Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Karel Drgáč k situaci Slezského divadla Opava

    Ředitel Slezského divadla Opava Karel Drgáč požádal Divadelní noviny o zveřejnění svého pohledu na současnou situaci v divadle a svého stanoviska k obsahu otevřených dopisů zaměstnanců SDO a odborových organizací. Na jeho žádost uveřejňujeme jeho materiál bez jakýchkoli úprav nekrácený.

    Karel Drgáč. FOTO archiv

    Karel Drgáč. FOTO archiv

    V posledním období jsem zaznamenal několik článků uveřejněných v různých sdělovacích prostředních, které informují mnohdy nepravdivě, tendenčně a zkresleně o současné situaci v Slezském divadle Opava (dále jen SDO). To ovšem není chyba autorů těchto článků, ale nositelů informací a autorů citací obsažených v článcích jako podkladu pro finální znění článků, i když je pravdou, že autoři článků mnohdy velmi dramaticky podané informace a citace doplňují, tedy chtělo by se říci „novináři nás vůbec nešetří“. Mým původním záměrem bylo vůbec na otevřený dopis zaměstnanců SDO nereagovat, neboť se jedná o reakci k dopisu zaměstnanců SDO, který je možné vyhodnotit jako dopis anonymní, když tento byl toliko za vyhotovitele označen „zaměstnanci SDO“. Chyběl tam tedy alespoň podpis osoby zastupující tyto zaměstnance SDO, který by byl alespoň garantem, že se jedná o dopis vyhotovený skutečně všemi 175 zaměstnanci SDO, případně valnou částí zaměstnanců SDO, nepočítaje v to mou osobu. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců se neztotožňuje s obsahem tohoto dopisu a distancuje se od něj. Tyto signály mám osobně od některých zaměstnanců, kteří jsou způsobem komunikace prostřednictvím médií a i obsahem podávaných informací velice zklamáni. Není mně známo, kdo je autorem otevřených dopisů a ani po tomto nehodlám pátrat. Podle obsahu dopisu jde, dle mého názoru, pouze o naplnění osobních ambicí toliko některého, či některých, stávajících, či bývalých, zaměstnanců SDO.

    Všechny organizační kroky, které jsem dosud učinil, jsem učinil z pozice statutárního orgánu příspěvkové organizace Slezské divadlo Opava, a to v souladu s obecnými právními předpisy i vnitřními normami, jako je organizační řád, konkurzní řád či pracovní řád, což by mělo být především známo oběma odborovým organizacím působícím v SDO, jež rovněž prostřednictvím svých představitelů zaslali otevřený dopis primátorovi statutárního města Opava. Odborové organizace se podílely na vytvoření pracovního řádu, tento schválily, spolupodepsaly a nyní, ať už z neznalosti, či úmyslně, napadají některé mé personální kroky a označují je za nezákonné či protiprávní. Mnozí vedoucí pracovníci, stejně jako v tomto případě i já, se snaží určitými změnami v personálním obsazení dát impuls ke zvýšení pracovního úsilí a kvality výsledků tohoto úsilí. V případě změn na postu šéfa činohry a šéfa opery, zdůrazňuji, že v obou případech se jedná o zastupující šéfy do doby, než budou noví šéfové opery a činohry jmenováni do svých funkcí na základě výsledků konkurzů, nebyla důvodem odvolání jejich předchůdců nespokojenost s výsledky jejich práce, ale jejich nadměrné pracovní vytížení, spočívající v kumulaci několika funkcí v jejich rukou. Tak paní Andělová-Pletichová vykonávala dle pracovní smlouvy současně funkci šéfa opery, funkci operního a operetního režiséra a funkci dramaturga opery a operety, a pan Groszmann funkci šéfa činohry a režiséra činohry. Pan Groszmann z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr, paní Andělová-Pletichová dále vykonává funkce režiséra opery a operety a dramaturga opery a operety. Jsem přesvědčen, že rozdělením funkcí mezi více osob dojde ke zkvalitnění práce a výsledků práce, když tito zaměstnanci budou mít daleko více času věnovat pozornost jen své úzké specializaci. Znovu zdůrazňuji, že profesní kvalita, která je u všech výše jmenovaných nezpochybnitelná, nehrála v mém rozhodnutí hlavní roli. Ač jsou tyto skutečnosti nepochybně známy většině zaměstnanců SDO, určitě však známy těm zaměstnancům SDO jichž se přímo dotýkají, vyvolaly, určitě ne samovolně, až hysterickou a naprosto nepřirozenou reakci u některých zaměstnanců SDO.

    Co se dramaturgického plánu týká, pak konstatuji, že v principu respektuji dramaturgický plán v jeho první části. Již na výběrovém řízení na ředitele SDO jsem signalizoval svou domněnku, že tým divadla není, dle mého názoru, dostačující pro provedení inscenace Carmen (nedostatečné personální vybavení divadla, co do počtu osob, nikoliv co do jejich profesních schopností – to zdůrazňuji z toho důvodu, aby má slova opětovně některými osobami nebyla zkreslena a zneužita s tím, že dehonestuji profesní schopnosti členů jednotlivých souborů SDO, neboť jak jsem z dosavadních zkušeností zjistil, musím být ve svých výrazech více než přesný, aby má slova nebyla některými osobami překrucována). Dalším důvodem pro změnu dramaturgického plánu týkající se inscenace Carmen, jsou finanční otázky, kdy dle našeho ekonomického vyhodnocení s ohledem na zákonné navýšení mezd o 3 procenta, respektive 3,5 procenta a z dalších důvodů, by celkové náklady spojené s touto inscenací ohrozily v této divadelní sezóně finanční možnosti divadla pro jeho klidné fungování, hospodárné financování, a to případně na úkor kvality a výpravy jiných inscenací. Taková inscenace, jakou Carmen nepochybně je, si zaslouží, aby byla výpravnou, atraktivní, a k tomu je zapotřebí dostatečného finančního zajištění. S ohledem na tyto skutečnosti a nejen tyto skutečnosti (velmi důkladná příprava, jež je i časově náročná) jsem již nyní doporučil tento titul zařadit do nadcházející divadelní sezóny. Pokud výše hovořím o vyhodnocení rizika nedostatečného finančního zabezpečení inscenace Carmen, nemyslím tím, že by se SDO nacházelo ve finančních potížích, jak by se někteří jistě ihned hotovili toto konstatování vyložit. Pokud se mám chovat jako dobrý hospodář a naplnit dramaturgický plán a s tím spojené financování celého plánu, pak jsem nucen postupovat jak výše uvedeno, abych neohrozil kvalitu dalších inscenací dle dramaturgického plánu.

    Pokud v jednom z článků uveřejněném v sdělovacích prostředcích pisatel cituje, k obraně SDO z pochvalného listu vůči SDO, dovoluji si i já konstatovat, že krom kritiky dostáváme i kladné ohlasy. S ohledem na skutečnost, že nemám souhlas pisatelky k její identifikaci ve Vašem listu, dovolím si odcitovat část tohoto dopisu s tím, že pro sdělovací prostředky je tato korespondence k dispozici pod podmínkou zachování anonymity pisatelky: Moc mě mrzí, co se děje a přetřásá v médiích. Narodila jsem se v Opavě a prožila jsem zde takřka celý život. Odmala navštěvuji divadlo, napřed s rodiči, poté s manželem a dětmi a teď i vnuky. Teď se ale stydím za primitivní chování některých lidí. Měli by být rádi a poctěni, že přisel do Opavy muž – odborník, který má bohaté zkušenosti v divadle. Cítím s Vámi a chci Vás ujistit, že máte v Opavě příznivce, kteří Vám drží palce… Tuto citaci neuvádím proto, abych vyzdvihl svou osobu, ale z toho důvodu, že v Opavě jsou i jiné názory na fungování SDO, byť pisatelka není zaměstnancem SDO, ale zástupcem veřejnosti.

    Citaci uvedenou v Regionu Opavsko ze dne 13. 10. 2015: Pod pohrůžkami ukončení pracovního poměru došlo minimálně v jednom případě ze strany ředitele Drgáče k vynucení nepravdivého písemného vyjádření v neprospěch jednoho ze zaměstnanců, označuji za nepravdivou. Z hlediska vyššího principu mravního (citace z filmu Vyšší princip) bych se takové nízkosti vůči svému spolupracovníkovi, jako zaměstnanci SDO, nikdy nedopustil.

    Pokud jde o pana Binettiho a pana Černína, kteří jsou ve sdělovacích prostředcích velmi často zmiňováni jako nositelé nevhodného chování a necitlivého přístupu ke svým spolupracovníkům, je především na nich, aby se k těmto výpadům vůči své osobě ze strany zaměstnanců SDO vyjádřili. Jedná se o zaměstnance SDO, kteří jsou ve svých funkcích jako zastupující, a je jen na nich, aby své chování, svůj přístup k spolupracovníkům a zejména svou odbornost obhájili. Jako zástupce ve funkcích šéfa opery a šéfa činohry jsem je uvedl do těchto pracovních pozic na základě jejich dosavadních pracovních a tvůrčích výsledků podle referencí, které jsem měl k dispozici jednak z širokých osobních kontaktů v oblasti „divadelnictví“, a jednak z veřejně dostupných písemných informací, a to s nejlepším úmyslem dosáhnout vysoké tvůrčí a umělecké úrovně, jak v oblasti hudební, tak v oblasti činohry. V těchto nekumulovaných funkcích by měli mít dostatečný časový prostor pro kvalitní nastudování inscenací dle dramaturgického plánu. Otázky jejich umělecké odbornosti, budou moci v nejbližší době posoudit samotní diváci, kteří jsou nejobjektivnějším hodnotitelem naší práce. Otázku vztahů na pracovišti mezi nimi jako zastupujícími vedoucími na straně jedné a ostatními spolupracovníky na straně druhé, si budou muset společně uspořádat tyto zúčastněné osoby. Já mohu jen za svou osobu doporučovat, kam se mají pracovní vztahy na pracovišti posunout. Těžko však mohu těmto osobnostem přikazovat, jak se na pracovišti chovat. Mohu toliko vyjádřit svůj názor při společných diskuzích. Že tak činím, o tom nikdo nemusí pochybovat.

    Trochu mne osobně mrzí, že některé články uveřejněné ve sdělovacích prostředcích v souvislosti s tzv. otevřenými dopisy, jsou v částech, ve kterých autoři článků činí své úvahy a závěry zaměřeny až tendenčně vůči vedení SDO a mně samotnému, přitom si autoři nevšimnou či pominou (věřím, že se jednalo o pouhé přehlédnutí) tak důležitého sdělení autora, či autorů, otevřeného dopisu primátorovi statutárního města Opavy, uvedeného hned v úvodu otevřeného dopisu (možno nazvat preambulí otevřeného dopisu), kde autor, či autoři uvádějí: S problémy jsme se obrátili na vedení města otevřeným dopisem pro primátora Opavy. Marně jsme doufali, že naší radní vezmou rozum do hrsti a na včerejším jednání Rady města Opavy rozhodnou ve prospěch divadla. Podle neoficiálních informací k tomuto nedošlo a vedení divadla zůstává na svých postech. Dnes jsme se obrátili na místní média, ale začínají nám docházet jak nápady, tak síly. Tím, že autor, či autoři, konstatují „docházejí nám nápady“, sami se usvědčují ze skutečnosti, že musejí mnoho přemýšlet, jak ještě více dehonestovat stávajícího ředitele SDO jako profesionála i jako osobnost, a to včetně jeho nejbližších spolupracovníků ve vedoucích funkcích. Nápady totiž, pokud se budeme pohybovat na poli umění, mohou docházet dramaturgovi, režisérovi, hudebnímu skladateli, spisovateli, nikoliv však osobě, či osobám, které hodlají vykreslit realitu, svůj prožitek, neboť tyto osoby musejí vycházet z dané reality, či z osobního prožitku. Takovéto osoby by si mohly nanejvýš postesknout, že jim již tolik neslouží paměť. To by ovšem v oblasti „divadelnictví“, byl více než vážný osobní nedostatek a pro „divadelníka“ tragický osud.

    Nemohu konstatovat, že dílem mých některých spolupracovníků a současně zaměstnanců SDO je situace v našem divadle ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců SDO, kteří se však bohužel dosud veřejně nevyjádřili, tak činili proto, že ctí zásady slušnosti v jednání a pracovní etiku. Neučinili tak zřejmě i proto, že jak odborovými organizacemi, tak SDO schválený platný pracovní řád z roku 2013 neumožňuje zaměstnancům SDO komunikovat o vnitřních záležitostech SDO se sdělovacími prostředky a zřizovatelem SDO, kterým je Statutární město Opava. Takovéto chování považuje pracovní řád za porušení pracovní kázně. Je až s podivem, že spoluautoři tohoto pracovního řádu SDO, kterými odborové organizace působící v SDO nepochybně jsou, dosud nezasáhly v tom smyslu, že by na tuto skutečnost upozornily své členy a ostatní zaměstnance SDO. Jsem proto toho názoru, že odborové organizace působící při SDO, minimálně nepracují dobře ve prospěch svých členů, neboť tím nehájí jejich zájmy a vystavují je rizikům spojeným s porušováním pracovní kázně, nebo neznají obsah vlastního pracovního řádu SDO, což by bylo pravděpodobně ještě horší.

    Pokud se týká tvrzení o skutečnosti, že jsem některá divadla opouštěl a zanechával za sebou dluhy, musím se proti těmto tvrzením kategoricky ohradit. Státní operu Praha, kterou jsem založil, jsem opustil v roce 1995 s procentem soběstačnosti 62.5 %. Toto číslo je nejen pro divadelní odborníky více než číslem vysokým. Při mém působení šéfa Janáčkovy opery Národního divadla Brno jsem opouštěl svou pracovní pozici s 1,5 mil. Kč kladným hospodářským výsledkem. Všechna tato data, na rozdíl od osob, které tvrdí opak, jsou doložitelná.

    Chci věřit, že společným úsilím, vzájemným respektem ke schopnostem a možnostem, jakož i k osobnosti jednotlivce, se podaří stávající situaci stabilizovat a zvládnout.

    Karel Drgáč, ředitel Slezského divadla Opava

    ///

    Více na i-DN:

    Vážený pane primátore

    Ve Slezském divadle Opava to vře


    Komentáře k článku: Karel Drgáč k situaci Slezského divadla Opava

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,