Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Když je v Praze Fringe (No. 6)

Celkem depresivní den – nic se nedaří, jak by mělo, nějaké skvrny na Slunci (byla to Venuše přelétající přes jeho tvář) a z toho všeho vyplývající pocit absolutní marnosti života. Co s tím? Vlastně se nic neděje, někteří jsou na tom jistě hůř…

V takové náladě mířím do Divadla Inspirace na představení Kelder, aniž o něm cokoliv tuším. Po jeho skončení odcházím zcela vyrovnaná – prožila jsem katarzi. Ty dvě holandský holky totiž vypovídaly přesně o těchto pocitech a nabídly řešení: Prostě zmizet.

Ta potenciální možnost prostě jen tak zmizet – jakkoli absurdní se zdá – má v sobě jakousi zvláštní naději. FOTO Prague Fringe

Anne Gehring a Vera Ketelaars spolupracují už od divadelní školy a každý rok společně vytvoří performanci. Ta poslední se jmenuje Kelder (Bye-bye World). Je o dvou ženách lehce po třicítce, které se náhodou sejdou v prázdném ranním autobuse a zmizí. Prostě zmizí ze světa. To je začátek (ale také konec) příběhu.

Olga právě oslavila narozeniny společně se svým manželem a spoustou kamarádů, a probouzí se do nového krásného dne s jakýmsi divným pocitem, že už toho bylo dost. Nasedá do autobusu a posadí se vedle jediné cestují – cellistky Dino, která na to, že už toho bylo dost, přišla o něco dříve. Zrušila účty, vystěhovala nábytek z domu a nasedla do ranního autobusu… Poté společně zmizely. V následujících momentkách z jejich života se dozvídáme, co bylo týden, tři dny, jeden den před zmizením. Nestalo se jim nic výjimečného. Žádné drama. Jen ty neustálé, úmorné drobnosti, opakující se rituály – nekonečné telefonáty s matkou, sex spojený s pocitem prázdnoty, absurdní zprávy z novin (tady zapojily autentické články z The Prague Post – Rath s krabicí plnou milionů, Venuše křižující Slunce), ubíjející stereotypy… Vlastně jen jako by bez emocí vyprávějí a přehrávají epizody z každodenního života, skeptickými glosami nebo jen pohledem výmluvně komentují situace, které jsou blízké nám všem. Ta kombinace prázdné scény, obyčejného vyprávění bez snahy vytvářet jakékoli dramatické situace či logické řetězení událostí a střízlivých hereckých výkonů vytvářejí zvláštní, chvějivě nervní, a přitom velmi autentickou atmosféru existenciální tísně. Podvědomou touhu dát sbohem světu, prostě odejít, či lépe – přestat, zmizet.

Zdá se vám to smutné téma? Možná to bude znít paradoxně, ale na mě tohle představení zapůsobilo právě obráceně. Ta potenciální možnost prostě jen tak zmizet – jakkoli absurdní se zdá – má v sobě jakousi zvláštní naději.

  • Autor: Jana Soprová
  • Publikováno: 8. Červen, 2012

Komentáře k článku: Když je v Praze Fringe (No. 6)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 5/2015

Vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Českého literáního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


4. 3.-17. 3. 2015

Číslo 5/2015 (4. 3.-17. 3. 2015)

Obsah čísla 5/2015

Komentář

O moderních technologiích a...

Plzeňské Nové divadlo se na začátku...

Osobnost měsíce

Juraj Kukura

Juraj Kukura – představitel Fjodora...

Jak já to vidím

Anita Krausová

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Kronika

Bylo & bude 5/2015

Bylo VÁCLAV HAVEL’S HUNT FOR A PIG...

Reportáž

Kritika

Brněnský nostalgický kruh

V Městském divadle Brno měla...

Zpráva o jednom životě

Městské divadlo ve Zlíně v...

Anče, Kubo, je tu...

Divadlo na Vinohradech se inscenací...

Na ztracené vartě

Už dlouho jsem neviděl tak dokonale...

Jaký to nádherný svět...

Druhý ročník festivalu nového...

OPERA 2015 – dobrý...

OPERA 2015 je již dvanáctým...

Kdysi Mozartova Kouzelná...

Singspiel (čili hru se zpěvy)...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 5/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Rozhovor

Jiří Bartovanec: Tančil...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

K antice staré i nové

Nejnovějším přírůstkem...

Potužilovo inferno

Poezie a láska jsou prostě...

Já na bráchu…

Svým třetím celovečerním filmem...

Jak se daří opeře na...

Festivalu OPERA 2015 se poprvé...

Burza

Fagi a divadlo

Náměstí Kubánské revoluce

Podoby

Došlo do redakce

Daniel Růžička, Jarmila...

3LO3

Meteorologové a někteří básníci a...

Setkání asociací v...

V úterý 17. února se na FAMU setkali...

Divadlo Na Jezerce

Divadla české Broadwaye

Staronové pořádky a...

K věci

Publicistika

Staronové pořádky a...

K věci

Zahraničí

Kolotoč britských ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

O beránkovi, který v New...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Dmitrij Ťulpanov (1. 1. 1966 Leningrad...

Výročí

Výročí 1.–15. března

Kareninová Zdenka, sólistka opery (1....

Paměti, záznamy, deníky

Život druhý aneb Jak ho to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 5/2015



Obsah,