Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Krutá hra na pravdu

Režisér Ivo Krobot nenalezl v brněnském Divadle U stolu pouze útočiště, ale také svůj scénický formát. Po Příliš hlučné samotě a Havlově Audienci o tom opět přesvědčil – inscenací hry Augusta Strindberga Slečna Julie.

Hana Tomáš Briešťanská jako Julie omámí Jeana Zbyška Humpolce milostnými kouzly FOTO IVO DVOŘÁK

Hana Tomáš Briešťanská jako Julie omámí Jeana Zbyška Humpolce milostnými kouzly FOTO IVO DVOŘÁK

Jako vždy úsporná scéna: koberce naznačují noblesní interiér, ale stůl, židle nebo lože spíše místnost obývanou sluhou Jeanem. (V představení se setkáváme pouze s ním a se Slečnou Julií, z třetí postavy, kuchařky Kristiny, zůstal pouze hlas ozývající se ze záznamu z předpokládané „místnosti“ za zadním vchodem na scénu.) Důmyslně je využit také vstup do podpalubí – slyšíme odtamtud jako ze stáje občasná zaržání a odfrkávání koní, která přecházejí v krátké řezavé hudební vstupy umocňující napětí mezi oběma postavami na scéně.

Drama se odehrává za svatojánské červnové noci, jež bývala spojována i v hyperprudérním severském prostředí s milostnými kouzly, ale také s hrou na pravdu. K tomu, aby se stalo v prvé řadě hrou na pravdu, je předurčeno i setkání Julie s Jeanem.

Krátce po Štěpce v Petrolejových lampách se Haně Tomáš Briešťanské podařilo sugestivně ztvárnit další postavu, další heroinu svého druhu. Její slečna Julie je výrazná nejen ve chvílích, kdy se nechává ovládnout a posléze strhnout vášní, ale i v okamžicích, kdy je dostižena, ne-li smýkána prostředím, jež ji zformovalo. Jsou v ní divokost i vzpoura, je přesvědčivá ve všech do krajnosti vyhrocených polohách, zvládá prudké přechody mezi náladami, ale je zároveň ve všech gestech až úsporná, bez afektů a exaltovanosti. Zbyšek Humpolec jako Jean působí zpočátku dost neoblomně, jako by své repliky jen deklamoval, ale postupně se dostává své postavě pod kůži. Nejvíce věrohodný je jako parvenue, vědomý si své ceny, ale třeba i v okamžiku, kdy zjišťuje, jak v něm zplihla všechna svobodná předsevzetí ve chvíli, kdy jej hrabě, Juliin otec, volá k službě a on si zároveň s kabátem obléká svou sociální roli. Podobnou funkci, ale v opačném směru, má nejspíš plnit i odkládané dobové spodní prádlo, jehož se Julie s Jeanovou pomocí chvatně zbavuje ve chvíli, kdy se mají „poznat“ v biblickém smyslu slova.

Ve Strindbergově hře jsou časté narážky na evangelium nebo přímo citace z něj, například slova o tom, že první budou posledními a poslední prvními, stejně tak na výroky svatého Pavla – kde je hojný hřích, je hojná také milost atd. Julie doufá, že za to, co hodlá učinit, nebude souzena jako ti první, ale jako ti poslední: paradoxní stéblo naděje. Mottem Strindbergovy Slečny Julie by mohl ovšem být jiný Pavlův výrok: nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Ovšem přenesený do jiného souřadnicového systému: rozpor a napětí mezi vědomím a podvědomím, které třaskavě vyostřují tehdy akutní společenské rozdíly. Jak krásně seveřansky se o svatojanské noci sní o slunných švýcarských jezerech, jak se zdá snadné mít sbaleno k útěku, ale stačí jeden pohled zpátky a prchající tuhne v solný sloup. Kam se potom hnout?

Představitelka Slečny Julie nás také přesvědčuje o tom, že démonická stránka této postavy se nemusí projevovat ve strašidelných gestech, ale právě ve ztlumenosti, zmlknutí zrcadlícím učiněné rozhodnutí. Zády k divákům sestupuje dolů ke stáji, odkud se ozývalo podvědomé hlučení, s osudovou břitvou v ruce, již má posléze vztáhnout na svůj život. Ale jak lze projít dveřmi pouze namalovanými na zdi?

Divadlo U stolu – August Strindberg: Slečna Julie. Překlad František Frölich, režie a úprava Ivo Krobot, scéna Jan Konečný, kostýmy Alice Novotná, hudba Zdeněk Kluka. Premiéra 9. dubna 2016 na Sklepní scéně Divadla Husa na provázku.

  • Autor: Josef Mlejnek
  • Publikováno: 08. května 2016

Komentáře k článku: Krutá hra na pravdu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kauza

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,