Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Milan Riehs

9. srpna 2011 během natáčení své poslední filmové role ve snímku Petra Štíchy Školní výlet. FOTO ANTONÍN RůŽIČKA

Milan Riehs

17. 1. 1935 Třebíč – 23. 7. 2012 Praha

Herec. V rodné Třebíči hrál od dětství amatérské divadlo; v divadelním studiu JKP (Jednotného klubu pracujících) vynikl například hlavní rolí ve Strakonickém dudákovi. V roce 1958 dokončil studia herectví na DAMU a svou profesionální divadelní dráhu zahájil na rodné Vysočině – v letech 1958-1962 byl hercem Horáckého divadla v Jihlavě. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v Olomouci (1962-1966). Poté přešel do Prahy, když byl osloven Otomarem Krejčou a stal se členem Divadla Za branou (1966-1972). Vystupoval například v inscenacích Tři sestry, Ivanov nebo Lorenzaccio. Po zrušení DZb zůstal téměř rok bez angažmá. Od roku 1973 působil v Divadle S. K. Neumanna. Také na tomto jevišti našel uplatnění převážně v klasickém repertoáru (Tartuffe, Don Juan, Platonov), hrál ale i v inscenacích současných autorů (Dvanáct rozhněvaných mužů). V roce 1990 se vrátil na obnovenou scénu Divadla Za branou II., kde hrál v inscenaci Višňový sad. Od roku 1995 byl hercem na volné noze. Na sklonku své herecké kariéry vytvořil několik menších rolí v pražském Činoherním klubu. Představil se zde jako advokát Borny v Koltèsově Návratu do pouště, Stock ze Zweibrücku ve Štechově Deskovém statku, Jupiter v Molièrově Amfitryonu a Starý učitel v Kunderově Ptákovině, kde jej diváci mohli vidět ještě letos na jaře.

S Václavem Voskou (vlevo) a Radovanem Lukavským (vpravo) v krimikomedii Štěpána Skalského Touha Sherlocka Holmese (1971). FOTO archiv

Film jej objevil po jeho příchodu do Prahy v roce 1966. Poprvé se objevil v kriminálce Dům ztracených duší (1967), kde ztvárnil postavu znalce umění. Teprve počátkem 70. let začala Riehsova spolupráce s filmem nabírat obrátky, točil i několikrát ročně a i když se objevoval téměř výhradně ve vedlejších rolích, svými postavami vesměs vyšších úředníků obohatil desítky filmů různých žánrů. Z jiných než hodnostářských rolí lze uvést postavy lékařů (Zlaté rybky, 1977; Smrt krásných srnců, 1986). Do let sedmdesátých spadá také jeho jediná větší filmová role, a sice česko-německého emigranta Schmidta v kriminálce Případ mrtvých spolužáků (1974). Jeho další role již nepřekročily epizodní rozměr. Za zmínku stojí užší spolupráce s režisérem Vladimírem Michálkem (Amerika, 1994; Zapomenuté světlo, 1996; Je třeba zabít Sekala, 1998). Naposledy si ve filmu zahrál předsedu lékařské komise ve snímku Filipa Renče Hlídač č. 47 (2008) a mihl se i ve filmu Petra Štíchy Školní výlet (2012). Pro filmová natáčení jej často oslovovali i zahraniční tvůrci. Ztvárnil například postavu generála ve Formanově velkofilmu Amadeus (1984), objevil se v několika německých filmech a seriálech, naposledy si zahrál epizodní postavu v koprodukčním filmu Bídníci (1998). Od konce 60. let spolupracoval také s televizí. Kromě několika inscenací hrál celkem v řadě seriálů, i když často jen v malé roli (Nemocnice na kraji města, 1977; Arabela, 1980; Vlak dětství a naděje, 1985; Náhrdelník, 1992; Z pekla štěstí, 1999; Ulice, 2005; Náves, 2005; Vyprávěj, 2009).

Uprotřed ve filmu Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala (1998). FOTO archiv

Za svou práci pro divadlo obdržel od Nadace Život umělce cenu Senior Prix (2006). Od roku 1962 byl ženatý s Evou Veškrnovou (nejedná se o sestru Dagmar Havlové-Veškrnové), s níž měl dva syny.

Poslední rozloučení se koná v pátek 27. července ve 12:30 v obřadní síni Nového hřbitova v Třebíči.

/podle různých pramenů zpracoval pro i-DN hul/

  • Autor: redakce
  • Publikováno: 25. Červenec, 2012

Komentáře k článku: Milan Riehs

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 8/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 4.-29. 4. 2014

Číslo 8/2014 (16. 4.-29. 4. 2014)

Obsah čísla 8/2014

Komentář

Dva diváci…

Nedávno přišli na představení do...

Sukces měsíce

Městské divadlo Kladno –...

Režie Jan Frič, premiéra 22. března...

Jak já to vidím

Marek Bečka, Loutkář

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Být idiotem, nebýt idiotem,...

Když jsem v roce 2006 před českého...

Kronika

19. března—1. dubna 2014

19. března V pražské malostranské...

Kritika

Soudě dle soudce to bude...

Nová inscenace ředitele Divadla na...

Veselá opera pro celou rodinu

Těsnohlídkova povídka, napsaná pro...

Staré dobré poetické

Federico García Lorca se prakticky...

Smrt pamětníků

David Jařab se po pěti letech vrátil...

Vzorec civilizace

Prostor je v inscenaci minimalizován na...

V domě smutku slunce vyjít...

Tato kniha nepatří na vánoční stůl...

Kritický žebříček 8/2014

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Rozhovor

Martin Zahálka: Hysteričtí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Sbohem!

Nekrolog za Pata a Mata, kteří se...

Kontext

Neztrácím naději – Za...

Nenápadný, vždy jakoby skryt za...

Když zpívajícím komikům...

Jiří Šlitr nebyl u nás první ani...

Burza

Fagi a divadlo

IDU 2014: Prostor pro divadlo

Institut umění – Divadelní ústav...

Ctrl + S

Dva skladatelé, dva Magoři

3SES3

Určitě jste vy samy seděly v nějaké...

Thálie po roce (Alternativní...

Co se týká všelijakých divadelních...

Ceny Thálie za rok 2013

Činohra Ženský výkon: Tereza...

Upřímné Ceny Thálie

Herecká asociace informuje

Just píše Rejžkovi

Zarazila mě Tvá věta o dvouhlavém...

Zahraničí

Za humny je klasika

Stručný obsah příspěvku zde není...

Roald van Oosten: Vrátit...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Paměti, záznamy, deníky

Sbližování těla s duší...

Měla bych se ještě zmínit, proč se...

Dědova mísa

Dědova mísa

Bylo nečekané a překvapivé, že...

Příloha

Sbohem!

Nekrolog za Pata a Mata, kteří se...

Rekapitulace událostí, jež...

Nabízíme přehled událostí konce...

Činoherní studio Ústí nad...

Činoherní studio bylo založeno v...

Plzeň 2015

Evropské hlavní město vrcholné...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 8/2014



Obsah,