Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2018

ročník 25
17. 4.–30. 4. 2018
  • Zprávy
  • Aktuálně
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    „Kouříme? Nekouříme – víme?“

    Titulní citát z Havlovy Zahradní slavnosti dokazuje prozřetelnost autora, který nenechá postavu ředitele kouřit. Šetří tak dnešním divadelníkům pokutu. Zákon totiž skutečně praví, že kouření „ve vnitřních prostorách divadla“ je zakázáno. Na herce na jevišti nepamatoval nikdo a ministerstvo zdravotnictví vysvětluje, že to je záměr. Zákon je zákon a napsané je to jednoznačně. Druhá věc je, že takto to už stanovil i předchozí protikuřácký zákon z roku 2005 a nikdo se nebouřil, a pokud vím, ani kouření na jevišti nestíhal. Novinkou ale je, že teď se zákaz vztahuje i na kouření elektronických cigaret, takže lecjakou náhražkou se to nevyřeší. Myšlenka není nová. Skotsko, Wales i několik amerických států, včetně New Yorku, zakazuje kouření tabáku na jevišti. Colorado zakázalo navíc i kouření jakýchkoli náhražek tabáku (bylinné výrobky apod.), což jaksi ztěžuje inscenování klíčového amerického repertoáru, kde se to cigaretami hemží (Williams, Miller, Albee). Nejvyšší soud státu Colorado ve svém rozhodnutí z roku 2009 vysvětlil žalujícím divadelníkům namítajícím protiústavní zásah do svobody projevu, že se bez skutečných cigaret na jevišti obejdou. Kladu si otázku, že pokud při boji proti kouření budeme zakazovat i pouhý pohled na cigaretu (jak radí adiktologové), mělo by to pokračovat zákazem pohledu na alkohol, ne-li tvrdé drogy. A pokud v divadle, proč ne i ve filmu? Představuji si, jak se film Kafe a cigára tajně promítá v nějakém opiovém doupěti.

    Takže krátce – kouření na jevišti je nepochybně zákonem zakázáno a argument autorským zákonem nepomůže. Kromě toho je kouření zakázáno i v jakýchkoli jiných vnitřních prostorách divadla. Zapomeňte na kuřárny pro herce nebo diváky, kouřit se smí jenom před budovou nebo na balkoně, pokud je zastřešený. Těšme se na ty nedopalky všude kolem a kouř pod okny. Někteří pedagogové si oddechnou, protože na vysoké školy se zákaz nevztahuje.

    Chápu, že zákonodárce jen naplňuje závazky z dohod směřujících k omezování kouření a z doporučení WHO a Rady EU, nicméně když už máme zákony na zdraví, měli bychom na ně aplikovat také korektiv zdravého rozumu.

    Rudolf Leška

    Autor je advokát. Názory nepředstavují nezbytně názory jeho klientů.


    Komentáře k článku: „Kouříme? Nekouříme – víme?“

    1. Kateřina Jírová

      Pokud dojde i na film,
      bude dostatek opiových doupat pro Trainspotting, Půlnoc v Paříž, a podobné k závislosti nabádající filmy? A bude možné opiová doupata prohlásit za (filmové) kluby?

      20.06.2017 (20.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Petr Feyfar

      Viděl jsem
      nesčíslné množství inscenací klasických resp. historických her, ba i oper (Sofokles, Molière, Marivaux, Shakespeare, Schiller, Verdi atd.), ve kterých se kouřilo, popř. kouří. O tom, že tato díla byla režijně uzpůsobena své době ani nemluvě. A tak doufám, že nějaký vynalézavý režisér zvládne zinscenovat Albeeho, Millera i Williamse i bez kouření…
      P.S: Proč se nemusí mně neznámý film „Kafe a cigára“ tajně promítat „v nějakém opiovém doupěti“ je snad jasné. Stejně, jakože snad kuřáci nejsou nuceni odhazovat „ty nedopalky všude kolem“ sebe (což bohužel kuřáci s oblibou činí), či kouřit pod okny (pokud textu dobře rozumím) nekuřáků….

      26.06.2017 (13.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,