Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zahraničí

    Mě taky… /v Maďarsku/

    Aféra kolem harašení v Hollywoodu a následné celosvětově neformálně sešikované hnutí pod hashtagem #metoo spustily lavinu. I maďarským divadlem dnes otřásají skandály sexuálního obtěžování.

    Producenta Harveyho Weinsteina, mj. objevitele Quentina Tarantina, stála vlna obvinění ze sexuálního obtěžování místo ve vlastní společnosti. S prací pro internetovou vysílací platformu Netflix se musí rozloučit herec Kevin Spacey. Kvůli sexistickému chování je vyšetřován britský ministr obchodu a poslanec za konzervativce Mark Garnier. Poprvé otevřeně promluvily také modelky z Latinské Ameriky o své branži, ve které je sexuální násilí a vraždy běžnou praxí.

    Po filmovém průmyslu nebo politice se podobný fenomén musel nutně promítnout i v divadle. Českému prostoru se sice „sexistický strašák“ zatím úspěšně vyhýbá (až na pár osobních poznámek na sociálních sítích), nicméně ve visegrádském prostoru se už silně ozývá. V nedávných dnech otřásl podobný skandál špičkami maďarského divadla.

    László Marton. FOTO archiv

    Režisér, profesor na Universitě divadelních a filmových umění v Budapešti László Marton je osobnost s nesmírným domácím i zahraničním renomé. Od roku 1968 je jako režisér spojený s budapešťským Divadlem komedie (Vígszinház), kde se o dvacet let později stal uměleckým ředitelem. S úspěchem režíruje po celém světě, jeho inscenace mohli vidět diváci v Německu, Izraeli nebo Mexiku. Mimo domácí ocenění i pocty (Kossuthova cena) sbírá prestižní ocenění i v zahraničí – například v Irsku za nebo Kanadě, vždy za inscenace Čechovových textů.

    Lilla Sárosdi. FOTO archiv

    Aureolu nedotknutelného barda ale narušilo obvinění, které přerostlo v celospolečenskou explozi. Diskusi rozpoutala herečka Lilla Sárosdi, manželka režiséra Árpáda Schillinga, zakladatele experimentálního, mezinárodně uznávaného divadla Krétakör. Ten je mimochodem maďarský režimem v současnosti označován za bezpečností riziko, protože je dotován ze zahraničí. Herečka si 14. října na svém facebookovém profilu v rámci hashtagové kampaně #metoo posteskla, že se před dvaceti lety stala obětí sexuálního obtěžování. Jméno zprvu neuvedla, ale 19. října označila jako viníka právě Lázsló Martona.

    Její obvinění okamžitě rozdělilo maďarskou kulturní veřejnost. Jedna skupina se postavila za Martona, druhá za Sárosdi a další vyrukovala s nejednoznačně vyhraněnými komentáři. Například režisér István Verebes se v prorežimních médiích nechal slyšet, že režiséři sice mají nad herci určitou moc, ale Marton nemůže být odvolán, už protože je umělecký šéf, skvělý režisér a řada hereček i herců mu vděčí za kariéru. Kromě jednotlivců se k aféře vyjádřila řada institucí. Zástupci samotného divadla Vígszinház jednoduše, ale zato nejednoznačně prohlásili, že odsuzují všechny útoky proti svobodě, důstojnosti a čestnosti, protože ochrana těchto hodnot je jedním z jejich základů.

    Me Too. Twitter

    Doznání Lilly Sárosdi dolehlo také na univerzitní půdu, kde Marton vyučuje. Zatímco škola vydala neutrální prohlášení, že se k ničemu nebude vyjadřovat, dokud se věc neprošetří, část studentů nekompromisně vyjádřila nespokojenost a požadovala, aby byl Marton do vyřešení tohoto obvinění dočasně vyloučen z akademického světa.

    Marton zprvu obvinění popíral a herečce pohrozil žalobou za pomluvu. O pár hodin později ale pozastavil svoji univerzitní profesuru a oznámil, že se stahuje z divadla, dokud se celá kauza nevysvětlí. Lillu Sárosdi si 21. října pozvali do diskusního pořadu na zpravodajském kanále HírTV. Během vysílání se ozvaly dva anonymní telefonáty s dalšími svědectvími. O den později se na serveru 444.hu objevilo dalších sedm přiznání obětí sexuálního ponižování z Martonovy strany.

    Ačkoliv své stažení z veřejného života označuje Marton za dočasné, je nejisté, zda se do divadla nebo na univerzitu vrátí a lavinu obvinění ve svých funkcích ustojí.

    Gábor Kerényi Miklós. FOTO archiv

    Že se podobné aféry špatně uhlazují a naopak na sebe nabalují další, se mohl přesvědčit také další z Kossuthovou cenou ověnčených osobností, někdejší ředitel a nyní už bývalý umělecký šéf budapešťského Divadla operety (Operetteszinház) Gábor Kerényi Miklós. V rámci aféry kolem Martona se začalo proslýchat, že obtěžoval mladé muže. Miklós obvinění vyvrátil, oznámil, že odejde do předčasného důchodu a po premiéře své inscenace v Petrohradu začne pracovat na svém očištění. Nutno dodat, že o pár dní později mu vedení divadla zakázalo vstup do budovy…

    Repro archiv

    Nabízí se otázka pravdivosti podobných tvrzení a také, kdy něco podobného dorazí k nám. Řada domácích komentátorů v úvahách o smršti #metoo staví oběti do role predátorů, kteří se chtějí pouze zviditelnit. Ať je to jak chce, celospolečenský dopad je masivní. Zdá se, že ve společnosti se cosi hnulo a že se nejedná jen tak o nějaké přelétavé aféry, na něž si za půl roku nikdo nevzpomene. Minimálně fungují jako memento, že mít nad lidmi moc neznamená zneužívat ji a že každá netečnost vůči osobnímu obtěžování a její společenské přehlížení má své limity.

    Takže do toho. Odtrhávejte strupy, vyjděte s krví na světlo.


    Komentáře k článku: Mě taky… /v Maďarsku/

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,