Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 224)

Kdo nezažil na vlastní kůži hraní pro malinké děti, neuvěří, jak je to těžké. Ostatně, kdo máte doma mrňata, jistě mi dáte za pravdu, že udržet hodinku děti v soustředěné nehybnosti je mnohdy nad lidské síly. Viděl jsem představení, při kterém dětičky sledovaly kejklení herců jako uhranuté. Bylo tomu tak i o premiéře inscenace Zoji Mikotové Od maličkých k velikým.

Polovina útulné Malé scény Divadla Polárka je pokryta hadrovými polštářky, na nich jako kytičky sedí robátka s načesanými vlásky. Na dvou dlouhých vyvýšených schůdcích se tísní židličky s dospělými diváky. Uprostřed elipsového hracího prostoru stojí venkovská almara. Za ní povívá závěsová strakatina.

Z venkovních dveří vstupuje odrostlejší kluk. Obhlédne místnost, řekne, kde je, překročí sedící děti a bočními dveřmi vyjde ven. Vstoupí hubená, nohatá dívenka, pohledem hledá kamaráda, řekne, kde je a odejde. Herci si hrají na schovávanou. Malí diváci bystří pozornost. Tu tam se uchechtnou. Vždyť tohle znají. Takto se doma schovávají před maminkou. Konečně se herecká dvojice sejde. Říkají si Hanka a Luboš.

FOTO archiv TP

Já jsem Karel, špitne malý klučina. Hanka s Lubošem objeví skříň. Její dveře jsou dvoudílná, dají se otvírat i zavírat. Skrývají mnohá tajemství. Zprvu to vypadá, že za nimi není nic. Ale pak se z nich vykutálí kluk Jirka. Mařenka přede mnou vzdychne: To je teda. To by taťka nedokázal…

Tři hraví panáčci nenechávají děti vydechnout. Objevují své prstíky. Ukazováček umí ukazovat tam, kde by to nikdo nečekal, prostředníček leze dírkou v kastrůlku a malíček je maličký. Pět prstů máme na levé ruce, pět na pravé. Malý Ondra po mé levici si kontroluje dlaň. Pět, ano, pět.

FOTO archiv TP

Sálkem se rozlehne zvolání: Prsty a dlaně – tleskáme na ně. Herci vytleskávají rytmické celky a děti se přidávají, tleskají: Prsty a dlaně, tleskáme na ně. A je tu písnička: Hrajeme a zpíváme, / ručičkama tleskáme. / Takhle malý ptáček lítá, /ptáček lítá, mušky chytá. // Paci, paci, paci. / do hnízda se vrací. // Tleskáme a zpíváme, / ručičkama tleskáme“ / Takhle malý motýl lítá, / nikdo ho nechytá. //

A skutečně, kol skříně poletují motýlci. Někteří usedají na hlavičky dětí. Nemel se, nebo ti motýlek uletí. Vidíš, a je pryč… Ještě chvíli motýlci poletovali a pak i s ocelovými proutky zmizeli.

A to už si šášuláci hrají s ponožkami. Tři kuličky se obváží a z ponožek jsou myšky. Jéje, Hanička se myšek bojí. Vydrápe na skříň… Jiří z kulaté kouličky montuje opičí hlavu. Pink, pink a hlavička má očička a pink, pink, má dvě ouška. Kvák a kvák, do oblak, pusinka ji pěkně klape. Maminko, opička nemá tělíčko, žvatlá pode mnou malá Jiřinka. Ale to už milí kouzelníci vrtí v rukou hadříky a opička točí veletoče na tyči.

FOTO archiv TP

Na puklici se počítají prsty, v hrnci se to vaří a kupodivu z hrnce vylézá hlava medvěda. A to je panečku něco. Děti, oči navrch hlavy, hledí a trošičku se bojí. Bojí se, že ti tři šášové k hlavě přičarují medvědí tělo. Tělo i nohy. A je to tady. Dobrácký méďa si brouká. Brum, brum.

Umět si hrát, nebát se hlavičku si namáhat. Herci bystří fantazii dětí. Umí vyrobit i slona. Takového modravého s chobotem. Děti, pojďte, budeme si hrát na slony… Děti se zvedají z polštářků, ručkama dělají malé choboty, chytají ocásek slona před sebou a cupitají v kruhu a sálem zní písnička: Motýli, motýli / barevní, zlatí / přiletí, odletí / v slunci se ztratí // Paci, paci, paci / Už se zase vrací! //

A to už je konec, milé děti. To nám ta hodinka utekla, viďte…

FOTO archiv TP

Herci se děkují. Děkuje se i paní, co to všecko hraní vymyslela, režisérka Zoja Mikotová. Uklání se i usměvavá Yumi Mráz Hayashi, co navrhla scénu, kostýmy, rekvizity a loutky.

Barborka na klíně přítele Pavla tleská a tleská. Tatínku, pěkné to bylo. Jenom je mi horko… Dospělí mají zamženo, oči se jim lesknou. Také jsem na hniličko. Je to kumšt, umět si takto hrát…

Dobře, Polárko, dobře moji milí.

Brno – Komín, 27. 2. 2017

Divadla Polárka, Brno– Zoja Mikotová: Od maličkých k velikým. Scénář a režie: Zoja Mikotová, výprava: Yumi Mráz Hayashi, hudba: Zdeněk Kluka. Světlo a zvuk: Jakub Julínek. Výroba kostýmů: Gabriela Budíková. Výroba Loutek: Yumi Mráz Hayashi. Výroba scény: Gabriela Budíková, technika divadla a pan Zdeněk… Hrají: Jiří Skovajsa, Lubomír Stárek a Hana Jagošová. Premiéra 25. 2. 2017, Malá scéna Divadla Polárka.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 04. března 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 224)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,