Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 148)

    České městečko Jilemnice z počátku minulého století, se svými usedlostmi, měšťanskými domy, selskými dvory a lidmi toužícími po majetku a štěstí, se nastěhovalo na hluboké jeviště Mahenova divadla.

    Tucek-Petrolejove lampy-poster

    Rozměrné, do výšek se pnoucí studeně bělostné zdi se otáčely na točně jako na kolotoči. Vytvářely zákoutí, úzké uličky, náměstíčka i prostorné síně ložnic, komorní předsíňky a kuchyně. Pohyb rotujících ploch určoval koloběh života občanů městečka i tempo představení. Ledová krása stěn byla násobena parádivostí barevných dobových kostýmů, klobouků, bot, strohostí rekvizit a nábytku… (scéna Pavel Borák, kostýmy Markéta Oslzlá – Sládečková)

    Brněnská dramatizace románu Jaroslava Havlíčka Petrolejové lampy je o samotě člověka. Inscenace rozvádí bytí jako početní rovnici množin, o mnoha neznámých. Homo sapiens aby přišel na svět, potřebuje otce i matku. Na svou smrt však vždy zůstane sám.

    Hlavu smutné dámy zdobil rozverný klobouk, osázený bujnou květenou. FOTO archiv NdB

    Hlavu smutné dámy zdobil rozverný klobouk osázený bujnou květenou. FOTO archiv NdB

    Úvodem všeho dění se stal obraz pustého prostranství uprostřed hradby vysokých městských zdí s postavou v bohatý šat oděné ženy sedící na kamenné lavici. Hlavu smutné dámy zdobil rozverný klobouk osázený bujnou květenou. Svítání se svým příchodem nespěchalo… Takto představil hrdinku příběhu Štěpku Kiliánovou tvůrce inscenace, režisér Martin Glaser. Představitelka Štěpky, herečka Hana Tomáš Briešťanská je z rodu velkých uměleckých osobností, vyzařuje neviditelnou energii. Její klátivě ťapající Štěpka, sevřená krunýřem dobově košatého šatu, chováním, gesty i slovy, strhávala na sebe pozornost diváků…

    Brilantně režírovanou scénou o hrůznosti poměrů na statku Malinů se stalo znásilnění kulhavé služebné Karly manželem Štěpky Pavlem a její následné seřezání milencem, hospodářem Janem Malinou. FOTO archiv NdB

    Brilantně režírovanou scénou o hrůznosti poměrů na statku Malinů se stalo znásilnění kulhavé služebné Karly manželem Štěpky Pavlem a její následné seřezání milencem, hospodářem Janem Malinou. FOTO archiv NdB

    Do paměti se mi vryla scéna Štěpčina boje o její osud. Bojištěm se jí stal velký rodinný stůl pokrytý bílým ubrusem, jídelní servis a vonící polévka. Rozpačitě tichou spolubojovnici měla v matce (Marie Durnová), protihráčem jí byl otec Kilián (Zdeněk Dvořák). Klepnutí pokládaných talířů, cinknutí lžičky, napjaté pauzy, slova, tajený vztek, výbuch hněvu, klapot bot, bouchnutí dveří se staly akvizicemi války u Kiliánů. V hledišti panovalo ticho jako v prázdném kostele…

    Brilantně režírovanou scénou o hrůznosti poměrů na statku Malinů se stalo znásilnění kulhavé služebné Karly manželem Štěpky Pavlem a její následné seřezání milencem, hospodářem Janem Malinou, bratrem násilníka Pavla…

    Herecký koncert pokračoval manželskou hádkou, ve které se fešný Pavel přiznal k vážné venerické chorobě. Štěpka pochopila, že touha po dítěti se rozplynula.

    Pavel Malina, voják a syfilitik, se stal herci Martinu Siničákovi příležitostí prokázat mimořádný talent pro ztvárnění dramaticky vypjatých rolí. FOTO archiv NdB

    Pavel Malina, voják a syfilitik, se stal herci Martinu Siničákovi příležitostí prokázat mimořádný talent pro ztvárnění dramaticky vypjatých rolí. FOTO archiv NdB

    Pavel Malina, voják a syfilitik, se stal herci Martinu Siničákovi příležitostí prokázat mimořádný talent pro ztvárnění dramaticky vypjatých rolí. Jeho Pavel byl adekvátní protiváhou velkého výkonu Hany Tomáš Briešťanské v hrdinné Štěpce. Obrazy rozkladu a umírání Štěpčina manžela byly hrány s krutou bolestností a ošklivostí věrně a dlouho. Až mi z toho bylo nevolno. Ach ano, člověk na svou smrt je sám…

    Výjimečná a čitelná inscenace s uhrančivými hereckými výkony, ve které nebylo malých rolí, měla zasloužený úspěch.

    Brno – Komín, 1. 3. 2016

    Národní divadlo Brno – Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy. Dramatizace: Olga Šubrtová, Martin Glaser. Režie: Martin Glaser. Dramaturgie: Olga Šubrtová, Martin Sládeček. Scéna: Pavel Borák. Kostýmy: Markéta Oslzlá-Sládečková. Světelný design: Martin Špetlík. Pohybová spolupráce: Martin Pacek. Inspicient: Mariana Klimešová. Nápověda: Irena Chalupová. Osoby a obsazení – Štěpka Kiliánová: Hana Tomáš Briešťanská. Pavel Malina: Martin Siničák. Jan Malina: Martin Sláma. Otec Malina: Vladimír Krátký. Otec Kilián: Zdeněk Dvořák. Matka Kiliánová: Marie Durnová. Karla: Jana Štvrtecká. Starosta Trakl: Jan Grygar. Lojzík: Roman Blumaier. Helenka: Anette Nesvadbová j.h. Xaver: Jakub Šafránek. Kartářka: Drahomíra Hofmanová j.h. Wurm: David Kaloč. Skákavý Machoň: Pavel Doucek. V komparzních rolích: zaměstnanci a zaměstnankyně NdB. Premiéra 26. 2. 2016 v Mahenově divadle.

     


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 148)

    1. Jaroslav Řezáč

      Avatar

      Zajímavé, motivující…

      12.03.2016 (13.01), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,