Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Marcin Herich: Nahota je čistá forma humanismu

V rámci festivalu Žižkovská noc vystoupí v sobotu 25. března polský soubor fyzického divadla Teatr A Part, konkrétně Monika Wachowicz v představení fyzického divadla pod názvem Hour Glass / Klepsydra (Přesýpací hodiny). Nabízíme rozhovor s vedoucím souboru a režisérem inscenace Marcinem Herichem.

 

Můžete představit váš soubor?

Jmenujeme se Teatr A Part. Založil jsem tento soubor v roce 2004, čímž jsem navázal na svou práci v alternativním Teatru Cogitatur, což byla jedno z nejznámějších polských divadelních skupin 80. a 90. let. Teatr A Part je mým autorským uměleckým projektem, ve kterém realizuji svá autorská představení, dotýkám se v nich různých druhů umění. Většinou se jedná o sólové nebo komorní produkce s malým obsazením, ale na druhé straně připravujeme také velké pouliční i interiérové akce a nejrůznější typy site-specific projektů. Ve všech těchto formátech je patrný charakteristický styl našeho divadla. Inscneace jsou vždy nonverbální nebo téměř nonverbální, založené na vizuálním vyprávění, nikoli na slovním. Vyznačují se precizní scénickou realizací, naplněnou fyzickou akcí a důrazem na tělo jako materiál a na emoce. Jako tvůrci je mi totiž mnohem bližší vizuální umění či performance než tradiční divadlo. Hlavními tématy všech mých produkcí je postavení člověka ve světě, jeho sexualita a smrt. Témata jsou velmi blízká filosofii existencialismu.

FOTO archiv souboru

Jak jsem se dočetla v jedné recenzi, Klepsydra je jakýmsi typem smutečního rituálu podle vašeho konceptu. Co vás k ní inspirovalo a jak inscenace vznikala?  Byl tento projekt od počátku určen pro herečku Monika Wachowicz?

Monodrama Klepsydra se dotýká smrti. Je to soukromý pohřební ceremoniál ženy, která se chce odpojit od světa, být sama, protože všichni důležití muži jejího života odešli. Je to vlastně taková studie konkrétní situace a emocí, kterými v takové situaci člověk prochází. Diváci jsou svědky hrdinčina smutku, zoufalství, osamělosti a loučení s milovanými. Když jsme tento projekt připravovali, soustředili jsme se na nepostižitelné, nevyzpytatelné aspekty emocí v takových chvílích. Diváci se tedy zároveň stávají voyeury, protože samotné hrdinčino loučení je velmi intimní, především pokud jde o sexuální kontext.

FOTO archiv souboru

Klepsydra je první sólovou produkcí Teatr A Part, vznikla už v roce 2007. Je to Moničin debut v oblasti sólových produkcí. Příprava byla velmi intimnín procesem postaveným na scénické improvizací a neustálém opakování jednotlivých sekvencí. Vznikla tak velmi emocionální, až impulzivní performance, která má ale zároveň velmi precizní, téměř matematickou strukturu.

Produkce vznikla před deseti lety. Předpokládám tedy, že jste ji hráli už mnohokrát.  Kde všude a jaké byly ohlasy?

S Klepsydrou jsem vystupovali v mnoha zemích Evropy, ale také ve Spojených Státech a v Rusku a kromě toho i v takových exotických a netypických místech, pokud jde o fyzické divadlo, jako je Egypt a v Turecko. A všude jsme se setkali s velmi dobrými reakcemi.

FOTO archiv souboru

Jedním z aspektů, o kterých se zmiňují recenzenti v souvislosti s touto produkcí, byla nahota. Zajímalo by mě, co si myslíte o nahotě na scéně?

Mám rád nahotu – a to jak na scéně, tak v životě.  Nahota samozřejmě není pro vyjádření niterných pocitů nezbytná, ale z mého hlediska je divadelně zajímavá, silně působivá a vzrušující. V nahotě je pravda a krása. Je to čistá forma humanismu. Právě nahota na scéně je jedním z charakteristických prvků tvůrčího stylu Teatr A Part.

Je to poprvé, co vystoupí Teatr A Part v Praze?

Nikoli. Právě s představením Klepsydra budeme v Praze už podruhé. Poprvé jsme je tady hráli v srpnu roku 2009 na festivalu Nultý bod, který organizuje Spitfire Company.

Monika Wachowicz v představení fyzického divadla Hour Glass / Klepsydra (Přesýpací hodiny). FOTO archiv souboru

Co teď připravujete?

Právě pracuju na novém site-specific projektu. Bude založený na motivech z knihy Alenka v říši divů a bude mít formu labyrintu, do kterého se vydá každý divák sám. Tým šestnácti osob bude tedy hrát vždy pro jednoho diváka. Ta práce je, přiznám se, velmi vzrušující. Cyklus prvních prezentací tohoto projektu je plánován na konec května a začátek června v našem rodném městě Katovicích.

///

Klepsydra označuje v polštině jak přesýpací hodiny (v angličtině Hour Glass), tak úmrtní oznámení. Intimní, fyzické monodrama je z části smutečním rituálem, z části manifestací poesie těla. Teatr A Part je souborem, který sbírá úspěchy po celém světě.

Představení můžete navštívit v divadle Ponec 25. března od 20.30 hodin.

  • Autor: Jana Soprová
  • Publikováno: 23. března 2017

Komentáře k článku: Marcin Herich: Nahota je čistá forma humanismu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,