Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2018

ročník 25
12. 6.–25. 6. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mozart v bažinách

    Únos ze serailu je na jevišti Semperovy opery v Drážďanech opravdu velmi barvitá podívaná. Paša Selim se usídlil hluboko v tropické džungli, kde všichni nazouvají černé holínky do všudypřítomného bláta, do něhož se přicházející Belmonte propadne až po hlavu. Jak v Králi Šumavy. Ještěže ho jeho věrný sluha Pedrillo najde včas a vytáhne pomocí podivného verneovského stroje, jakých se v průběhu představení na jevišti objeví řada.

    Osmin (Dimitry Ivashchenko), Pedrillo (Manuel Günther) a do bahna zapadlý Belmonte (Joel Prieto) FOTO JOCHEN QUAST

    Režisér a výtvarník Michiel Dijkema se zjevně inspiroval dobrodružnou cestopisnou literaturou – však Belmontova výprava za osvobozením jeho milé Konstanze z rukou Selima je svého druhu cestopisem. Nad deštným pralesem se válejí chuchvalce mlhy, po forbíně se plazí nejméně dvoumetrový krokodýl a v průvodu paši Selima kráčejí dva nezbední velbloudi – všechno umně, ale záměrně průhledně stvořené loutky, pohybově jako živé! Přesně v poetice ostře barvotiskových ilustrací dobrodružného čtiva před sto lety, ale také v logice barokních divadelních podívaných. Postavy oblečené v témže duchu připomínají piráty, „divochy“ a dobrodruhy z Robinsona Crusoa. V tomto čísle DN přemítám ještě v recenzi na straně šest o způsobech, jimiž může komická opera rozechvět bránici, a tohle je jeden ze spolehlivých – když se operní dobrodružné příhody v exotických krajích hrají s laskavou ironií a nadhledem. Režisér s pěvci si nevynucují smích grimasami a přehrávaným mrckováním, nýbrž humornými situacemi vyplývajícími z příběhu, charakterů postav a významového kontextu. Publikum se bavilo královsky, na rozdíl ode mne navíc rozumělo zřejmě i aktualizovaným textovým narážkám.

    Jevištní obrazy ovšem nijak nepřekážely výsostnému hudebnímu provedení opery. Michiel Dijkema rozehrál řadu pohybových a hereckých špílců, nenechal pěvce ani na chvilku jen stát a soustředit se výhradně na zpívání, ale zároveň je nenutil do pozic, které by pěvecký projev omezovaly, natož aby rozvernou komikou omlouval, nebo dokonce naváděl k pěveckému markýrování – jak poučné v našich poměrech! Hudební provedení zůstalo pevným základem všeho, počínaje průzračnou hrou komorního mozartovského orchestru. Připomínalo domácí muzicírování z libosti a pro radost, ovšem technicky bylo dokonalé.

    Dirigent Christopher Moulds volil rozumná tempa, nic neuspěchal ani neprotahoval a pěvcům poskytl komfortní zvukové prostředí. Využili ho všichni, nejvíc jsem ovšem visel na rtech Simoně Šaturové, která se stala hvězdou produkce – Konstanze poskytla krásu, noblesní jednání i humor a part zvládla excelentně! Stejně tak španělský tenorista Joel Prieto provedl partii Belmonta, jenže bez osobního kouzla a espritu své jevištní partnerky. Američan Aaron Pegram (Pedrillo) a Finka Tuuli Takala přesně ovládali druhooborové zvyklosti, jako rodilí Vídeňáci odkojení operetou, Dimitry Ivashchenko stejně samozřejmě ovládal finesy buffo basu. Němci do mluvené role paši Selima obsazují významné činoherce (jen rodilé mluvčí!) a také tentokrát sáhli po – v televizi, divadle a ve filmu – proslulém Erolu Sanderovi s interesantním hlubším hlasem a dokonalou deklamací, která se tu stále pečlivě pěstuje. Připomínám samozřejmost, a sice národnostně pestrý soubor, abych připomněl, že v Evropě je dnes naprosto běžný stejně jako to, že je pro inscenaci stylově dokonale sehraný. Nejde o to, kde se kdo narodil, ale co umí!

    Nikdo nikoho v závěru nezastřelí, jak se v německých inscenacích Únosu ze serailu nyní stává, vše skončí smírně, což je zřejmý vzkaz společnosti postižené vlnou imigrantů: buďte tolerantní! Na obou stranách. Musíme spolu vyjít.

    Další reprízy jsou naplánovány na podzim.

    Semperova opera v Drážďanech – Wolfgang Amadeus Mozart: Únos ze serailu. Hudební nastudování a dirigent Christopher Moulds, režie a scéna Michiel Dijkema, kostýmy Claudia Damm a Jula Reindell. Premiéra 15. dubna 2017. (Psáno z devátého představení 9. června 2017.)


    Komentáře k článku: Mozart v bažinách

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,