Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v regionálním divadle je vzácná. Zkušený skladatel Miroslav Kubička (1951) se ve své operní prvotině Jakub Jan Ryba inspiroval hrou Josefa Boučka Noc pastýřů, která byla v roce 1983 v inscenaci činohry Národního divadla přijata jako takřka protirežimní protest. Já v ní viděl sentimentální obrázek, který, pravda, připomněl těžký životní osud autora České mše vánoční. Kubička operu promýšlel dlouhá léta, až mu ji umožnil napsat a realizovat šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Tomáš Pilař.

Tomáš Kořínek vystihl Jakuba Jana Rybu v tvůrčím soustředění i ve střetech s maloměstskými poměry FOTO MARTIN ROOT

A také Jaroslav Gillar, který podle Boučkovy předlohy v roce 2007 upravil libreto. Zachoval Boučkem vymyšlenou konstrukci o lásce skladatele k dceři místního správce Pavle, ale příběh zbavil sentimentu a vyhrotil do drsného střetu neústupného skladatele a učitele s rožmitálskými maloměšťany a farářem Zacharem. Zdůraznil prostředí, které Rybu dusilo, nespravedlnosti, jakých se hlupáci vůči němu dopouštěli, ale nezamlčel ani Rybovy vzteklé výbuchy i jeho nespravedlivé chování vůči oddané manželce Anně.

Miroslav Kubička má na kontě řadu orchestrálních i komorních skladeb, leč píše hudbu eklektickou a přiznaně navazuje na řadu významných vzorů. Také v jeho první opeře se to hemží janáčkovskými obraty, návazností na českou melodiku stanovenou Antonínem Dvořákem, na instrumentaci například Iši Krejčího. A dalo by se pokračovat.

Skladatelova síla je ve vybroušené kompoziční technice. Rybovu hudbu připomněl jen ve dvou citacích a pro Rybovo koncertní vystoupení sám napsal úryvek v „rybovském stylu“. Opera plyne ve volném tempu, do orchestrálního podloží jsou zakomponovány melodizované dialogy a monology, odvozené z hudební deklamace, intonačně nápadité a komponované s citem pro psychické rozpoložení postav. Kubička úzkostlivě komponuje promluvy tak, aby byly věcné a dokonale srozumitelné i ve zpívané poloze, což řadím k zásadním pozitivům jeho skladby. Sice se stylově vrací o nějaké půlstoletí zpět, neváhá používat hodně prověřené až provařené postupy, nicméně dokáže jimi působivě převyprávět příběh v dramaticky logických a uvěřitelných situacích. Můj šálek čaje taková hudba rozhodně není, ale nelze jí upřít funkčnost vzhledem k uměleckým cílům a ty jsou zřejmé – oslovit operní publikum povědomou hudbou a jejím prostřednictvím mu nabídnout poutavou podívanou a poslyšenou.

Režisér Tomáš Pilař odhadl, že se Kubičkova opera bude líbit každému, kdo má rád film Babička nebo seriál F. L. Věk. Pamětníkům. A podřídil tomu svou inscenaci na víceméně prázdné scéně obkroužené do horizontu „vyřezaným“ panoramatem maloměsta – poprvé ten princip použil Josef Svoboda pro proslulou Macháčkovu inscenaci Našich furiantů v Národním divadle v roce 1979. Pilař tentokrát neokouzloval pouze výtvarnými obrazy, ale v logice Kubičkovy opery formoval tradiční mizanscény a operně stylizované „realistické“ jednání dobově oblečených postav. Řešení rozhodně adekvátní hudbě i příběhu, nevyumělkované, působivé jistou strohostí a přísností. Pěvci zvolený styl důsledně dodržovali a všichni dokonale, ale opravdu dokonale artikulovali, nezapadla ani slabika.

V titulní roli využil příležitost Tomáš Kořínek (alternuje Jaroslav Březina), perfektně ji zazpíval technicky a hlavně výrazově. Jeho Ryba vskutku vystoupil z legendárního pamětnického seriálu. Zmiňme ještě alespoň Jiřího Kubíka jako zapšklého Rybova protihráče faráře Zachara, Petru Alvarez Šimkovou v pokorně trpící Anně, Zuzanu Kopřivovou v roli Pavly a Jevhena Šokala jako neurvalého hrubiána Ulovce. Novince v divadle zjevně věnovali velkou péči i ve sboru a samozřejmě orchestru – dirigent Jiří Štrunc udržel premiéru v přesné stylové rovině.

Nemyslím, že se lze programově vracet k tak tradicionalistickému opernímu jazyku, ale Kubičkova opera rozhodně oživila plzeňský repertoár, a co je hlavní – diváci o ni mají velký zájem. Je to dobrá položka předvánoční nabídky.

Divadlo J. K. Tyla Plzeň – Miroslav Kubička: Jakub Jan Ryba. Opera o dvou dějstvích na libreto Jaroslava Gillara podle hry Josefa Boučka Noc pastýřů. Hudební nastudování a dirigent Jiří Štrunc, režie Tomáš Pilař, sbormistr Zdeněk Vimr, scéna a kostýmy Aleš Valášek, světelný design Antonín Pfleger, projekce Petr Hloušek, dramaturgie Zbyněk Brabec. Premiéra 14. října 2017 ve Velkém divadle.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 14. listopadu 2017

Komentáře k článku: Postaru, ale působivě

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 2/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


23. 1.–5. 2. 2018

Číslo 2/2018 (23. 1.–5. 2. 2018)

Obsah čísla 2/2018

Slovo ...

Kultura buranství

Jelikož přelom roku je celkově na...

Sukces měsíce

Charles Gounod: Faust a...

Janáčkova opera Národního divadla v...

Dotazník

Ivan Pinkava

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Kolik stojí Velké divadlo?

Velké divadlo, historická scéna...

Fejeton

Už jim zase hráblo aneb Jak...

Povídka divadelní

Kronika

Jednou větou

1 Horácké divadlo Jihlava má od...

Kritika

Potkali se v Pardubicích

Režisér Michael Tarant má zálibu v...

Porušení mravního i...

Břetislav Rychlík se jako režisér...

Strašlivý vztek?

České divadlo vzalo Caryl Churchill na...

Když člověku rupnou...

Výraznou linii tvorby Divadla Tramtarie...

Šest žen znovuzrozených

Šest žen (původně Šest žen...

Dobře vržené kostky

Inscenací s poněkud dlouhým názvem...

Znepokojivý obraz minulosti i...

Když na počátku padesátých let...

Fikce, historie, nebo...

Dystopický román Kaspara Collinga...

Studený ohňostroj, či...

Na mnoha místech českých zemí byl...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 2/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Jana Burkiewiczová: Baví mě...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Dominika Špalková: Divadlo...

Rozhovor s uměleckou šéfkou Divadla...

Kontext

Tři billboardy skeptických...

Úvahy filmové

Svobodný v nezavedených...

Začátkem roku po těžké nemoci...

DAMU potemněla

Aby ne – je sobotní pozdní večer...

Moc sladkého škodí! Momenty...

Na tradičním loutkářském festivalu...

Burza

Podoby – Přebytek

Stručný obsah příspěvku zde není...

Divadlo v Dlouhé Praha

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Inspirující outsider

Stručný obsah příspěvku zde není...

Bill C. Davis: Každá hra si...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Oprava

V popiscích k Velkému rozhovoru se...

Zemřeli

Byla to přísná ženská,...

(30. května 1944 Český Brod – 10....

Zemřeli

Marián Labuda (28. 10. 1944 Hontianske...

Výročí

Výročí 15.−31. ledna

Mikšaník Vratislav, sólista baletu...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ajrin Zlámalová: Nebyla jsem vždycky...

Služebník slova rekapituluje

Přednáším poezii více než 40 let....

Obrazem

Divadlo 1918–2018

České divadlo se přirozeně prolíná...

Zákulisí Baletu ND

Balet Národního divadla nabídl při...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 2/2018



Obsah,