Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Výlet na praúzemí psychické improvizace

Ivanu Uhlířovou jistě netřeba představovat coby herečku. Nastal ale čas představit ji jako režisérku. Této role se poprvé zhostila ve Studiu Hrdinů mezi přípravami na inscenaci Dílo, která měla premiéru letos v únoru, a Pár vzkazů veškerenstvu, jež by se mělo v repertoáru divadla objevit v červnu. Natolik ji oslovily deníky avantgardního malíře Paula Kleeho, že si mimo dramaturgický plán prosadila jejich scénické uvedení. Možná i proto dostala nová inscenace jméno Mimo zápis. Především pak ale pro intenzivní zkoumání toho, co se skrývá za psaním, za deníkem jakožto praúzemím psychické improvizace, jak říká Klee.

Ivana Uhlířová a Michal Kern v dadaistické inscenaci Mimo zápis FOTO VIKTOR KRONBAUER

Ivana Uhlířová dokázala jedinou inscenací rozšířit repertoár svých činností hned trojnásobně: z doposud „pouhé“ herečky na autorku námětu, spoluscenáristku a režisérku. Za vznikem inscenace Mimo zápis stála její fascinace deníkovými zápisy švýcarského výtvarníka Paula Kleeho, který zjevně až maniakálně inklinoval k pořádku a preciznosti. Části jeho deníku, jež si Uhlířová vybrala, to ilustrují zcela jasně – vždyť inscenace je vlastně pouze o tom, jak popsat sen o nekonečné snídani. Věčné opakování již řečeného ve snaze říct to ještě o trochu lépe, o trochu blíže „pravdě“, se stalo i základním dramatickým prvkem inscenace. Neustálé převracení slov již řečených ve stále a stále stejných konstrukcích, než najednou dojde k jemnému odstínu, není ovšem samoúčelnou zacykleností, nýbrž neurotickou snahou vyřešit stále vzrušující otázku po smyslu lidské existence. Bez patosu a klišé.

Uhlířová v rámci režie vsadila na průnik klauniády a filosofických promluv. Představení tak vypadá, jako by Voskovec s Werichem přijeli hrát na konferenci myslitelů. Pro sdělované ale nemá klauniáda v podstatě žádné opodstatnění. Spíše to vypadá, že se jí Uhlířová s Michalem Kernem (druhou půlkou hereckého obsazení) nemohli (nechtěli?) ubránit. Gagovosti slouží i fakt, že komunikace obou aktérů vlastně neprobíhá v dialozích, ale v jakýchsi přestřelkách jedné mysli. Přesto se oběma hercům iluzi dialogu navodit podařilo, a to vynikající prací s hlasovým projevem a gestikou. Rovněž je v zásadě jedno, že autorem předlohy vůbec nějaký Paul Klee je. Jeho jméno ani jednou nezazní a překvapivě se ani ve scéně neprojeví fakt, že byl výtvarníkem. Ta sestává jen ze dvou stolů a dvou židlí na červeném koberci, což k žádnému jeho obrazu neodkazuje. To, že nejde o životopis, je ovšem rovněž avizováno dopředu a může sloužit spíše jako myšlenkové plátno. Kdo zná jeho život a dílo, dosadí si viděné do konkrétních reálií. Kdo nezná, abstraktní prostředí mu alespoň nebude klást překážky.

Vedle zmiňovaného nábytku se v rámci scény pracuje s proměňováním světla a stínů, čímž se obohacuje jinak prázdný prostor. Stěžejní ovšem zůstává text. Promluvy o psaní a o tom, co je za ním, promluvy o myšlení, o uchopování neuchopitelné reality tak dostávají až fatální atmosféru. Inscenace je pozoruhodně absurdní až dadaistické dílo, což naplňuje například i nenadálý vstup třetího aktéra, Václava Dragouna, na jeviště, které pouze přejde.

Jako režisérka si Ivana Uhlířová nedala vysoké cíle. Herecky kočírovala v podstatě jen dva lidi, včetně sebe. Vyzněním je inscenace vlastně spíše zábavnou hříčkou s hlubokým obsahem. Jak správné dada má být. Na druhou stranu se pustila do nelehké látky filosofického textu. Jak zvládne komplikovanější díla, bude-li v režii pokračovat, nelze předvídat, startovní pozice má ovšem více než příznivé.

Studio Hrdinů, Praha – Ivana Uhlířová, Vojtěch Mašek: Mimo zápis. Režie Ivana Uhlířová, Vojtěch Mašek, dramaturgie Eva Prchalová, výprava Antonín Šilar, hudební spolupráce Aid Kid. Premiéra 7. dubna 2017.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 02. května 2017

Komentáře k článku: Výlet na praúzemí psychické improvizace

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,