Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

My bychom vzhůru k nebesům

Pohlédneme-li na nejnovější nastudování opery Amilcara Ponchielliho Gioconda v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni očima obvyklých operních představení, není vůbec špatné hudebně i jevištně. Oldřich Kříž začal režírovat už dramaturgickými úpravami ve snaze předvést příběh jako barvité syrové drama a promítnout do něj osudy několika postav, ne jen pouliční zpěvačky Giocondy. Ambice ovšem končí ve zdejších provozních a uměleckých limitech a na pojetí operní inscenace coby pouhého nástroje provedení skladatelova díla.

Problémy začínají už trojím (!) obsazením titulní hrdinky pěvkyněmi tak rozdílnými jako je Eva Urbanová, Ivana Veberová a Petra Šimková Alvarez, z nichž prostě nelze stvořit jednu podobu postavy. Eva Urbanová jevištní požadavky plní sice poctivě, ale jen mechanicky, a režisér ji vystavil i scénám, v nichž její okázale strojený projev působí bezděčně komicky: třeba když má věrohodně bojovat se silným lanem v ruce se svou sokyní Laurou, ozbrojenou nožem. Kříž umí vést pěvce k věrohodnému hraní, tady s ním ovšem nevystačil a pěvci se pak vraceli k obvyklým gestům a pózám. Rozpoznat významové detaily, které režisér nachystal, by chtělo jevištní lupu, současné svícení se tříští s papundeklovými oprýskanými zdmi, prosvěcovaný stupínek v centru scény je jak z estrády.

Eva Urbanová ohlásila indispozici a titulní roli vskutku nezpívala oslnivě. Lauru provedla Jana Tetourová i díky své vizáži přesně, zloducha Barnabu do černa silou hlasu i výhružnými pohyby vybarvil Martin Bárta, z rolí Isepa a Zpěváka režisér stvořil postavu podlézavého donašeče, kterou věrohodně ztvárnil Jan Ježek. Rafael Alvarez se do postavy Enza položil s vervou, vysoké polohy však zvládal s obtížemi. Pavel Vančura postavu Alvise naopak precizně zazpíval, ale jen zlehka demonstroval. Dirigent Tomáš Brauner nastudoval partituru stylově a ve zvuku i tempech pěkně, dobře byl připravený sbor. V kontextu běžných inscenací patří Gioconda k tomu lepšímu, výjimečný ambiciózní projekt by se však musel vymanit ze zdejší operně-provozní mentality.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Amilcare Ponchielli: La Gioconda. Hudební nastudování a dirigent Tomáš Brauner, režie Oldřich Kříž, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Jan Kříž, sbormistr Zdeněk Vimr, choreografie Jiří Pokorný, pohybová spolupráce Karel Basák. Premiéra 2. června 2012.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 24. Červen, 2012

Komentáře k článku: My bychom vzhůru k nebesům

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 11/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


26. 5.-8. 6. 2015

Číslo 11/2015 (26. 5.-8. 6. 2015)

Obsah čísla 11/2015

Komentář

Více divadelních festivalů...

Festivalová sezona roku 2015 byla pro...

Osobnost měsíce

Ivana Veberová

Ivana Veberová debutující v titulní...

Dotazník

Pavel Göbl (1967)

Filmový režisér, dramatik,...

K věci

Kdo zasedne v pražské...

Pražský radní Jan Wolf představil v...

Kronika

Bylo & bude

Bylo BÝT ZMLÁCEN STB JE SEXY V...

Kritika

Vraz do toho, co tě napadne

Cílevědomá dramaturgie Městského...

Jan Amos superstar!

Co má dělat (m)učitel, aby to...

Hipster stavitel

Poslední inscenaci sezony, kterou v...

Větrné a boží mlýny

Situaci současného ústeckého...

Soudce Adam jako ubuovský...

Rozbitý džbán Heinricha von Kleista...

Když se promítne celý...

Příběh o ženě dlouhodobě...

V taxíku, v blázinci

Přiznám se, že ke španělskému...

Krásné holčičky v domečku

Text německo-švýcarské dramatičky...

Zmrhaný božský talent

V letošním nabitém premiérovém...

Nekorektní operní inscenace

Začátek května přinesl operní...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 11/2015

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Ondřej Brousek: Zlaté...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Kateřina Štefková: Jen se...

Petr by vůbec nechtěl, aby mu bylo...

Olga Sommerová: Smrt...

Olga Sommerová začala točit dokument...

Lébl, Lébl, Lébl…?...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Došlo do redakce

František Laurin: Divadlo mého života...

3LO3

Politika se často jeví jako to...

Unavené múzy?

Herecká asociace informuje

Divadlo Bolka Polívky

Divadla české Broadwaye

Rejžek píše Justovi

Dvě odseknutí úvodem, ať to máme za...

Zahraničí

Potkali se u Berlína…

Stručný obsah příspěvku zde není...

DDP v cizích službách (III)...

Hannoverská zastávka seriálu „cesty...

Paměti, záznamy, deníky

Život osmý aneb Hradecký...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 11/2015



Obsah,