Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

My bychom vzhůru k nebesům

Pohlédneme-li na nejnovější nastudování opery Amilcara Ponchielliho Gioconda v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni očima obvyklých operních představení, není vůbec špatné hudebně i jevištně. Oldřich Kříž začal režírovat už dramaturgickými úpravami ve snaze předvést příběh jako barvité syrové drama a promítnout do něj osudy několika postav, ne jen pouliční zpěvačky Giocondy. Ambice ovšem končí ve zdejších provozních a uměleckých limitech a na pojetí operní inscenace coby pouhého nástroje provedení skladatelova díla.

Problémy začínají už trojím (!) obsazením titulní hrdinky pěvkyněmi tak rozdílnými jako je Eva Urbanová, Ivana Veberová a Petra Šimková Alvarez, z nichž prostě nelze stvořit jednu podobu postavy. Eva Urbanová jevištní požadavky plní sice poctivě, ale jen mechanicky, a režisér ji vystavil i scénám, v nichž její okázale strojený projev působí bezděčně komicky: třeba když má věrohodně bojovat se silným lanem v ruce se svou sokyní Laurou, ozbrojenou nožem. Kříž umí vést pěvce k věrohodnému hraní, tady s ním ovšem nevystačil a pěvci se pak vraceli k obvyklým gestům a pózám. Rozpoznat významové detaily, které režisér nachystal, by chtělo jevištní lupu, současné svícení se tříští s papundeklovými oprýskanými zdmi, prosvěcovaný stupínek v centru scény je jak z estrády.

Eva Urbanová ohlásila indispozici a titulní roli vskutku nezpívala oslnivě. Lauru provedla Jana Tetourová i díky své vizáži přesně, zloducha Barnabu do černa silou hlasu i výhružnými pohyby vybarvil Martin Bárta, z rolí Isepa a Zpěváka režisér stvořil postavu podlézavého donašeče, kterou věrohodně ztvárnil Jan Ježek. Rafael Alvarez se do postavy Enza položil s vervou, vysoké polohy však zvládal s obtížemi. Pavel Vančura postavu Alvise naopak precizně zazpíval, ale jen zlehka demonstroval. Dirigent Tomáš Brauner nastudoval partituru stylově a ve zvuku i tempech pěkně, dobře byl připravený sbor. V kontextu běžných inscenací patří Gioconda k tomu lepšímu, výjimečný ambiciózní projekt by se však musel vymanit ze zdejší operně-provozní mentality.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Amilcare Ponchielli: La Gioconda. Hudební nastudování a dirigent Tomáš Brauner, režie Oldřich Kříž, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Jan Kříž, sbormistr Zdeněk Vimr, choreografie Jiří Pokorný, pohybová spolupráce Karel Basák. Premiéra 2. června 2012.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 24. Červen, 2012

Komentáře k článku: My bychom vzhůru k nebesům

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 2/2015

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 1.-3. 2. 2015

Číslo 2/2015 (21. 1.-3. 2. 2015)

Obsah čísla 2/2015

Komentář

Mají smysl ceny kritiků?

Hned na začátku říkám, že...

Sukces měsíce

Národní divadlo – William...

(režie Daniel Špinar, premiéra 18....

Jak já to vidím

Michal Dalecký, herec

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Kronika

Bylo & bude 2/2015

Bylo Od Nového roku mají brněnská...

Reportáž

Kritika

Dvakrát do téže řeky?

Jiří Hubač napsal před lety pro...

Mozaika bezvýznamných...

Přicházel s návrhy. My jsme je...

V oparu chlastu

Brněnské Divadlo Feste, které se ve...

Tichý křik Simone Weilové

Režisér Jan Nebeský kabaret bytostně...

Ďáblice z Tyrolských Alp

Přední rakouský dramatik Karl...

Tíha papírové koruny

Uvedení Krále Oidipa v Mahenově...

Nízké vášně klamaného...

Daniel Špinar tragédiím Williama...

Tak co třeba Mrożek?

Z letmého pohledu na repertoár...

Opera jako trestný čin

S žalobou na uvedení opery Aloise...

Kritický žebříček 2/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

HaDivadlo je přátelské...

…říká Ivan Buraj, který se 1....

Jiří Rajniš: Člověk se...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Mnoho burácení pro nic

Debutanti zpravidla slibují něco...

Oscar i Plyšák pro Marka...

Úvahy posttelevizní

Štěpán Pácl: Hledáme...

Od 20. prosince zná činoherní soubor...

Daniel Špinar: Vždycky budu ...

Od 20. prosince zná činoherní soubor...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby

Pokus o arcimboldovský portrét mého...

Blesková rychlost minulosti

Orchestr BERG se pod taktovkou Petera...

3LO3

Proč většinou nejsou současné...

Návštěva předsedy ČMKOS

Herecká asociace informuje

Just píše Rejžkovi

Milý Honzo, šumavský Pánbu mě letos...

Za operou do Karlína?

K věci

Zahraničí

Eric Davis alias Red Bastard:...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Mosty přes česko-německé...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

PhDr. Zdeněk Stříbrný, DrSc. (1. 10....

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl –...

Přechod z Prostějova do Brna je v mé...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 2/2015



Obsah,