Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Minulost a současnost na Skupovce

    Hravý i zamyšlený, veselý i vážný, česko-slovenský – takový byl třicátý třetí ročník festivalu Skupova Plzeň. Konal se ve dnech 12. až 17. června a kromě tuzemských představení nabídl i inspirativní zahraniční inscenace.

    Bílý tesák z hradeckého DRAKu obdržel cenu jako jedna z inscenací roku FOTO ARCHIV DIVADLA DRAK

    Odborná česko-polská porota vybírala ze sedmnácti soutěžních inscenací českých a slovenských divadel, které vznikly v uplynulých dvou letech. Čestná uznání získaly inscenace Tisíc tuctů souboru Plata Company, Bajaja Studia DAMÚZA a Pomník z Wrocławskeho Teatra Lalek, který režíroval Jiří Havelka. Ceny festivalu získala opět inscenace Tisíc tuctů, Tři siláci na silnici plzeňské Alfy, Goon: Krvavá pomsta souboru IDDQD, Bílý tesák Divadla Drak a Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých Naivního divadla Liberec. Za herecký výkon byl oceněn Ľubomír Piktor (Deduško Bratislavského bábkového divadla) a Richard Fiala (Bajaja). A cenu za režii obdržel Filip Jevič (Bajaja).

    Porota oceňovala, ale ve svém kolektivním stanovisku formulovala i nedostatky inscenací a přístupů: Některá představení nabídla činoherní pokusy, v nichž kromě loutek scházel i alternativní spár. K vidění byly i příběhy, jimž by prospěla ruka dramaturga. A také příběhy, kde se pod názvem známé předlohy publiku servírovalo něco úplně jiného.

    Ryze loutková představení přehlídce nedominovala, ale škála inscenací přesto podala zprávu o stavu loutkového divadla a ta byla potěšující. Na festivalu se představily loutky v mnoha podobách – nejklasičtější marionety až po hraní s objekty. Řada ostřílených divadel, která se v minulosti věnovala zejména divadlu loutkovému, uvedla na festivalu inscenace, kde loutky chyběly. A naopak mnoho mladých souborů, kde bychom očekávali spíše alternativní přístup s využitím objektů či důraz na obraz, přišla s loutkovými kousky. Tento koloběh se však opakuje historicky v určitých časových intervalech, takže loutky budou jistě na scéně i do budoucna, řekl v této souvislosti ředitel pořádajícího Divadla Alfa a ředitel Skupovy Plzně Jakub Hora.

    Doslova loutkový koncert přineslo zahajovací představení Tři siláci na silnici. V této hudební motorkářské road movie nejsou loutky pouhou rekvizitou či doplňkem v zásadě činoherní produkce, ale žijí na jevišti plným životem. Vtipný text Vítka Peřiny režíroval Tomáš Dvořák. Příběh o třech bratřích motorkářích hledajících nevěsty a zápolících se zlým kamioňákem je výtečně rozehrán, aktéři v perfektní souhře zvládají precizně nejen vodění loutek, ale i účinkování v živé kapele, která na jevišti celou produkci doprovází a inscenaci dodává charakter muzikálové produkce. Další jeho devízou je atraktivní a originální výprava Ivana Nesvedy. Neobvyklý pohled na zlatou horečku a práci s loutkami nabídla na festivalu jedna z nejoceňovanějších inscenací – Tisíc tuctů mladého souboru Plata Company. Příběh o neúspěšné snaze zbohatnout nabízí především originální formu vyjádření, kterou podtrhuje živý hudební doprovod kytaristy. Hudba hrála významnou roli v řadě inscenací. Některé z nich lze vnímat jako skutečné hudební loutkové divadlo, v dalších je mimořádně působivou složkou děje – oceněný Bajaja či liberecká inscenace.

    Bajaja přinesl ocenění režisérovi Filipu Jevičovi i herci Richardu Fialovi FOTO NADAN POJER

    Důležitou roli má hudba i v plzeňské Alfa farmě, která byla do programu zařazena až dodatečně mimo soutěž, a tak se s ní možná setkáme v soutěži v příštím ročníku. Tato inscenace, vycházející z Orwellovy Farmy zvířat, o násilné kolektivizaci padesátých let u nás reprezentovala projekty, které se zaměřovaly na historii. Což byl možná jeden z nejpozoruhodnějších aspektů letošního ročníku festivalu. Diváci viděli řadu inscenací, které reflektovaly historické momenty (zejména éry komunismu) a jejich spojitost se současnou situací v Česku či Evropě. Politické situace se dotýkají některé inscenace tématy – například sugestivní Pomník vyprávějící příběh největšího památníku Stalina, jenž připomíná tragickou absurditu lidského konání, čas slouhů i roli člověka, který se dostal do drtivého soukolí tragických okolností a krutých omylů. U jiných nacházíme spíš narážky – například v případě Čechomoří Malého divadla z Českých Budějovic – nebo jsou v inscenacích jen podprahové zmínky jako v případě sugestivního projektu Deadtown, v jehož závěru zní z historické nahrávky česká hymna v podání Emy Destinové.

    Letošní Skupova Plzeň nebyla jen výpovědí o podobách loutkového a alternativního divadla, o jeho prolínání a vzájemném ovlivňování. Vypovídala také o současné společnosti. A to tím, jaká témata přinesla. Prostřednictvím minulosti hovořila k současnosti.


    Komentáře k článku: Minulost a současnost na Skupovce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,