Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Liberečtí sloni 2017 (No. 3)

Hodnotit kolegy je ten nejmíň vděčný úkol, kterému se člověk většinou snaží vyhnout. Ani mně se do něj moc nechce. Jako dramaturgyně jsem působila přes šest let ve statutárním loutkovém-neloutkovém Lampionu v Kladně, takže mám jasnou představu, čemu všemu se tvorba v takových divadlech podřizuje, co musí splňovat, co si nemůže dovolit, čím vším sama sebe omezuje a proč vznikají tzv. chlebovky.

Makový mužíček hradeckého divadla DRAK. FOTO archiv festivalu

Tři z nich hodím dneska do jednoho pytle, který alibisticky nazvu „lehkým zamyšlením nad rolí skrytého vypravěče“. Inspiruje mě k němu zahajovací představení letošní Mateřinky Makový mužíček hradeckého divadla DRAK, Pohádka do dlaně libereckého Naivního, která se hrála včera, a dnešní Dášeňka Divadla loutek Ostrava.

Všechny tři inscenace se poctivě snaží oslovit dětského diváka, pracují se scénografií, která není podbízivá (v prvním a druhém případě je dílem Terezy Venclové a Kamila Bělohlávka, v třetím Marka Zákosteleckého, tedy dostatečně zkušených výtvarníků a loutkářských nadšenců), dramaturgové se jim s péčí věnovali, přemýšleli o jazyku, tématu i o stavbě příběhu (v DRAKU Tomáš Jarkovský, v Naivním Vítek Peřina, v Ostravě Daniela Jirmanová), režiséři je nastudovali s přístupem sobě vlastním (Jakub Vašíček, Martin Tichý a Marek Zákostelecký) a navíc do týmu přizvali výborné muzikanty (Jana Čtvrtníka, Ivana Achera a Matěje Kroupu). Přesto výsledek zůstal někde na půli cesty: tuhle tvorbu nejde šmahem odmítnout, ale taky se hůř hledá, co na ní pochválit.

Pohádka do dlaně libereckého Naivního divadla. FOTO archiv festivalu

Rozhodně nepodávám žádný klíč, který by jasně odhalil, proč tomu tak je. Ale při všech těchto představeních se mi vnucovala otázka využití vypravěče v divadle pro nejmenší. Děti dokážou být opravdu vděčnými posluchači, když se jim vypráví večer před spaním. Někdy mě až ubíjí to jejich: Ještě, povídej ještě. Ale je to intimní chvíle, jiná než na divadle.

Ani jedna ze zmíněných inscenací nepracuje otevřeně s vypravěčem, taková role v nich není. Ale je tu uspávací úderka v Makovém mužíčkovi, nedobrovolné křoví v Pohádce do dlaně a tři maminky, alias mužské trio bankéř, kutil a spisovatel v Dášeňce. Jejich úkolem je zprostředkovat dětem příběh: tu o malém klukovi, který se snaží přijít na to, čím by mohl být užitečný, jinde o sněhových vločkách, které se na jaře promění v kapky, v létě se vypaří, aby zase v zimě mohly spadnout na zem, a do třetice o štěněti, které roste, učí se a potřebuje slyšet pohádky na dobrou noc. A skrytí vypravěči divákům více či méně doslovně ilustrují příběh výtvarnými prostředky – někdy nápaditějšími a překvapivějšími, jindy zcela tuctovými. Někdy víc připomínají loutkové divadlo, většinou jsou však spíše rekvizitami v činohře.

Dášeňka Divadla loutek Ostrava. FOTO archiv festivalu

Takový princip tvůrci v divadle pro děti často využívají. Můžou jím sdělit spoustu slov, popsat dostatek akcí, rychle se posunovat v ději a podobně. V mnoha případech taky jistě funguje, o tom není pochyb, ale má i svoje limity. Nezatracuju vypravěče en bloc, jen si kladu otázku, kolik toho musí opravdu dopovědět a jestli mě někdy neochuzují o radost z objevování, o napětí vyplývající ze situace, jestli možná až příliš neulehčují cestu jak divákům, tak tvůrcům. Recept na to není, samozřejmě. Divadlo je magie, která jednou vznikne a podruhé ne. A můžu nad tím mudrovat sebevíc.

Čechy leží u moře Naivního divadla Liberec. FOTO archiv festivalu

Pokud vás zajímá, kdy pro mě taková magie tady na Mateřince vznikla, tak rozhodně při představení Naivního divadla Čechy leží u moře. Inscenace se hrála ve čtvrtek dvakrát a diváky si opravdu získala. Už jsem o ní jednou s nadšením psala, takže se nebudu opakovat, přečtěte si můj názor tady http://www.loutkar.eu/index.php?id=1364.

///

Ostatní díly denního zpravodajství:

Liberečtí sloni 2017 (No. 1)

Liberečtí sloni 2017 (No. 2)

Liberečtí sloni 2017 (No. 4)

Liberečtí sloni 2017 (No. 5)

 

  • Autor: Zuzana Vojtíšková
  • Publikováno: 16. června 2017

Komentáře k článku: Liberečtí sloni 2017 (No. 3)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

Dotazník

Linda Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Třetí ročník anonymní soutěže o...

Reportáž

Kritika

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Sukně příliš široké pro...

Hru Christophera Hamptona Nebezpečné...

Na vlně teenagerovské

Osmidílná série Mládí v hajzlu...

Ze života loutek, které už...

BodyVoiceBand, jehož základ tvoří...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Šťastná budoucnost?...

Ve Zlíně proběhl v polovině května...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Rozhovor

Alexandre Katsapov: Emoce teď...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Balety v Národním divadle

V březnu uspořádaly Divadelní noviny...

Anamnézy zla a jiskřičky...

Úvahy filmové

Burza

Nahlédnutí do výtvarné...

Národní muzeum informuje

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kartinky z Ruzyně

Teď by to bylo 41 let, ale ten smrad...

Zahraničí

Streaming, decibely, skype

Nová dráma 2017

Nečekej na lepší časy aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Trzymaj się, Stary

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Olga Racková-Doležalová (15. 1. 1934...

Výročí

Výročí 1.−15. července

Adamcová Marie, kostýmní výtvarnice...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Expert – Obřad jako obraz

Fagi a divadlo

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,