Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Milan Riehs

9. srpna 2011 během natáčení své poslední filmové role ve snímku Petra Štíchy Školní výlet. FOTO ANTONÍN RůŽIČKA

Milan Riehs

17. 1. 1935 Třebíč – 23. 7. 2012 Praha

Herec. V rodné Třebíči hrál od dětství amatérské divadlo; v divadelním studiu JKP (Jednotného klubu pracujících) vynikl například hlavní rolí ve Strakonickém dudákovi. V roce 1958 dokončil studia herectví na DAMU a svou profesionální divadelní dráhu zahájil na rodné Vysočině – v letech 1958-1962 byl hercem Horáckého divadla v Jihlavě. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v Olomouci (1962-1966). Poté přešel do Prahy, když byl osloven Otomarem Krejčou a stal se členem Divadla Za branou (1966-1972). Vystupoval například v inscenacích Tři sestry, Ivanov nebo Lorenzaccio. Po zrušení DZb zůstal téměř rok bez angažmá. Od roku 1973 působil v Divadle S. K. Neumanna. Také na tomto jevišti našel uplatnění převážně v klasickém repertoáru (Tartuffe, Don Juan, Platonov), hrál ale i v inscenacích současných autorů (Dvanáct rozhněvaných mužů). V roce 1990 se vrátil na obnovenou scénu Divadla Za branou II., kde hrál v inscenaci Višňový sad. Od roku 1995 byl hercem na volné noze. Na sklonku své herecké kariéry vytvořil několik menších rolí v pražském Činoherním klubu. Představil se zde jako advokát Borny v Koltèsově Návratu do pouště, Stock ze Zweibrücku ve Štechově Deskovém statku, Jupiter v Molièrově Amfitryonu a Starý učitel v Kunderově Ptákovině, kde jej diváci mohli vidět ještě letos na jaře.

S Václavem Voskou (vlevo) a Radovanem Lukavským (vpravo) v krimikomedii Štěpána Skalského Touha Sherlocka Holmese (1971). FOTO archiv

Film jej objevil po jeho příchodu do Prahy v roce 1966. Poprvé se objevil v kriminálce Dům ztracených duší (1967), kde ztvárnil postavu znalce umění. Teprve počátkem 70. let začala Riehsova spolupráce s filmem nabírat obrátky, točil i několikrát ročně a i když se objevoval téměř výhradně ve vedlejších rolích, svými postavami vesměs vyšších úředníků obohatil desítky filmů různých žánrů. Z jiných než hodnostářských rolí lze uvést postavy lékařů (Zlaté rybky, 1977; Smrt krásných srnců, 1986). Do let sedmdesátých spadá také jeho jediná větší filmová role, a sice česko-německého emigranta Schmidta v kriminálce Případ mrtvých spolužáků (1974). Jeho další role již nepřekročily epizodní rozměr. Za zmínku stojí užší spolupráce s režisérem Vladimírem Michálkem (Amerika, 1994; Zapomenuté světlo, 1996; Je třeba zabít Sekala, 1998). Naposledy si ve filmu zahrál předsedu lékařské komise ve snímku Filipa Renče Hlídač č. 47 (2008) a mihl se i ve filmu Petra Štíchy Školní výlet (2012). Pro filmová natáčení jej často oslovovali i zahraniční tvůrci. Ztvárnil například postavu generála ve Formanově velkofilmu Amadeus (1984), objevil se v několika německých filmech a seriálech, naposledy si zahrál epizodní postavu v koprodukčním filmu Bídníci (1998). Od konce 60. let spolupracoval také s televizí. Kromě několika inscenací hrál celkem v řadě seriálů, i když často jen v malé roli (Nemocnice na kraji města, 1977; Arabela, 1980; Vlak dětství a naděje, 1985; Náhrdelník, 1992; Z pekla štěstí, 1999; Ulice, 2005; Náves, 2005; Vyprávěj, 2009).

Uprotřed ve filmu Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala (1998). FOTO archiv

Za svou práci pro divadlo obdržel od Nadace Život umělce cenu Senior Prix (2006). Od roku 1962 byl ženatý s Evou Veškrnovou (nejedná se o sestru Dagmar Havlové-Veškrnové), s níž měl dva syny.

Poslední rozloučení se koná v pátek 27. července ve 12:30 v obřadní síni Nového hřbitova v Třebíči.

/podle různých pramenů zpracoval pro i-DN hul/

  • Autor: redakce
  • Publikováno: 25. července 2012

Komentáře k článku: Milan Riehs

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,