Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Myslí jen na zisk

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zařadilo po dlouhých šedesáti pěti letech do svého repertoáru Molièrova Lakomce. Režisér Jan Burian se narozdíl od jiných inscenací tohoto textu nepokusil hru nijak aktualizovat (až na několik zbytečných slovních vulgarit, které snad měly přiblížit klasikův jazyk dnešku), tím méně ji vykládat jako politické divadlo. Naopak vyšel z toho, že Molière napsal charakterovou komedii, a tak také Lakomce pojal. Nevytvořil však komedii samoúčelně zábavnou, tím méně fraškovitou, ale vsadil na to, že Harpagon může představovat přes svůj dobový kostým i dnes postavu velmi živou, která dokáže ovlivňovat životy ostatních. A výsledek ukázal, že podobná koncepce výborně funguje.

Viktor Vrabec (Anselm) a Pavel Pavlovský (Harpagon) | FOTO PAVEL KŘIVÁNEK

Scéně dominuje zchátralý Harpagonův dům stojící na blátivém dvoře, kde se musí chodit po prknech, aby člověk prošel bez větší úhony. Povaluje se zde různé harampádí včetně staré maringotky, jejíž původ je trochu nejasný. Snad zde zůstala, když se dům budoval, nebo měla sloužit při vydláždění dvora, k němuž nedošlo, kdo ví. V každém případě je režisérem účelně využívána, když se v ní postavy skrývají nebo zde dělají něco nepatřičného, například se oddávají milostným hrátkám. Svrchovaným pánem toho všeho marastu je Harpagon Pavla Pavlovského, značně odlišná postava, než jak ji představuje klasický model.

Pavlovského Harpagon je totiž nadán neúnavnou energií, málokdy se zastaví, občas se chová až hekticky. Stravuje ho totiž jeden životní cíl. Všechno je u něj soustředěno na jeho peníze. Těší se jimi, ochraňuje je, v duchu i nahlas počítá, myslí jen na zisk dalších. Když mu o ně jde, ukáže se jako skvělý manipulátor, není to žádný hlupák, ale docela mazaný chlapík. Někdy sice působí jako když hned věci nechápe, ale to je dáno právě tou koncentrací na vidinu mamonu, který je smyslem jeho života. Pak hned dokáže uvažovat velmi bystře a jde nekompromisně za svým, přičemž přímo válcuje svoje okolí. Má ale také lidskou slabost, mladou Marianu je ochoten si vzít dokonce bez věna, i když představa, co všechno s ní může ušetřit, pro něj představuje příjemný bonus. Můžeme ho odsuzovat, ale přece je v něm něco lidského, což podtrhuje ještě tím, že se občas obrací přímo na publikum. Neznamená to, že by zcela vystupoval z role, ale přece jen se zde dostává ke slovu určitý hercův nadhled nad činy svého problematického hrdiny.

Pavlovský je v Lakomci skutečným pánem jeviště, a to tak suverénním, že klade na své partnery mimořádné nároky. A tady stoprocentně obstojí pouze Jana Kubátová jako Frosina. Na Harpagona vrhá gejzíry slov různě zbarvených, tu lichotivých, tu starostlivých, tu chápajících atd. Kubátová se proměňuje podle situace jako améba takovým tempem, že ji málem nestačíme sledovat. Paradoxem ovšem je, že vyvine tak strašnou energii, aby nakonec ničeho nedosáhla. Ale i když je poražena, vždycky se znovu vzchopí a zase stupňuje svůj tlak směřující k patřičné finanční odměně. Vlastně se hodně blíží Harpagonovi, její pokrytectví motivované ziskem také není zrovna sympatické, i když je komicky jednoznačnější. Harpagonovy děti Eliška a Kleant jsou v podání Zdeňka Rohlíčka a Markéty Frosslové méně poddajní, než je obvyklé, a je zřetelné, že jsou pravými potomky svého otce. Bohužel tento posun v obou postavách se dá spíše odhadovat, ve skutečnosti působí dost matně stejně jako typově přesná, ale herecky nevýrazná Kamila Kikinčuková v roli Mariany a Jan Maléř, který někdy svému Valérovi dává tu správnou míru hrané podlézavosti, ale většinou se uchyluje k obecné komice. Ostatní hrají menší figurky se spolehlivou rutinou, do jisté míry se z ní vyděluje jen Viktor Vrabec jako Anselm, který na scénu přináší tradiční molièrovskou postavu kombinovanou s nevěrohodností happyendového seriálu.

Divadlo J. K. Tyla Plzeň – Molière: Lakomec. Překlad Vladimír Mikeš. Režie Jan Burian, scéna Karel Glogr, kostýmy Dana Svobodová, hudba Petr Malásek, dramaturgie Marie Caltová. Premiéra 28. dubna 2012 (psáno z reprízy 27. května).

  • Autor: Jana Paterová
  • Publikováno: 24. června 2012

Komentáře k článku: Myslí jen na zisk

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,