Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Mathias Straub

(1984) Narodil se a vyrůstal v Německu v Bavorském lese, v malém městečku Zwiesel. Absolvoval studium bohemistiky a výtvarné výchovy na Universität Regensburg. Mezi lety 2009–2015 studoval na DAMU na katedře alternativního a loutkového divadla scénografii a divadlo v netradičních prostorech. S Lindou Straub a Michalem Horáčkem spoluzaložil spolek Spielraum Kollektiv, se kterým měli v letech 2015–2017 rezidenci v Archa.labu (Divadla Archa), kde vytvořili dokumentární inscenace Busking Un/Limited, Relax Now! a Fidlovačka aneb Kdo je my?.

Co vás přivedlo k divadlu/umění

V Německu, na gymplu, jsem začal v dramaťáku jako technik. Chodili tam zajímaví lidi ze školy a taky ty nejkrásnější holky. Byla to skvělá parta, ke které jsem chtěl patřit. Během studií jsem začal hrát v česko-německém ansámblu divadelní sítě Čojč, kde ještě dneska organizuju a vedu česko-německé divadelní projekty pro mládež. Tehdy jsem ale ještě vůbec neuvažoval o tom, že bych se profesně zabýval divadlem. Studoval jsem matematiku a výtvarnou výchovu. To mně nestačilo, chtěl jsem na Akademii výtvarného umění. Když jsem byl v Praze na Erasmu, mimo jiné jsem se přihlásil na scénografii na KALD a vzali mě…

Největší divadelní/umělecký zážitek

Viděl jsem spoustu skvělých představení, například Before your very Eyes od Gob Squad v Arše nebo taneční inscenaci John od DV8 v Národním divadle Londýně. Ale vlastně největšími zážitky jsou vlastní premiéry. Jen tehdy, vytvoří-li člověk představení, nebo jakoukoli akci sám, dokáže ocenit, jaký je to zázrak, když se něco dává dohromady a nakonec to funguje jako samostatný organismus.

Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

Můj děda. Nepoznal jsem ho, ale lidi o něm mluví moc hezky. Byl prý dobrý zpěvák a sklář.

Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat

Zajímalo by mě pracovat doma v Zwieselu a vytvořit představení s místňáky, s místním sborem.

Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte a proč

Hmm… ničemu se nevyhýbám. Někdy si říkám, že bych se měl víc věnovat populárnějším formám umění, začíná mi vadit, v jaké bublině se pohybuji… Na druhou stranu mám ale taky zkušenost, že naše tvorba je přístupná i lidem, kteří nejsou z oboru, takže mně momentálně spíš vadí ten celý zábavní průmysl, ke kterému asi chtěj nechtěj nějak jako divadelníci patříme. Chtěl bych se vyhýbat sociálním sítím, reklamám atd. Nemyslím jenom v tvorbě, ale v životě…

Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

Chci se umět vcítit do každého, chci pochopit, proč jsou lidé takoví, jací jsou. Je mi úplně jedno, jestli je to pozitivní, nebo negativní osobnost. Samozřejmě Havlova slova jsou mi bližší než Zemanovy populistické, neskutečně polarizující nevhodné projevy. Nejsem Čech a už vůbec jsem nezažil, co se dělo před, během nebo těsně po revoluci, ale dost často se dojímám, když slyším nebo čtu právě Havla. Je z něho cítit velká reflektovanost a lidskost. A jako divadelník se samozřejmě logicky identifikuju s divadelníkem, který byl prezidentem…

Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

Stromy, protože jsou ustálené a nikam neutíkají.

Etické či jiné hranice, za které byste nešel

Zabíjení zvířat na jevišti. Je to zbytečné, divadlu stejně nikdo nevěří… Vlastně jsem se ještě nikdy nedostal do situace, ve které bych musel něco ze zásady odmítnout. Prezident Zeman mi žádnou divadelní práci nenabídl a nevím, jak bych reagoval, kdyby se mi Babiš nabídl jako mecenáš.

Umělecký/divadelní sen

Perfektní spolupráce se všemi zúčastněnými. Vytvořit skvělé představení nebo dílo, které v dobrém smyslu slova hluboce zasahuje do společnosti.

Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu/umění

Učitelem v německé Realschule. Učil bych výtvarnou výchovu a matematiku.

Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

Kritika je důležitá jak pro tvůrce, tak pro diváky. Hlavně v Praze, kde je obrovská divadelní nabídka. Zároveň by člověk kritiky měl dobře znát, vědět, jak přemýšlejí. Přes všechnu profesionalitu má každý kritik svůj vkus.

  • Autor: Pavel Kočička
  • Publikováno: 30. června 2017

Komentáře k článku: Mathias Straub

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,