Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Mathias Straub

(1984) Narodil se a vyrůstal v Německu v Bavorském lese, v malém městečku Zwiesel. Absolvoval studium bohemistiky a výtvarné výchovy na Universität Regensburg. Mezi lety 2009–2015 studoval na DAMU na katedře alternativního a loutkového divadla scénografii a divadlo v netradičních prostorech. S Lindou Straub a Michalem Horáčkem spoluzaložil spolek Spielraum Kollektiv, se kterým měli v letech 2015–2017 rezidenci v Archa.labu (Divadla Archa), kde vytvořili dokumentární inscenace Busking Un/Limited, Relax Now! a Fidlovačka aneb Kdo je my?.

Co vás přivedlo k divadlu/umění

V Německu, na gymplu, jsem začal v dramaťáku jako technik. Chodili tam zajímaví lidi ze školy a taky ty nejkrásnější holky. Byla to skvělá parta, ke které jsem chtěl patřit. Během studií jsem začal hrát v česko-německém ansámblu divadelní sítě Čojč, kde ještě dneska organizuju a vedu česko-německé divadelní projekty pro mládež. Tehdy jsem ale ještě vůbec neuvažoval o tom, že bych se profesně zabýval divadlem. Studoval jsem matematiku a výtvarnou výchovu. To mně nestačilo, chtěl jsem na Akademii výtvarného umění. Když jsem byl v Praze na Erasmu, mimo jiné jsem se přihlásil na scénografii na KALD a vzali mě…

Největší divadelní/umělecký zážitek

Viděl jsem spoustu skvělých představení, například Before your very Eyes od Gob Squad v Arše nebo taneční inscenaci John od DV8 v Národním divadle Londýně. Ale vlastně největšími zážitky jsou vlastní premiéry. Jen tehdy, vytvoří-li člověk představení, nebo jakoukoli akci sám, dokáže ocenit, jaký je to zázrak, když se něco dává dohromady a nakonec to funguje jako samostatný organismus.

Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

Můj děda. Nepoznal jsem ho, ale lidi o něm mluví moc hezky. Byl prý dobrý zpěvák a sklář.

Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat

Zajímalo by mě pracovat doma v Zwieselu a vytvořit představení s místňáky, s místním sborem.

Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte a proč

Hmm… ničemu se nevyhýbám. Někdy si říkám, že bych se měl víc věnovat populárnějším formám umění, začíná mi vadit, v jaké bublině se pohybuji… Na druhou stranu mám ale taky zkušenost, že naše tvorba je přístupná i lidem, kteří nejsou z oboru, takže mně momentálně spíš vadí ten celý zábavní průmysl, ke kterému asi chtěj nechtěj nějak jako divadelníci patříme. Chtěl bych se vyhýbat sociálním sítím, reklamám atd. Nemyslím jenom v tvorbě, ale v životě…

Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

Chci se umět vcítit do každého, chci pochopit, proč jsou lidé takoví, jací jsou. Je mi úplně jedno, jestli je to pozitivní, nebo negativní osobnost. Samozřejmě Havlova slova jsou mi bližší než Zemanovy populistické, neskutečně polarizující nevhodné projevy. Nejsem Čech a už vůbec jsem nezažil, co se dělo před, během nebo těsně po revoluci, ale dost často se dojímám, když slyším nebo čtu právě Havla. Je z něho cítit velká reflektovanost a lidskost. A jako divadelník se samozřejmě logicky identifikuju s divadelníkem, který byl prezidentem…

Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

Stromy, protože jsou ustálené a nikam neutíkají.

Etické či jiné hranice, za které byste nešel

Zabíjení zvířat na jevišti. Je to zbytečné, divadlu stejně nikdo nevěří… Vlastně jsem se ještě nikdy nedostal do situace, ve které bych musel něco ze zásady odmítnout. Prezident Zeman mi žádnou divadelní práci nenabídl a nevím, jak bych reagoval, kdyby se mi Babiš nabídl jako mecenáš.

Umělecký/divadelní sen

Perfektní spolupráce se všemi zúčastněnými. Vytvořit skvělé představení nebo dílo, které v dobrém smyslu slova hluboce zasahuje do společnosti.

Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu/umění

Učitelem v německé Realschule. Učil bych výtvarnou výchovu a matematiku.

Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

Kritika je důležitá jak pro tvůrce, tak pro diváky. Hlavně v Praze, kde je obrovská divadelní nabídka. Zároveň by člověk kritiky měl dobře znát, vědět, jak přemýšlejí. Přes všechnu profesionalitu má každý kritik svůj vkus.

  • Autor: Pavel Kočička
  • Publikováno: 30. června 2017

Komentáře k článku: Mathias Straub

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,