Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 211)

V době studií jsem hrál v Divadle bratří Mrštíků jednoho z žebráků organizovaného gangu zločinců v Žebrácké opeře. Zvídal jsem od starších kolegů: Proč se to dílo uvádí? Žebráci u nás nejsou… Paní Billová se smála: Hele, mladej, je to Brecht a jsou tam nádherné songy. Tak proto.

Na předscénu se prodraly šerpami dekorované dámy spolku České vlastenky. FOTO archiv OD

Jel jsem tramvají plnou zamračených, do sebe pohroužených lidí. Mladí osahávali mobily a chmuřili se také… V Radosti postávaly hloučky návštěvníků. Máme vyprodáno, ale pro vás místo je, řekla paní pokladní.

Nakoukl jsem do programu: Vlastimil Peška: Žebrácká opereta – volně na motivy Žebrácké opery J. Gaye a B. Brechta. – Pokleslé výstupy a písně sepsané v pokleslé době. – Včera, dnes, či zítra. Záměrem Žebrácké operety je dokázat velectěnému publiku, že vše, co mnozí „odborníci“ považují za pokleslé, je dobré, ne-li skvělé k vyjádření ušlechtilých myšlenek, které se zdají být neušlechtilé.

Peškův kaleidoskop krátkých předvolebních skečů se divákům líbil. FOTO archiv OD

Vmáčkl jsem se na jediné volné místečko čtvrté řady. Sál potemněl a na pestrobarevné, z cárů sestavené revuální oponce jsem slabikoval velká písmena FACEBOOK… Cáry se rozvlnily, mezi písmeny se na předscénu prodrala Schmejdova banda žebráků a šerpami dekorované dámy spolku České vlastenky. Kamelot vykřikoval: Všichni k urnám, volte Müllera. Müller hejtmanem… Žertovalo se, zpívalo a skandovalo: Ať žije facebook! V divácích byla touha bavit se. Smáli se, aplaudovali a svými reakcemi hnali účinkující do ještě „vyšších otáček“.

Peškův kaleidoskop krátkých předvolebních skečů se divákům líbil. Písničky známé z dávných dob se snášely z jeviště, jako něžná pohlazení a tanečky voněly operetou. Na hercích bylo vidět, že je to baví. Snad by i duši vypustili, kdyby na to přišlo, ale ctili míru rozpustilosti, nepřehrávali a především výborně zpívali…

Je to o dnešku a o nás. FOTO archiv OD

Ořechovští jsou třídou mezi ochotnickými soubory. Rád si s nimi zahraje nejeden profesionál… Karel Hegner vykreslil majitele firmy Žebrák s. r. o. JUDr. Schmejda do podoby bezpáteřního dobráka… Komediálností projevu jej doplňovala Ivana Černá hrající jeho manželku. Pavel Novák okouzlil suchým humorem v rolích korupčníka 1. třídy, šéfa policie a šéfa kamelotů. Nedivil bych se, kdyby si jeho osobitého herectví povšimli televizní a filmoví režiséři… Příjemným hlasovým témbrem kouzlil zpívající Meky Kudla v podání Petra Sekaniny. Skotačivá herečka Helena Dvořáková se úspěšně „přehrává“ do rolí dospělejších žen. Její Polina Schmejdová měla půvab, noblesu i zamilovanost mladé „lady“. Překvapením večera se stal Jaroslav Lorenc v červené čepičce a botičkách starého intrikána Šluse. Kmital jevištěm jako čamrda… Juraj Háder v roli zlodějíčka kandrdase Pepana Šlohla prokazoval opravdovou lásku Polině Schmejdové, cifroval slovácký verbuňk a byl operetně roztomilý. Veronika Pečínková hrající nepřehlédnutelnou plnoštíhlou krasavici s operním hlasovým fondem – Luru Katrovou – sklízela zaslouženě obdiv diváků. Ansámblové scény zvládaly na výtečnou zejména dámy: Libuše Pehalová a Vendula Pešková, kterým snaživě sekundovaly Anna Aujezká, Radoslava Hadačová a Lenka Chybová. Nemohu opomenout ani výkony Jiřiny Kotvrdové, Zdeňka Havlíka, Kateřiny Chmelové, Zdeňka Pehala, Daniela Konečného a benjamínka souboru Martina Majdy.

České panenky… FOTO archiv OD

K bláznivě operetnímu příběhu o volbách, kde kandidáti na post hejtmana přijdou o životy, se podávaly šlágry F. Loewa, R. Piskáčka. J. Strausse, J. Šlitra, K. Weilla, Vlastimila Pešky a dalších. Písničky České panenky, Noční motýl, Bramborové placky se škvarkama strhávaly diváky do stavu nadšení…

Scénické přestavby probíhaly na otevřené scéně bez porušování plynulého děje. Kostýmy vhodně doplňovaly jevištní „balábilé“. Rytmus představení od piána znamenitě dirigoval hrající principál Vlastimil Peška.

Mimořádně veselé představení končilo a diváci nechtěli propustit ořechovské z pódia. Vytleskali si několik přídavků. A tak se zpívalo a jásalo až do velkého výkonu skromného autora, režiséra a hudebníka Pešky. S housličkami v ruce řekl: Dámy a pánové, byli jste lepší než my

Člověk se zasměje a odpočine si… FOTO archiv OD

U šatny postávaly zástupy. Poslouchal jsem jejich slova: Ještěže tady máme tuhle naši Radost. Umí dělat srandu. Je to o dnešku a o nás. Člověk se zasměje a odpočine si… Vzpomněl jsem si na paní Billovou. Usmál jsem se. Žebrácká opera u nás rezonuje. Je aktuální…

Vyrazil jsem do mrazivé noci. V tramvaji seděli mlčící zachmuření lidé. Mladší z nich komunikovali s mobily…

Brno – Komín, 11. 1. 2017

Ořechovské divadlo, Ořechov – Vlastimil Peška: Žebrácká operetka. Režie, scéna a kostýmy: Vlastimil Peška. Pohybová spolupráce: Helena Dvořáková. Scéna a zvuky: Kamil Majda. Suflérka: Marta Kubíková. Premiéra: 25. 11. 2016. Psáno z představení 10. 1. 2017 v brněnském Divadle Radost.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 15. ledna 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 211)

  1. Soňa Čapková

    Nojo, pane Tuček,
    mobilmánie světem vládne, ale přesto vídávám i v metru ještě pořád lidi s knihou v ruce… Představení jistě pohladilo po duši, nedivím se, že bylo vyprodáno. To říkával i pan Werich: civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.

    19.01.2017 (0.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 1/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


9. 1.–22. 1. 2018

Číslo 1/2018 (9. 1.–22. 1. 2018)

Obsah čísla 1/2018

Slovo ...

Víte, co je...

Začínáme nový, už 27. ročník...

Dotazník

Iamme Candlewick

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Inscenace roku

Do jubilejního 25. ročníku ankety...

Kronika

Jednou větou

Ministerstvo není tvůrcem kultury –...

Kritika

Unavil se tak, že nevidí už...

Témata stárnutí, zapomínání a s...

Stepní vlk Jan Kačena

V záplavě premiér s koncem roku 2017...

Chození v přírodě je na...

V Experimentálním prostoru NoD si...

Zlaté prozření bohatých

Inscenace Eyolf v HaDivadle je...

Něco, co nás přesahuje

Budova Janáčkova divadla v Brně je od...

Shakespearovský filmový trip

David Drábek se ve své další (už...

Vražda agenta Litviněnka

Do Dejvického divadla se po tříleté...

Inscenace roku

Do 25. ročníku každoroční ankety...

Rozhovor

Jakub Krofta: Posláním...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladimír Morávek: Jsem...

Rozhovor s odcházejícím uměleckým...

Kontext

Tak ošklivej pán… aneb...

Knihou roku 2017 v tradiční anketě...

Burza

Milí kolegové,

Herecká asociace informuje

Podoby – Ráno

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Muž pro každé počasí

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karel Hejcman (1. 4. 1935 Praha – 10....

Výročí

Výročí 1.−15. ledna

Mandel Petr, dirigent (1. 1. 1938) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Rozhovor s dramatikem a scenáristou...

Knihovnička

„Janžurka“ ke stažení

Herecké monografie – a mám na mysli...

Knihy roku

aneb Pohled do českých Lidových novin...

Obrazem

Divadlo 1918–2018

V každém čísle letošních...

Pan Papírek… (X)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 1/2018



Obsah,