek na hlavičkách, Svetlana Hruškociová a Alžbeta Trembecká, oživují slávu písně Two Worlds (Dva světy). Jsou skvělé…

Daleký Woodstock je jeho cíl (Woodstock 1969). FOTO archiv JAMU

Při dalším tišším dialogu jsem začal uvažovat, proč není mluvní projev podporován porty stejnou měrou, jako je tomu u zpívání. Odpověděl jsem si, asi proto, že adepti se musí naučit ovládat prostory bez technických aparatur.

Jack zvýší hlas a pronáší větu: Jsme ve svobodné zemi, jdeme za svobodou.

Strhující je zběsilé, choreograficky náročné křepčení a zpěv chóru What´s Wrong (Co je špatně). Pestrost kostýmů podtrhuje charakter festivalového ruchu. Putování dvou školáků na festival je rámováno setkáními připomínajícími dění v naší společnosti. Dějem se míhají povolné dívenky, muži chtiví vášní, poživači drog, bezdomovci i voják, válečný veterán… Na pódiu majestátní Klára Jelínková zpívá hlasem jako z balzámu Oh, Happy Day (Šťastný den)… Píseň dozní a Klára je maminkou utečence Jacka. Mluví tak, jak zpívá. Její řeč je sevřená do rytmických celků a výrazná. Je sama sebou, „trefila“ přesně polohu muzikálového projevu. Americký bojovník z Vietnamu říká: Ve válce je v zemi místa dost pro všechny a poté zpívá Tommy´s Holiday Camp (Tommyho prázdninový tábor). Filip Biró hrál výstup žoldáka znamenitě.

Jsme ve svobodné zemi, jdeme za svobodou... FOTO Facebook

O přestávce jsem hovořil s autorkou scénáře Evou Lietavovou, dívenkou křehké krásy s brejličkami na očích. Napsala jste působivou hru o naší současnosti. Máte smysl pro rytmus a melodii české řeči. Škoda, vaši kolegové, jak se zdá, spíše holdují angličtině zpívaných textů, než jemnostem vašich vět… Zatím… Řekla: Nechtěla jsem, aby Woodstock byl muzeem. Přemýšlela jsem nad lidmi, kteří dnes chtějí být „jiní“ a proč to dělají. Co je pravdivé a co je jen póza a kde vlastně jsou hranice jinakosti. A samozřejmě, jak na jinakost reaguje společnost… 

Autorka vymyslela pro hlavního hrdinu dramatický handicap. Paul trpí zrádnou chorobou zvanou diabetes. Bez pravidelného přísunu potravy kolabuje…

Mladíci jsou bez peněz. Nemají na jídlo. V restauraci se setkají s bytostmi hlásajícími dobro a lásku. David (Libor Matouš) a éterická Grace (Svetlana Hruškociová) mají nad hlavami snad svatozář. Jejich gesta jsou jemná, až přejemnělá. Hlasy ladí do poloh plást medu… Hrají nejzdařilejší scénku představení. Grace za mladíky zaplatí útratu.

Zaujal mě i další činoherní vstup, ve kterém nešťastná Paulova matka medituje nad dějinami hnutí hippies: Hippies vzniklo ze slova hipster a zmíněná slova mají základ v slově hip – moderní, jdoucí s dobou. Hippies odmítají instituce, nukleární zbraně a válku ve Vietnamu a přijímají za své prvky východních filosofií. Sexuálně se osvobozují…

Festival Woodstock hřmí sálem. FOTO Facebook

Festival Woodstock hřmí sálem. Repliky stále zelených melodií střídají krátké chvilky dobrodružných příhod dvou uprchlíků. Simona Fedorková má úspěch s hitem Mercedes Benz. Lukáš Hlavatý poletuje pódiem jako rarášek. Jeho podání Judy Blues Eyes (Judy s modrýma očima) je odměňováno potleskem. Eliška Machačová zpívá výtečně Eskimo Blue Day (Eskymácky modrý den), Alžbeta Trembecká White Rabbit (Bílý králík). Všichni aktéři tančí a zpívají I Want to Take You Higher (Chci tě vzít výš). Když vysílením popadají, božská milostnice Grace milované bližní okrádá. Z kapes spících tahá peníze. Bdícímu Paulovi říká: Nediv se, z něčeho se přece živit musíme.

Autorčina nečekaná zápletka má tragický dopad. Paul je ctný člověk, odmítne od Grace kradené peníze. Jenže pak nemá, co jíst, je stižen kolapsem a umírá… Jeho představitel Patrik Földeši zpívá House of the Rising Sun (Dům vycházejícího slunce). Je to dojemné…

Hrací plochu ovládlo hymnické finále. Find the cost of freedom (Najdi poklad svobody), Buried in the ground (pohřbila ho zem), Mother Earth will swallow you (Matka Zem tě sprovodí), Lay your body down (Lůžko dá nám všem).

Původní rockový muzikál s hity toho nejslavnějšího svátku hudby všech dob se vydařil. Inscenace je úspěchem pedagogů i studentů. Iniciátor sugestivní podívané, režisér Stano Slovák, spolu s autorkou hry Evou Lietavovou mají můj obdiv…  Skláním poklonu i paní Dadě Klementové, stálici hudebních nastudování písní, songů a šansonů reprodukovaných studenty, příštími hvězdami…

Deset školených lvů prokázalo oprávněnost vpuštění do manéže světa muzikálů. Jistě si toho všimnou producenti, manažeři i režiséři, protože tyto šelmy se nedají přehlédnout.

Brno – Komín, 1. 11. 2017

Divadlo na Orlí, scéna Divadelní fakulty JAMU Brno. Eva Lietavová, Stano Slovák: Woodstock. Režie: Stano Slovák, dramaturgie: Eva Lietavová, hudební aranžmá: Karel Albrecht, scénografie: Kateřina Doleželová, kostýmy: Kateřina Veselá, choreografie: Michal Matěj, hudební nastudování: Dada Klementová, světelný design: Barbora Sosnovcová, zvuk: Barbora Jágrová, fotodokumentace: Michaela Suchá, autor vizuálu: Rudolf Vodička. Hrají, tančí, zpívají: studenti 4. ročníku Ateliéru muzikálového herectví MgA. Stano Slováka: Filip Biro, Simona Fedorková, Patrik Földeši, Lukáš Hlavatý, Tadeáš Horehleď, Svetlana Hruškociová, Klára Jelínková, Eliška Machačová, Libor Matouš, Alžbeta Trembecká. Složení kapely: Karel Albrecht – klávesy, Petr Maceček – bicí, Štefan Szabo – kytara, Vladimír Micenko – baskytara, Petr Kovařík – dechové nástroje, Hubert Ratschker – trubka. Čtyřverší přeložila Pavla Váňová, překlad názvů skladeb Eva Lietavová. Premiéra 29. října 2017.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 25. listopadu 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 287)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,