Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Malostranské okraje 2017 (No.2)

    Pražský Fringe prý letos trhnul rekord v množství návštěvníků ještě dřív, než se dostal ke své půli, říká nevyspalý, leč šťastný SteveGove, ředitel festivalu (mimochodem, potkávám ho všude, patrně má nějakého klona). Tento fakt je v každém případě potěšitelný, ať už jde o místní divadelní fanoušky, tak návštěvníky ze zahraničí. Na druhé straně je ovšem potřeba připomenout, že Fringe většinou okupuje prostory, které se už při deseti přítomných jeví jako plné, a někdy i přeplněné.

    A tak se znovu vrhám do fringového reje. Dala jsem na doporučení, a znovu se vypravila do divadla Inspirace na Malostranském náměstí. Tentokrát na představení souboru Tooth + Nail s poetickým názvem Hummingbird (Kolibřík). Noirový příběh vražedné dvojice z přelomu čtxřicátých a padesátých let minulého století inspirovaný skutečnými událostmi tzv. Lonely Hearts Killers. Ona, půvabná mladá dáma Edith Cole, se živí jako oblékačka zesnulých, ale i z tohoto místa je vyhozena, protožeji někdo zahlédl, jak ve volném čase navštěvuje společenský klub nevalné pověsti. On, Ralph Conti, gigolo starších movitých dam, je toho do značné míry příčinou. Přeskočí jiskra, zamilují se, a nakonec se rozhodnou vydat společně na cestu životem. To však vyžaduje finanční jištění, a tak je jejich cesta dlážděna mrtvolami starších dam, které společně likvidují, což musí nutně skončit smrtí obou na elektrickém křesle.

    V paměti divákům jistě utkvějí choreograficky propracované obrazy milenecké vášně, která má výrazné akrobatické kvality. FOTO archiv Fringe Prague

    Skoro šestáková historka, která však má reálný základ (viz: Raymond Fernandez and Martha Beck) a její protagonisté rozhodně nejsou tak půvabní jako herci Harriet Feeny a Francois Lecomte. Vraždící dvojici podávají s pochopením, poetickou nadsázkou a zároveň akrobatickou dovedností. Motivací jejích činů je nejprve křehká láska a plápolající milostná vášeň a poté už jen touha po „obyčejném životě“, sen lidí trpících osamělostí a špatnou sociální situací. Dobové hity navozují atmosféru, na jejímž základě dvojice mladých herců téměř beze slov vytváří esteticky působivé fyzické divadlo s vtipným využíváním nejen vlastních těl, ale i nejrůznějších rekvizit. V paměti divákům jistě utkvějí choreograficky propracované obrazy milenecké vášně, která má výrazné akrobatické kvality (my bychom asi řekli novocirkusové…).

    Tooth + Nail  je mezinárodní skupina, která se sešla v roce 2014 na pařížské škole Jacquese Lecoqa. Jejím iniciátorem je Skot Adama Gordon (ten hraje v představení průvodce, starší dámy – oběti, detektiva, který vraždící dvojici pronásleduje, ale také dobového rozhlasového moderátora, který svými denními komentáři dodává příběhu šťávu). A pokud by vás zajímal název inscenace, podle slov, která v představení zazní, je kolibřík poetická přezdívka elektrického křesla. Ovšem netuším, zda je to licence autorů, nebo pravda, na všeznalém internetu jsem tuto informaci nenašla.

    ///

    Marie Neogita, členka britského souboru Fragility, se ve své produkci hrané v těsné blízkosti diváků dělila o své zážitky z randění. FOTO archiv Prague Fringe

    Na druhé představení, či spíše jakousi osobní zpověď s názvem Nothing Like Your Profile Picture (Nevypadáš jako na své profilovce) jsem zašla do patrně nejmenšího prostoru letošního festivalu, do Café Baru 3+1 na pomezí Malé Strany a Smíchova. Za horkých dnů – jako byly tyto – je bar a chodník před ním obložen žíznivými účastníky festivalu. A stejně plný bývá zadní sálek, který pojme maximálně dvacet diváků.

    Právě tak tomu bylo i při zmíněném posledním vystoupení Marie Neogity, členky britského souboru Fragility, která se ve své produkci hrané v těsné blízkosti diváků dělila o své zážitky z randění. Stejně jako ostatní soubory, které se na zdejším Fringe objevují, i tento má poměrně krátkou historii. Vznikl v roce 2012 a na pražském festivalu už jsme jej měli možnost vidět. Minule se jednalo o zpověď adolescenta hovořícího o svých sexuálních nezdarech (My First Ten Sexual Failures and Other Stories About Growing Up), tentokrát šlo tedy něco podobného v ženském provedení. Zkrátka, vděčné téma pro mladé diváky, neboť téměř každý a každá podobné situace prožívá.

    Náhodné setkávání prostřednictvím internetové seznamky, chatování i jednorázové schůzky či sexuální dobrodružství jsou tu přirovnávány k listování katalogy a nákupu produktů přes e-shopy. Příběh odehrávající se na miniaturním prostoru (cca 2 x 2 m) začíná tím, že protagonistka zaujatě zkoumá svůj mobil a pouští si muziku. Po chvilce se rozhodne podělit o své milostné zkušenosti s publikem. Začne přesvědčovat pány v publiku, že že už se někde setkali a jaké bylo jejich rande, že si není divák jist, zda nejsou domluveni. Tato část představení asi hodně záleží na tom, nakolik jsou diváci ochotni spolupracovat – a je jasné, že na fringe festivalu to funguje bez problémů. Před našima očima pak hrdinka dává dohromady pravidla seznamování a randění plné „dobrých“ rad. A na úplný závěr nám přiblíží jeden konkrétní narozeninový tah včetně „milostné záchodové epizody“. K tomu vydatně popíjí vodku, kterou nabídne i divákům (pozn. zkusila jsem, byla to opravdu VODKA!).

    I tohle tedy patří k autenticitě alternativy.

    Více na i-DN:

    Malostranské okraje 2017

    Malostranské okraje 2017 (No.1)

    Malostranské okraje 2017 (No.3)

    Malostranské okraje 2017 (No.4)

     


    Komentáře k článku: Malostranské okraje 2017 (No.2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,