Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

My bychom vzhůru k nebesům

Pohlédneme-li na nejnovější nastudování opery Amilcara Ponchielliho Gioconda v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni očima obvyklých operních představení, není vůbec špatné hudebně i jevištně. Oldřich Kříž začal režírovat už dramaturgickými úpravami ve snaze předvést příběh jako barvité syrové drama a promítnout do něj osudy několika postav, ne jen pouliční zpěvačky Giocondy. Ambice ovšem končí ve zdejších provozních a uměleckých limitech a na pojetí operní inscenace coby pouhého nástroje provedení skladatelova díla.

Problémy začínají už trojím (!) obsazením titulní hrdinky pěvkyněmi tak rozdílnými jako je Eva Urbanová, Ivana Veberová a Petra Šimková Alvarez, z nichž prostě nelze stvořit jednu podobu postavy. Eva Urbanová jevištní požadavky plní sice poctivě, ale jen mechanicky, a režisér ji vystavil i scénám, v nichž její okázale strojený projev působí bezděčně komicky: třeba když má věrohodně bojovat se silným lanem v ruce se svou sokyní Laurou, ozbrojenou nožem. Kříž umí vést pěvce k věrohodnému hraní, tady s ním ovšem nevystačil a pěvci se pak vraceli k obvyklým gestům a pózám. Rozpoznat významové detaily, které režisér nachystal, by chtělo jevištní lupu, současné svícení se tříští s papundeklovými oprýskanými zdmi, prosvěcovaný stupínek v centru scény je jak z estrády.

Eva Urbanová ohlásila indispozici a titulní roli vskutku nezpívala oslnivě. Lauru provedla Jana Tetourová i díky své vizáži přesně, zloducha Barnabu do černa silou hlasu i výhružnými pohyby vybarvil Martin Bárta, z rolí Isepa a Zpěváka režisér stvořil postavu podlézavého donašeče, kterou věrohodně ztvárnil Jan Ježek. Rafael Alvarez se do postavy Enza položil s vervou, vysoké polohy však zvládal s obtížemi. Pavel Vančura postavu Alvise naopak precizně zazpíval, ale jen zlehka demonstroval. Dirigent Tomáš Brauner nastudoval partituru stylově a ve zvuku i tempech pěkně, dobře byl připravený sbor. V kontextu běžných inscenací patří Gioconda k tomu lepšímu, výjimečný ambiciózní projekt by se však musel vymanit ze zdejší operně-provozní mentality.

Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Amilcare Ponchielli: La Gioconda. Hudební nastudování a dirigent Tomáš Brauner, režie Oldřich Kříž, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Jan Kříž, sbormistr Zdeněk Vimr, choreografie Jiří Pokorný, pohybová spolupráce Karel Basák. Premiéra 2. června 2012.

  • Autor: Josef Herman
  • Publikováno: 24. června, 2012

Komentáře k článku: My bychom vzhůru k nebesům

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 09/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


26. 4.-9. 5. 2016

Číslo 09/2016 (26. 4.-9. 5. 2016)

Obsah čísla 09/2016

Sloupek

Očekávání

Když je na nějaký divadelní prostor...

Komentář

Už víme, jak jim bylo

Čapkům, Peroutkům, Langerům,...

Sukces měsíce

Divadlo v pohybu X: Smějící...

Divadlo Husa na provázku v Divadle...

Glosa

Nefňukejte! Vzkazuje The Tap...

Po mnoha letech úspěšného...

Kladenské divadlo otevírá...

Otevření rekonstruované budovy...

Kronika

Jednou větou

Na bludný balvan v hukvaldské oboře...

Kritika

Continuo naruby

Divadlo Continuo představilo v...

Velká gesta jihlavské...

Režisérka Věra Herajtová chtěla v...

Labyrint bolestné duše a...

Jedna z nejprogresivnějších...

Divadlo miluju, film žeru!

Laskavě nevážný, někdy ironicky...

S ironií životem...

Na scénu HaDivadla se režiséru Ivanu...

Schimmelpfennigova apokalypsa...

Hru Rolanda Schimmelpfenniga Wenn, dann:...

Kometa do skály zakletá...

Česká dramatička Lenka Lagronová...

Vizuální smrt Malého prince

Mohla to být událost. Oceňovaný...

Nebýt nikomu na obtíž

Olga Havlová se v podání Pavlíny...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 9/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Marek Cisovský: Herectví je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Olga Dabrowská: Láska,...

Rozhovor s filmovou režisérkou

Kontext

Markéta Fantová: Pražské...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Pavel Šmok – nejen symbol...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Nezávislá...

Tak bych to přeložil z plynulý...

Došlo do redakce

Krystyna a Přátelé: Jeden taniec CD,...

Martina Trchová

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

Dům čtyř múz v naději…

Herecká asociace informuje

Stará aréna Ostrava

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Když jsem Ti psal o kladenském...

ALLES GUTE

Divadlo Sklep slaví 45. narozeniny.

Zahraničí

Divadlo ve službách...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sjón: …a probudí se mrtvá...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Jan Badalec (30. 3. 1960 Praha – 29....

Výročí

Výročí 1.−15. května

Meluzín František, herec (1. 5. 1926)...

Paměti, záznamy, deníky

Smích léčí

Lehce po poledni přicházím na...

Příloha

Kmeny I – Argentinské tango...

Když nedávno vydal Vladimír 518...

Petr Nikl: Jako když...

Jelikož profil Petra Nikla vychází v...

Probuzení tanečnic v...

O tanečních událostech, které v...

Alina Nanu: Balet je vášeň

V rámci Taneční zóny 1/2016, z...

Taneční zóna zahajuje 20....

Drazí přátelé… Tímto oslovením...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 09/2016



Obsah,