Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Milan Riehs

9. srpna 2011 během natáčení své poslední filmové role ve snímku Petra Štíchy Školní výlet. FOTO ANTONÍN RůŽIČKA

Milan Riehs

17. 1. 1935 Třebíč – 23. 7. 2012 Praha

Herec. V rodné Třebíči hrál od dětství amatérské divadlo; v divadelním studiu JKP (Jednotného klubu pracujících) vynikl například hlavní rolí ve Strakonickém dudákovi. V roce 1958 dokončil studia herectví na DAMU a svou profesionální divadelní dráhu zahájil na rodné Vysočině – v letech 1958-1962 byl hercem Horáckého divadla v Jihlavě. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v Olomouci (1962-1966). Poté přešel do Prahy, když byl osloven Otomarem Krejčou a stal se členem Divadla Za branou (1966-1972). Vystupoval například v inscenacích Tři sestry, Ivanov nebo Lorenzaccio. Po zrušení DZb zůstal téměř rok bez angažmá. Od roku 1973 působil v Divadle S. K. Neumanna. Také na tomto jevišti našel uplatnění převážně v klasickém repertoáru (Tartuffe, Don Juan, Platonov), hrál ale i v inscenacích současných autorů (Dvanáct rozhněvaných mužů). V roce 1990 se vrátil na obnovenou scénu Divadla Za branou II., kde hrál v inscenaci Višňový sad. Od roku 1995 byl hercem na volné noze. Na sklonku své herecké kariéry vytvořil několik menších rolí v pražském Činoherním klubu. Představil se zde jako advokát Borny v Koltèsově Návratu do pouště, Stock ze Zweibrücku ve Štechově Deskovém statku, Jupiter v Molièrově Amfitryonu a Starý učitel v Kunderově Ptákovině, kde jej diváci mohli vidět ještě letos na jaře.

S Václavem Voskou (vlevo) a Radovanem Lukavským (vpravo) v krimikomedii Štěpána Skalského Touha Sherlocka Holmese (1971). FOTO archiv

Film jej objevil po jeho příchodu do Prahy v roce 1966. Poprvé se objevil v kriminálce Dům ztracených duší (1967), kde ztvárnil postavu znalce umění. Teprve počátkem 70. let začala Riehsova spolupráce s filmem nabírat obrátky, točil i několikrát ročně a i když se objevoval téměř výhradně ve vedlejších rolích, svými postavami vesměs vyšších úředníků obohatil desítky filmů různých žánrů. Z jiných než hodnostářských rolí lze uvést postavy lékařů (Zlaté rybky, 1977; Smrt krásných srnců, 1986). Do let sedmdesátých spadá také jeho jediná větší filmová role, a sice česko-německého emigranta Schmidta v kriminálce Případ mrtvých spolužáků (1974). Jeho další role již nepřekročily epizodní rozměr. Za zmínku stojí užší spolupráce s režisérem Vladimírem Michálkem (Amerika, 1994; Zapomenuté světlo, 1996; Je třeba zabít Sekala, 1998). Naposledy si ve filmu zahrál předsedu lékařské komise ve snímku Filipa Renče Hlídač č. 47 (2008) a mihl se i ve filmu Petra Štíchy Školní výlet (2012). Pro filmová natáčení jej často oslovovali i zahraniční tvůrci. Ztvárnil například postavu generála ve Formanově velkofilmu Amadeus (1984), objevil se v několika německých filmech a seriálech, naposledy si zahrál epizodní postavu v koprodukčním filmu Bídníci (1998). Od konce 60. let spolupracoval také s televizí. Kromě několika inscenací hrál celkem v řadě seriálů, i když často jen v malé roli (Nemocnice na kraji města, 1977; Arabela, 1980; Vlak dětství a naděje, 1985; Náhrdelník, 1992; Z pekla štěstí, 1999; Ulice, 2005; Náves, 2005; Vyprávěj, 2009).

Uprotřed ve filmu Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala (1998). FOTO archiv

Za svou práci pro divadlo obdržel od Nadace Život umělce cenu Senior Prix (2006). Od roku 1962 byl ženatý s Evou Veškrnovou (nejedná se o sestru Dagmar Havlové-Veškrnové), s níž měl dva syny.

Poslední rozloučení se koná v pátek 27. července ve 12:30 v obřadní síni Nového hřbitova v Třebíči.

/podle různých pramenů zpracoval pro i-DN hul/

  • Autor: redakce
  • Publikováno: 25. července 2012

Komentáře k článku: Milan Riehs

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,