Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme si daleko osobněji, ale přece jen to budou číst lidi v Divadelních novinách a ti na naše intimnosti asi moc zvědaví nejsou.

Prý mám napsat vzpomínku na tebe. Jednu. Vůbec nevím, jak na to, protože v poslední době na tebe myslím pořád a vzpomínek je na knihu. Asi by na tomto místě měly být zážitky profesní. Jak ses připravovala na role, jak jsi o nich přemýšlela, jak jsi hledala vztah k divákům. Už tě slyším, jak říkáš: Miláčku, to má být něco intelektuálního? Jako třeba když se v divadle zkouší Ibsen? To bývá někdy tak intelektuální, že by to ani Ibsen nechápal. Ano. Asi něco takového, i když pořád ještě myšlenky neumím srovnat a uspořádat.

Vždycky jsem tě obdivoval za neuvěřitelnou profesionalitu. Vzpomínám si, jak jsi mi ráno často volala a říkala: Celou noc jsem nemohla spát, tak jsem si opakovala texty. Hráli jsme spolu stovky repríz nejenom Harolda a Maude, ale i Oskara a růžové paní a nakonec i komedie Popel a pálenka. Vím, s jakou posvátnou úctou jsi na jeviště vždycky vstupovala. Člověk by si myslel, že po šedesáti letech u divadla ti to tak mimořádné nepřijde, a opak byl pravdou. Bývala jsi před každým představením nervózní. Vždycky za to, že můžu být na jevišti, těm nahoru děkuju.

Vzpomínám si také, jak jsi nikdy neměla hvězdné manýry, a že bys na ně měla nárok. Když ti produkce zavolala, že pro tebe přijede v osm, aby Tě odvezla na natáčení, v sedm padesát jsi už stála u okna a čekala na auto. V tašce připravená svačina, kdyby byl den dlouhý, a voda z vodovodu. Jsem voják života, říkala jsi také.

Milovalas diváky a nikdy bys je neošidila. Že bys některého odmítla, že by ses s ním nechtěla vyfotit? Nemám ráda ty kolegy, kteří, když k nim někdo přijde kvůli fotce, dělají, že tam nejsou. To jim vždycky říkám: Uvědomte si, že bez diváků bychom nebyli. A také jsi poctivě podepisovala fotky. Všem. I těm, kteří ti napsali a nepřiložili obálku se známkou. Mělas v šuplíku vždycky štos prázdných obálek a archy známek. Každou chvíli jsi chodila na poštu kupovat nové, protože těch žádostí ti chodilo do poslední chvíle opravdu hodně.

S obrovskou chutí ses také pořád zajímala, co zrovna u nás ve Slováckém divadle zkoušíme. Brechta? To budou babky chňapky zděšené, co? Ony by měly nejradši pořád jen operetky. A přitom jsou to ty největší blbosti, které herci moc rádi nemají. Babky by si rády daly koňáček a jen tak pokukovaly. Občas si u toho i zdřímnou. Víš, kolikrát jsem viděla spící diváky? Ale jsem za to ráda. Někdo chodí k doktorovi, cpe se prášky a nic. A já uspím člověka. Brecht je pro ně moc intelektuální. A když jsem ti tenkrát řekl, že onu Brechtovu Svatbu hrajeme v neoprenu, odpověděla jsi: Ježišmarjá, to nemůžete dýchat. To jste jak zavření v krabici. Tam se vám na kostýmu nic nepohne, že? To v tom můžeš mít okýnko raz dva. Hraješ, hraješ, máš okno, ale do úplně jiné krajiny. Myslíš si, že jsi v Paříži, a přitom jsi ve Vladivostoku.

Taky jsi byla vždycky vstřícná k médiím. Obdivoval jsem tě, protože v novinách často psali úplné blbosti. Když oni nic jiného neumí, tak jim to přejme, nenechala ses vyvést z míry, i když sis o sobě přečetla věci, které sis nezasloužila. Vlastně s tebou aspoň na první pohled nehnulo nic. Volali mi nějací novináři a ptali se mě na podzim života. Tak jsem jim něco povídala a oni na to, že to už znají. Jsou úplně blbí. Když si něco myslím, tak to řeknu. Přece nebudu povídat něco jiného jen proto, že už to slyšeli. Tak ať se zeptají Jiřiny Bohdalové. Ta si myslí něco jiného.

Je toho tolik, o čem bych mohl psát, na co bych mohl vzpomínat. A budu. Milá moje, děkuju za všechno.

Tvůj J.

Josef Kubáník herec a tiskový mluvčí Slováckého divadla v Uherském Hradišti

  • Autor: DN
  • Publikováno: 17. října 2017

Komentáře k článku: Moje milá Květo

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,