Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou premiéru opery Medea (Paříž 1797), kterou složil pozapomenutý Luigi Cherubini, mladší současník Mozarta, umělecky spřízněný s Beethovenem. U nás takřka neznámý titul se v operní Evropě (Itálie, Francie, Německo, hlavně) hraje především jako jedna z mnoha variant duševně vyšinutých hrdinek – jejich interpretky ženou skladatelé do vyčerpávajícího extrémního zpívání. Coby příklad může nejlépe sloužit Donizettiho Lucia di Lammermoor.

Ivana Veberová (Medea) a Philipe Castagner (Giasone) v typické dramatické scéně FOTO PAVEL KŘIVÁNEK

Existují „historické“ nahrávky Medey, zvlášť ceněna je interpretace Marie Callas. V Plzni náročnou roli obsadili hned trojmo: domácí Ivanou Veberovou, libereckou Líviou Obručník Vénosovou a opavskou Katarínou Jordou (Kramolišovou). Té dal plzeňský ředitel a režisér Martin Otava premiéru, osvědčila se mu už jako Lady Macbeth ve Verdim. Stvořila fascinující Medeu v mnoha polohách od zraněné odkopnuté manželky, přes hrdou kněžku až k patafyzicky běsnící mstitelce. Velkolepá kreace, jen holt už po desítkách různých rolí hlas zešedl, nemá onu v těchto kreacích vyhledávanou brilanci.

Martin Otava však v duchu české tradice dá víc na výraz než brilantní techniku a hlas. Je to trochu staromilské, i u nás se už víc dbá na ryze pěvecké kvality interpretace, jenže to dobré z „české“ tradice dokáže Otava využít. V Plzni na stejném principu režíroval Verdiho Macbetha v provedení Pavla Klečky, v Medei zcela analogicky nechal Klečku působivě sehrát korintského krále Creonta jako trochu ošuntělého strejdu.

Otava také stále obsazuje role ve dvou až třech alternacích, což v režimu střídavého repertoáru nesvědčí kvalitě repríz. Interprety dnes už prostě nelze zaměňovat kus za kus! Premiérové obsazení ovšem bylo vyladěné dobře – roli Giasona (Iásóna) lyricky zvládl Philippe Castagner, Barbora Polášková úlohu Medeiny důvěrnice Neris zazpívala technicky výtečně, nosnou kantilénou bez sebemenších rejstříkových přeryvů, Vanda Šípová coby Glauce (Glauké) předvedla vedle jiskřivého sopránu i krásnou postavu, kterou mohl režisér v provokativním začátku opery ukázat v negližé.

Inscenace přitom překvapivě nevychází z české tradice, je neobvykle formálně a herecky koncizní, nelpí na reáliích řeckých bájí, využívá nadčasovosti mýtu. V osudu Medey se mohou vidět mnohé dnešní ženy opuštěné manželi, často s nimi bojují prostřednictvím dětí, od Eurípida se nic nezměnilo. Otava mluví o době a prostředí nacistických čtyřicátých let, ale nemyslím, že to lze přímo z jeviště tak přesně určit. Naštěstí, doslovná konkrétnost spíš odvádí od podstatného obecnějšího a Otava na ní lpí zhola zbytečně.

Důvody se vysvětlí nejprůkazněji v druhé rozhodující části inscenace, s odpuštěním, příliš přímočaře opsané z Warlikowského režie v bruselské opeře La Monnaie (2011). Známá inscenace prošla televizí Arte a je k dispozici na DVD, sotva tedy lze takové „výpůjčky“ dnes utajit. Ještěže svému rukopisu zůstal věrný scénograf Ján Zavarský.

Hrála se údajně častěji provozovaná italská verze z roku 1802, s věcnými titulky Zbyňka Brabce na základě překladu Marie Kronbergerové. Dirigent Norbert Baxa zdůraznil romantické rysy díla, orchestr i sbor odvedly dobrou práci. Tak bych si představoval soudobou operní inscenaci, s tématem, přesahy, esteticky. Jen kdyby byla původní a vycházela ze skutečného uměleckého přesvědčení režiséra.

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň – Luigi Cherubini: Medea. Hudební nastudování Norbert Baxa, režie Martin Otava, scéna Ján Zavarský, kostýmy Dana Haklová, sbormistr Zdeněk Vimr, dramaturgie Zbyněk Brabec. Novodobá česká premiéra 3. června 2017 ve Velkém divadle.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 16. června 2017

Komentáře k článku: Pěkná napodobenina

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,