Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Liberečtí sloni 2017 (No. 5)

Poslední mateřinkový den jsem se těšila na představení damáků, tedy na studenty z KALDu. Říká se o nich, že s loutkami neumějí a nechtějí pracovat. Tak jsem byla zvědavá, co předvedou. Do Liberce přivezli inscenaci Momotaró, kterou si pod sebe vzala produkční jednotka DAMÚZA.

Momotaró je tradiční příběh japonské lidové slovesnosti. FOTO arhiv festivalu

Momotaró je tradiční příběh japonské lidové slovesnosti. Z reakcí početné japonské skupiny loutkářů, kteří do Liberce jezdí pravidelně, bylo znát, že si evropské studentské loutkové ztvárnění užili. Byli ve výhodě: znali příběh, věděli, oč v něm jde. My ostatní jsme měli obtížnější, ale o to zábavnější úkol: z různých střípků a lépe či hůře zahraných situací jsme si skládali děj. A poskládali.

Příběh vypráví o chlapci vyloveném bezdětným chudým rybářským párem. Tomu páru škodí zlá bytost žijící v sopce, krade jim to málo, co mají. Když to Momotaró zjistí, vydá se do světa, aby ukradené věci získal zpět. Cestou potká úhoře, kraba a velrybu, kteří mu pomohou. A sopka nakonec vydá vše, co pohltila. Tohle se dalo z hraní Maëlane Auffray, Venduly Bělochové, Lucie Čižinské, Martina Belianského a Eliáše Jeřábka vyčíst. Co mi chybělo, byla motivace postav pro jejich jednání. Úhoř Momotaróa nejdříve napadne, ale pak se s ním spřátelí. Jen nevíme proč. Velryba Momotaróovi pomůže a patrně to udělá jen tak ze své dobré vůle. Zlá bytost žijící v sopce se polepší, i když k tomu nemá žádný důvod. Určitě je možné hrát příběh bez motivací, ale je to škoda. Děj mohl být plnější, vícevrstevnatější a mít nějaké téma. Takhle nám herci odehráli jen „pohádku“.

Děj mohl být plnější, vícevrstevnatější a mít nějaké téma. FOTO archiv festivalu

Ale studenty KALDu pro loutky ztracené nevidím. Naopak. V představení prokázali, že loutky umí oživovat, že chápou jejich specifičnost, dokážou podpořit jejich pohyby zvukem, umějí vybudovat napětí, jsou schopni navázat kontakt s divákem, cítí jevištní čas.

Scénografka a režisérka Vendula Bělochová přemýšlela o podobě loutek tak, aby jimi charakterizovala postavy, které představují. A přitom prvoplánově neilustrovala. Scéna byla jednoduchá, vkusná a funkční. A představení rozhodně nechyběl vtip. Budou-li tihle studenti dál hledat svou cestu mezi loutkami, můžou na příští Mateřince hodně zazářit. A třeba si i odnést cenu.

///

FOTO archiv festivalu

Ty letošní rozdělila porota ve složení Katarína Aulitisová, Kateřina Lešková Dolenská, Simona Chalupová, Vratislav Šrámek a Zdeněk A. Tichý takto:

Čestné uznání: Michaela Homolová, Filip Homola, Adam Kubišta a Dan Kranich za kolektivní herecký výkon v inscenaci Čechy leží u moře (NDL)

Čestné uznání: Nicolas Ankoudinoff a JoeriWens za hudbu a její provedení v inscenaci Bubnuj! (Theatre De Spiegel, Antverpy)

Čestné uznání: Marek Zákostelecký a K. F. Tománek za originální divadelní adaptaci knížky Karla Čapka Dášeňka (Divadlo loutek Ostrava)

Čestné uznání za hudební a zvukový design inscenace Čechy leží u moře (Naivní divadlo Liberec): Filip Homola a Milan Blažek

Cena za výpravu inscenace Bubnuj!: Wim Van de Vyver (Theatre De Spiegel, Antverpy)

Cena za koncept a režii inscenace Bubnuj!Karel Van Ransbeeck (Theatre De Spiegel, Antverpy)

Cena za originální zpracování scénáře: Norská pohádka – Buchty a loutky, Praha

Cena za loutky v inscenaci Divočiny: Ivana Macková (Odivo, Banská Bystrica)

Cena za divadelní adaptaci klasické pohádky: Filip Jevič: Bajaja (Studio DAMÚZA, Praha)

Cena za výpravu inscenace Čechy leží u moře: Barbora Jakůbková (Naivní divadlo Liberec)

Cena za dramaturgii a autorský podíl na scénáři inscenace Čechy leží u moře: Vít Peřina (Naivní divadlo Liberec)

Cena za režii a autorský podíl na scénáři inscenace Čechy leží u moře: Michaela Homolová (Naivní divadlo Liberec)

///

Předchozí díly denního zpravodajství:

Liberečtí sloni 2017 (No. 1)

Liberečtí sloni 2017 (No. 2)

Liberečtí sloni 2017 (No. 3)

Liberečtí sloni 2017 (No. 4)

  • Autor: Zuzana Vojtíšková
  • Publikováno: 18. června 2017

Komentáře k článku: Liberečtí sloni 2017 (No. 5)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 16/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


3. 10.–16. 10. 2017

Číslo 16/2017 (3. 10.–16. 10. 2017)

Obsah čísla 16/2017

Slovo ...

Divadlo, které si nerozumí

Mám dojem, že účastníci...

Sukces měsíce

Národní divadlo...

SUKCES MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU DIVADLO

Dotazník

VerRich

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Seminář o umělecké kritice

Do Centra současného umění DOX...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Vlastivědné muzeum v Olomouci...

Kritika

Nedává, nebere

Poslední premiérou loňské sezony...

Každý musí sestoupit do...

Hrát na konci léta v krásném...

Vykřičíme všechnu bídu

Součástí pracovních oslav deseti let...

Mysteriózní film o temné...

Závěrečným představením...

Dosažení vyšších cílů

V roce 1999 uvedl Petr Lébl v rámci...

Jak budovat nový svět

Neznám knížku slovenské autorky...

Vše, anebo nic o synech a...

Nápad přivézt na plzeňský festival...

Místo srdce máme troud

Rumunské maďarskojazyčné divadlo z...

Slepá avantgarda (proti)

Inscenace polského TR Warszawa Holzwege...

Otázky bez odpovědí (pro)

Možná si toho nejsme plně vědomi,...

Zločin a trest v celé...

Nejen zlí jazykové tvrdí, že mnohé...

Šílenství jako stav světa?

Gogolovy Bláznovy zápisky – o...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 16/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Divadelní smrti aneb Festival...

Podle mého si „přední příčky“...

Mysteriózní film o temné...

Závěrečným představením...

Dosažení vyšších cílů

V roce 1999 uvedl Petr Lébl v rámci...

Jak budovat nový svět

Neznám knížku slovenské autorky...

Vše, anebo nic o synech a...

Nápad přivézt na plzeňský festival...

Místo srdce máme troud

Rumunské maďarskojazyčné divadlo z...

Slepá avantgarda (proti)

Inscenace polského TR Warszawa Holzwege...

Otázky bez odpovědí (pro)

Možná si toho nejsme plně vědomi,...

Zločin a trest v celé...

Nejen zlí jazykové tvrdí, že mnohé...

Šílenství jako stav světa?

Gogolovy Bláznovy zápisky – o...

Rozhovor

René Levínský: Píšu,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Barankiewicz:...

Rozhovor s novým uměleckým šéfem...

Kontext

O divadelním létě (nejen) v...

Zdá se, že vypravit se do divadla...

Burza

Joan Brehms se vrací domů

Národní muzeum informuje

Nominace na Cenu Thálie

Herecká asociace informuje

Podoby – Květáci

Stručný obsah příspěvku zde není...

Divadlo Radost Brno

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Aurora Lubos: Čekám, až mě...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Radu Afrim: Stačí tři zvuky...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Ještě k Národnímu divadlu

ohlasy: Ad DN 15/2017, str. 2

Zemřeli

Zemřeli

Arnošt Svoboda (6. 2. 1941 Třebíč...

Jan Tříska bohužel...

Nemohu stále uvěřit, že nepřijde....

Výročí

Výročí 1.−15. října

Černý Ondřej, ředitel, kritik a...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VI)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Jan Tříska

Ve Stříbrné ulici na Starém Městě...

Pan Papírek… ( III )

Příloha

Poděkování

Mezinárodní divadelní festival PALM...

Palm Off Fest 2017 – program

20. října v 19 hodin Zahájení...

Visegrád by chyběl stejně...

V posledních měsících jsou stále...

O střední Evropě

Střední Evropa existuje a my v ní,...

Nová pravice ve střední...

Rodí se nová střední Evropa a jeden...

Lze zachránit střední...

Střední Evropa, o které kdysi psal...

Lze žít a hrát divadlo...

Druhý ročník setkání divadel...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 16/2017



Obsah,