Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

My bychom vzhůru k nebesům

Pohlédneme-li na nejnovější nastudování opery Amilcara Ponchielliho Gioconda v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni očima obvyklých operních představení, není vůbec špatné hudebně i jevištně. Oldřich Kříž začal režírovat už dramaturgickými úpravami ve snaze předvést příběh jako barvité syrové drama a promítnout do něj osudy několika postav, ne jen pouliční zpěvačky Giocondy. Ambice ovšem končí ve zdejších provozních a uměleckých limitech a na pojetí operní inscenace coby pouhého nástroje provedení skladatelova díla.

Problémy začínají už trojím (!) obsazením titulní hrdinky pěvkyněmi tak rozdílnými jako je Eva Urbanová, Ivana Veberová a Petra Šimková Alvarez, z nichž prostě nelze stvořit jednu podobu postavy. Eva Urbanová jevištní požadavky plní sice poctivě, ale jen mechanicky, a režisér ji vystavil i scénám, v nichž její okázale strojený projev působí bezděčně komicky: třeba když má věrohodně bojovat se silným lanem v ruce se svou sokyní Laurou, ozbrojenou nožem. Kříž umí vést pěvce k věrohodnému hraní, tady s ním ovšem nevystačil a pěvci se pak vraceli k obvyklým gestům a pózám. Rozpoznat významové detaily, které režisér nachystal, by chtělo jevištní lupu, současné svícení se tříští s papundeklovými oprýskanými zdmi, prosvěcovaný stupínek v centru scény je jak z estrády.

Eva Urbanová ohlásila indispozici a titulní roli vskutku nezpívala oslnivě. Lauru provedla Jana Tetourová i díky své vizáži přesně, zloducha Barnabu do černa silou hlasu i výhružnými pohyby vybarvil Martin Bárta, z rolí Isepa a Zpěváka režisér stvořil postavu podlézavého donašeče, kterou věrohodně ztvárnil Jan Ježek. Rafael Alvarez se do postavy Enza položil s vervou, vysoké polohy však zvládal s obtížemi. Pavel Vančura postavu Alvise naopak precizně zazpíval, ale jen zlehka demonstroval. Dirigent Tomáš Brauner nastudoval partituru stylově a ve zvuku i tempech pěkně, dobře byl připravený sbor. V kontextu běžných inscenací patří Gioconda k tomu lepšímu, výjimečný ambiciózní projekt by se však musel vymanit ze zdejší operně-provozní mentality.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Amilcare Ponchielli: La Gioconda. Hudební nastudování a dirigent Tomáš Brauner, režie Oldřich Kříž, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Jan Kříž, sbormistr Zdeněk Vimr, choreografie Jiří Pokorný, pohybová spolupráce Karel Basák. Premiéra 2. června 2012.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 24. června 2012

Komentáře k článku: My bychom vzhůru k nebesům

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 15/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


19. 9.–2. 10. 2017

Číslo 15/2017 (19. 9.–2. 10. 2017)

Obsah čísla 15/2017

Slovo ...

Kazatelna jevištěm

Jest jeden divadelní prostor, u...

Sukces měsíce

Collectif Malunés: Forever,...

Belgie, Francie. Režijní dohled...

K věci

O návštěvě ministra...

Ve čtvrtek 7. září přijel do...

Fejeton

Tři a

Když mě redakce těchto novin...

Názor

Otevřené dopisy ministru...

V Praze 11. září 2017 Vážený pane...

Anketa

Kritika

Absurdní cesta k domácímu...

Make no Noise je paradoxní název pro...

Z borůvčí do hrobky

Několik glos k Theatrum Kuks, 23.–27....

Ach, ti muži

Odumírání vztahu v manželství má...

Cosi shnilého ve městě...

Jako poslední premiéru minulé sezony...

Není co vzkázat, ale je o...

Jak vývoj divadelního jazyka na...

Ovčáček se vrací

Když v listopadu loňského roku...

Všelidové divadlo – Cirkus...

Divadelní avantgardy 20. století snily...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 15/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Lenka Dombrovská...

Starý operní kritik Josef Herman se...

Kauza

Kontext

Burza

Zemřeli

Obrazem

Ako to bolo za komunizmu

Letos 7. listopadu uplyne sto let od...

Fagi a divadlo

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 15/2017



Obsah,