Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2018

ročník 25
15. 5.–28. 5. 2018
  • Zprávy
  • Aktuálně
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Liberečtí sloni 2017 (No. 5)

    Poslední mateřinkový den jsem se těšila na představení damáků, tedy na studenty z KALDu. Říká se o nich, že s loutkami neumějí a nechtějí pracovat. Tak jsem byla zvědavá, co předvedou. Do Liberce přivezli inscenaci Momotaró, kterou si pod sebe vzala produkční jednotka DAMÚZA.

    Momotaró je tradiční příběh japonské lidové slovesnosti. FOTO arhiv festivalu

    Momotaró je tradiční příběh japonské lidové slovesnosti. Z reakcí početné japonské skupiny loutkářů, kteří do Liberce jezdí pravidelně, bylo znát, že si evropské studentské loutkové ztvárnění užili. Byli ve výhodě: znali příběh, věděli, oč v něm jde. My ostatní jsme měli obtížnější, ale o to zábavnější úkol: z různých střípků a lépe či hůře zahraných situací jsme si skládali děj. A poskládali.

    Příběh vypráví o chlapci vyloveném bezdětným chudým rybářským párem. Tomu páru škodí zlá bytost žijící v sopce, krade jim to málo, co mají. Když to Momotaró zjistí, vydá se do světa, aby ukradené věci získal zpět. Cestou potká úhoře, kraba a velrybu, kteří mu pomohou. A sopka nakonec vydá vše, co pohltila. Tohle se dalo z hraní Maëlane Auffray, Venduly Bělochové, Lucie Čižinské, Martina Belianského a Eliáše Jeřábka vyčíst. Co mi chybělo, byla motivace postav pro jejich jednání. Úhoř Momotaróa nejdříve napadne, ale pak se s ním spřátelí. Jen nevíme proč. Velryba Momotaróovi pomůže a patrně to udělá jen tak ze své dobré vůle. Zlá bytost žijící v sopce se polepší, i když k tomu nemá žádný důvod. Určitě je možné hrát příběh bez motivací, ale je to škoda. Děj mohl být plnější, vícevrstevnatější a mít nějaké téma. Takhle nám herci odehráli jen „pohádku“.

    Děj mohl být plnější, vícevrstevnatější a mít nějaké téma. FOTO archiv festivalu

    Ale studenty KALDu pro loutky ztracené nevidím. Naopak. V představení prokázali, že loutky umí oživovat, že chápou jejich specifičnost, dokážou podpořit jejich pohyby zvukem, umějí vybudovat napětí, jsou schopni navázat kontakt s divákem, cítí jevištní čas.

    Scénografka a režisérka Vendula Bělochová přemýšlela o podobě loutek tak, aby jimi charakterizovala postavy, které představují. A přitom prvoplánově neilustrovala. Scéna byla jednoduchá, vkusná a funkční. A představení rozhodně nechyběl vtip. Budou-li tihle studenti dál hledat svou cestu mezi loutkami, můžou na příští Mateřince hodně zazářit. A třeba si i odnést cenu.

    ///

    FOTO archiv festivalu

    Ty letošní rozdělila porota ve složení Katarína Aulitisová, Kateřina Lešková Dolenská, Simona Chalupová, Vratislav Šrámek a Zdeněk A. Tichý takto:

    Čestné uznání: Michaela Homolová, Filip Homola, Adam Kubišta a Dan Kranich za kolektivní herecký výkon v inscenaci Čechy leží u moře (NDL)

    Čestné uznání: Nicolas Ankoudinoff a JoeriWens za hudbu a její provedení v inscenaci Bubnuj! (Theatre De Spiegel, Antverpy)

    Čestné uznání: Marek Zákostelecký a K. F. Tománek za originální divadelní adaptaci knížky Karla Čapka Dášeňka (Divadlo loutek Ostrava)

    Čestné uznání za hudební a zvukový design inscenace Čechy leží u moře (Naivní divadlo Liberec): Filip Homola a Milan Blažek

    Cena za výpravu inscenace Bubnuj!: Wim Van de Vyver (Theatre De Spiegel, Antverpy)

    Cena za koncept a režii inscenace Bubnuj!Karel Van Ransbeeck (Theatre De Spiegel, Antverpy)

    Cena za originální zpracování scénáře: Norská pohádka – Buchty a loutky, Praha

    Cena za loutky v inscenaci Divočiny: Ivana Macková (Odivo, Banská Bystrica)

    Cena za divadelní adaptaci klasické pohádky: Filip Jevič: Bajaja (Studio DAMÚZA, Praha)

    Cena za výpravu inscenace Čechy leží u moře: Barbora Jakůbková (Naivní divadlo Liberec)

    Cena za dramaturgii a autorský podíl na scénáři inscenace Čechy leží u moře: Vít Peřina (Naivní divadlo Liberec)

    Cena za režii a autorský podíl na scénáři inscenace Čechy leží u moře: Michaela Homolová (Naivní divadlo Liberec)

    ///

    Předchozí díly denního zpravodajství:

    Liberečtí sloni 2017 (No. 1)

    Liberečtí sloni 2017 (No. 2)

    Liberečtí sloni 2017 (No. 3)

    Liberečtí sloni 2017 (No. 4)


    Komentáře k článku: Liberečtí sloni 2017 (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,