Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Když je v Praze Fringe (No. 6)

Celkem depresivní den – nic se nedaří, jak by mělo, nějaké skvrny na Slunci (byla to Venuše přelétající přes jeho tvář) a z toho všeho vyplývající pocit absolutní marnosti života. Co s tím? Vlastně se nic neděje, někteří jsou na tom jistě hůř…

V takové náladě mířím do Divadla Inspirace na představení Kelder, aniž o něm cokoliv tuším. Po jeho skončení odcházím zcela vyrovnaná – prožila jsem katarzi. Ty dvě holandský holky totiž vypovídaly přesně o těchto pocitech a nabídly řešení: Prostě zmizet.

Ta potenciální možnost prostě jen tak zmizet – jakkoli absurdní se zdá – má v sobě jakousi zvláštní naději. FOTO Prague Fringe

Anne Gehring a Vera Ketelaars spolupracují už od divadelní školy a každý rok společně vytvoří performanci. Ta poslední se jmenuje Kelder (Bye-bye World). Je o dvou ženách lehce po třicítce, které se náhodou sejdou v prázdném ranním autobuse a zmizí. Prostě zmizí ze světa. To je začátek (ale také konec) příběhu.

Olga právě oslavila narozeniny společně se svým manželem a spoustou kamarádů, a probouzí se do nového krásného dne s jakýmsi divným pocitem, že už toho bylo dost. Nasedá do autobusu a posadí se vedle jediné cestují – cellistky Dino, která na to, že už toho bylo dost, přišla o něco dříve. Zrušila účty, vystěhovala nábytek z domu a nasedla do ranního autobusu… Poté společně zmizely. V následujících momentkách z jejich života se dozvídáme, co bylo týden, tři dny, jeden den před zmizením. Nestalo se jim nic výjimečného. Žádné drama. Jen ty neustálé, úmorné drobnosti, opakující se rituály – nekonečné telefonáty s matkou, sex spojený s pocitem prázdnoty, absurdní zprávy z novin (tady zapojily autentické články z The Prague Post – Rath s krabicí plnou milionů, Venuše křižující Slunce), ubíjející stereotypy… Vlastně jen jako by bez emocí vyprávějí a přehrávají epizody z každodenního života, skeptickými glosami nebo jen pohledem výmluvně komentují situace, které jsou blízké nám všem. Ta kombinace prázdné scény, obyčejného vyprávění bez snahy vytvářet jakékoli dramatické situace či logické řetězení událostí a střízlivých hereckých výkonů vytvářejí zvláštní, chvějivě nervní, a přitom velmi autentickou atmosféru existenciální tísně. Podvědomou touhu dát sbohem světu, prostě odejít, či lépe – přestat, zmizet.

Zdá se vám to smutné téma? Možná to bude znít paradoxně, ale na mě tohle představení zapůsobilo právě obráceně. Ta potenciální možnost prostě jen tak zmizet – jakkoli absurdní se zdá – má v sobě jakousi zvláštní naději.

  • Autor: Jana Soprová
  • Publikováno: 8. Červen, 2012

Komentáře k článku: Když je v Praze Fringe (No. 6)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 14/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


2. 9.-15. 9. 2014

Číslo 14/2014 (2. 9.-15. 9. 2014)

Obsah čísla 14/2014

Komentář

Káru táhnem dál

K poslednímu červnu skončil ve funkci...

Sukces měsíce

Sukces léta

S potěšením konstatujeme hned dva:...

Jak já to vidím

Jiří Vyšohlíd

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

O nemovitostech

Milá Terezo, zdravím vás, ale...

Anketa

Kronika

Bylo & bude 14/2014

Bylo 26. června otevřelo Oddělení...

Kritika

Tanec Praha 2014 o koncích a...

Letošní hlavní festivalový program...

Bůh tě pomiluj, chybující...

Nové nastudováním Rusalky Antonína...

Ďábla zraditi

Komorní scéna Aréna představila v...

Ironikova jeskyně

Předposlední červnovou sobotu mohli...

Kritický žebříček 14/2014...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Brno praskalo smíchy

Status mezinárodního festivalu...

Okem souseda

Troufám si tvrdit, že se v Čechách...

Tanec Praha 2014 o koncích a...

Letošní hlavní festivalový program...

Rozhovor

Tereza Dočkalová: Touha je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Chvála repríz

Úvahy posttelevizní

Burza

Herecká asociace informuje

Zasedání Mezinárodní herecké...

Děti slunce

Dva skladatelé, dva Magoři

Just píše Rejžkovi

Obvyklý hradecký svátek divadla na...

Výpomoc mdlému filmu aneb...

Filmových dílek sebevědomých...

Zahraničí

Osmašedesátý se vrací aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Polemiky

Zemřeli

Zemřeli

Ivan Balaďa (1. 1. 1936 Bratislava –...

Výročí

Výročí – září

Schönová Vlasta, herečka (1. 9. 1919)...

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 14/2014



Obsah,