Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Komedie o dvou koncích

Pravda, i hůl má dva konce. Záleží na tom, z které strany ji uchopíte. Pokud z té negativní, promění se vám na hůl k výprasku. A že by v případě předčasného konce souboru Divadla Komedie bylo koho bít. Především magistrátní politiky a úředníky, kteří si nevidí na špičku nosu. Museli slyšet a číst horem dolem, že kvůli jejich pocitu důležitosti skončí nejosobitější pražská scéna, ale že by to s nimi hnulo? Naopak, jejich důležitost nakynula: bude nám tu snad nějaký humělec dávat finanční ultimáta? Nezapomínejme ale, že o grantech spolurozhodovala komise, v níž už zasedali divadelní odborníci. Změří dnes někdo jejich odborný nos? Také jsem si nevšiml, že by pražská kulturní veřejnost na protest zaplavila Mariánské náměstí jako ve slavných dobách richterovských pilířů a dotací na vstupenku. Více než rok ohlášený funus Komedie probíhal důstojným krokem, diváci se v hojném počtu přicházeli rozloučit s žijícím nebožtíkem. Ale zanechme sebemrskačství a zkusme hůl popadnout z druhého konce, rázem se změní v klacek k popohánění líného mezka českého divadla.

Pražské komorní divadlo v čele s Dušanem Pařízkem a Davidem Jařabem začalo operovat v prostorách Komedie od roku 2002 bez většího zájmu diváků i kritiky. Já sám jsem uvěřil dost pozdě – až se Schwabovým Antiklimaxem, ale pak už vše do sebe dramaticky zapadalo jako po zdlouhavé, ale nutné expozici. Vytrvalost a věrnost sama sobě se vyplatila, řečeno sice banálně, ale srozumitelně k těm, co ještě otálejí na začátku. Režiséři Pařízek a Jařab stvořili výjimečný styl Komedie stejně přirozeně, jako se konzervativně paličatý mezek může změnit v pracovité a užitečné zvíře, o které je zájem i na evropských tržištích.

Objevná, progresivní dramaturgie, provokativně minimalistická scénografie a režie rozpuštěná v minuciózně přesném hereckém výrazu. Nebudu přidávat další charakteristiky, ani vyjmenovávat jednotlivé inscenace a herce, to už teď bude starostí teatrologů, aby pojmenovali patrně nejzásadnější přínos, jaký české divadlo ve svém polistopadovém období získalo érou souboru Divadla Komedie. Chtěl bych se jen pozastavit u detailu, jakým končí bezeslovná, krutě krásná inscenace Hodina ve které jsme o sobě nevěděli, s níž se soubor rozloučil se svými diváky. Jeden z herců při něm rezignovaně loupe cibuli, od slupky až na mnohovrstevnatou dužinu, která, jak víme, neskrývá ani jádro, ani duši, natož zprávu či poselství. Loupání cibule je metaforou zmaru a prázdna, což se mi u souboru Komedie ani trochu nezamlouvá. Pravý opak je pravdou, tedy pokud věříme zákonu o zachování energie. Desetiletí intenzivní práce se nerozplyne do ztracena, jsou jí nabiti herci i jejich diváci; získali měřítko, jak divadlo může a má působit. Velkou inspiraci znamená předčasný konec Komedie i pro ostatní divadelníky. Nemyslím tím jen svou jedinečnou poetikou či způsobem práce, každý nemusí mít tolik talentu a štěstí, ale každý se může chovat sebevědoměji než dosud. Pařízkovo gesto, kdy odmítl prodlužovat existenci souboru, pokud nezíská odpovídající podmínky pro jeho vývoj, takovou inspirací už jednou provždy zůstane.

  • Autor: Richard Erml
  • Publikováno: 24. Červen, 2012

Komentáře k článku: Komedie o dvou koncích

  1. Jakub Škorpil

    Vážený Richarde i ostatní případní čtenáři.
    Můj odborný nos je k přeměření kdykoli k mání.
    (pro nedůvtipné: na svém někdejším rozhodnutí bych ani dnes neměnil)
    Jakub Škorpil

    25.06.2012 (22.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

  2. Vojtěch Varyš

    zánik neoplakávám, protože 10 let je samozřejmě moc vždycky, ale zároveň Komedii beru jako jediné divadlo, jehož v současné Praze je skutečně škoda – těším se, až skončí ty další, a doufám, že to nebude dlouho trvat:-)

    26.06.2012 (17.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 14/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


1. 9.-14. 9. 2015

Číslo 14/2015 (1. 9.-14. 9. 2015)

Obsah čísla 14/2015

Sloupek

Sloupek

Koncem jara mě kontaktovala redaktorka...

Sukces měsíce

Český úspěch v Edinburghu

Inscenace souboru VerTeDance Korekce...

Dotazník

Jiří Trnka

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Příspěvková organizace...

Po dlouholetých zkušenostech jsem...

Fejeton

Ne Tyl, nýbrž Hýlom Hálom

Hýlom Hálom je naše nejstarší...

Názor

Patří špatný vkus za...

Herec Jiří Maryško byl stíhán pro...

Glosa

Spása skrze nové umění

Počin, který se Národní galerii...

Kronika

Jednou větou

Novým ředitelem Horáckého divadla v...

Kritika

Láska více než tragická

Již podruhé vytvořili v pražské...

Transcendentální hnus

Divadlo U stolu uvedlo ještě před...

Drábkův bestiální komiks

Udělal jsem zřejmě chybu, že jsem si...

Mizina jako náhradní program

Od počátku své padesátileté...

Střídání stráží v...

Dlouholetý ředitel Slováckého...

Vratká rovnováha, masky, ...

Osou festivalu TANEC PRAHA bývá...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 14/2015...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Michael Tarant: Začínal jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Daniel Špinar: Společné...

Rozhovor s šéfem činohry Národního...

Kontext

Když scénografie promluvila

Dílem nejproslulejšího českého...

PQ na rozcestí, nebo na konci...

Pražské Quadriennale vzniklo v roce...

Burza

Fagi a divadlo

Došlo do redakce

Alena Ježková: Staré pověsti české...

Zrádce národa z restaurace U...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ministrem kultury stvořený...

Herecká asociace informuje

Uhde píše Levínskému

Ahoj, René, myslel jsem na Tebe...

Zahraničí

Je suis l’autre aneb Jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Ladislav Chudík (27. 5. 1924 Hronec,...

Výročí

Výročí 1.−15. září

Žlábek Eduard, sólista baletu (1. 9....

Paměti, záznamy, deníky

Nalezeno na Švestkovém...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 14/2015



Obsah,