Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Absurdní cesta k domácímu štěstí

Make no Noise je paradoxní název pro hudební dílo. V případě Srnkovy opery z roku 2011 však má hlubší význam, signalizuje způsob hudební charakterizace vývoje hlavní postavy: Hanna se od mlčení a koktavého vyjadřování přes fragmenty zpěvu postupně propracovává ke kontinuální kantiléně. Hudebně je tím vyjádřen vývoj jejího psychického stavu.

Sbližování Hanny (Measha Brueggergosman) s Josephem (Holger Falk) v odcizeném chladném prostoru FOTO ROMAN POLÁŠEK

Na první pohled by příběh uzdravování nedoslýchavé a psychicky narušené Hanny (která si často vypíná naslouchátko) mohl připomínat sentimentální červenou knihovnu: není úspěšná v zaměstnání (z továrny ji vyhodili, protože nezapadla do kolektivu – takové zdůvodnění dobře známe), jako zdravotnice (vzpomíná na to po telefonickém „rozhovoru“, během něhož mlčí) pečuje na nefunkční ropné plošině o Josefa, který po požáru přechodně oslepl, on se uzdraví a začnou vztah, který vyústí do začátku šťastného společného života. Sentimentální vnímání příběhu však vylučuje Srnkovo zhudebnění. Vokální linku skladatel vede v nezpěvných intervalech uvolněné seriality a také zmíněné „hlasové probouzení“ hlavní hrdinky významně akcentuje psychologické proudy děje. Komorní instrumentální soubor (12 nástrojů) podtrhuje až neurotickou zvukovou rozeklaností vnitřní dramata postav, doprovázená jejich vzájemnými konflikty. Jisté zklidnění přinášejí plochy elektronické hudby mezi jednotlivými obrazy. Závěrečná apoteóza „domácího štěstí“ je pouze vokální, a cappella – harmonie soužití Hanny a Josefa je tak očividná.

Hrálo se v prázdném postindustriálním prostoru Trojhalí Karolina, na stoupajícím šikmém vjezdu, diváci seděli po stranách a komorní orchestr byl umístěn na rovné ploše na konci vjezdu. Režijní koncept Jiřího Nekvasila byl velmi radikální: divákovu vnímání nepomohl žádnou dekorací ani realistickou akcí postav. Přidal do prázdného prostoru jediný element, a sice bílý paraván dole u vjezdu. Byl stěnou s telefonním automatem (Hanna před ním stála s roztaženýma rukama, zády k publiku) nebo nemocniční postelí (Josef stál před ním, čelem k divákům). Všechny ostatní informace o prostředí a scénických akcích se promítaly na zdi ve vjezdu, spolu s českými titulky (zpívalo se anglicky). Absurditu díla posílila postava „vědce“ Martina (počítá frekvenci mořských vln a samozřejmě na to získal grant), na podlaze narýsované trajektorie, po nichž se spíše trhaně pohybovaly mužské postavy. Neméně absurdní je uprostřed šikmy žlutě natřená pumpa, z níž Hanna pije imaginární vodu – skutečná voda vyteče zespodu jaksi mimo dění. Symboliku toho jsem nepochopil. Nekvasilova koncepce vztahů-nevztahů mezi postavami vrcholila v závěrečná apoteóze domácího štěstí, kterou režisér umístnil na balkon nad vjezdem, Josepha a Hannu od sebe vzdálil přes celou délku prostoru.

Pozornost udržovalo velmi dobré hudební provedení. Kromě hlavní dvojice Hanny (Measha Brueggergosman) a Josefa (Holger Falk) zpívali Taylan Reinhard (Simon, Dělník, Kuchař) a Maciej Idziorek (Martin, Šéf). Vzhledem k neakustičnosti prostoru byli všichni vybaveni mikrofony, z provedení byla pořízena nahrávka.

(Jediná výtka: V pětadevadesátiminutové skladbě bylo několik možností operu zakončit dřív, přinejmenším obraz Doma považuji za nadbytečný.)

Ostravské dny 2017 – Miroslav Srnka: Make no Noise. Libreto Tom Holloway. Dirigent Joseph Trafton, režie Jiří Nekvasil, scénografie David Bazika, kostýmy Marta Roszkopfová, zvuk Otakar Mlčoch, orchestr Ostravská banda. Jediné provedení 1. září 2017 v Trojhalí Karolina v Ostravě.

  • Autor: Jan Dehner
  • Publikováno: 20. září 2017

Komentáře k článku: Absurdní cesta k domácímu štěstí

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,