Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jen tak cestou z divadla (No. 23)

    Hovory na útěku… dobrý název i pro dnešní dobu!

    Nepříjemná agresivita, která člověka zasáhne už před začátkem představení, je předznamenáním celé Hanušovy a Bornovy inscenace Hovory na útěku v Divadle v Dlouhé. Nakonec, název tomu odpovídá. Vybrat mezi dramatickými texty tento titul byla opravdu dobrá volba. Konečně jednou přímočará odpověď na dnešní aktuální situaci.

    FOTO DvD

    I když texty dialogů někdy působí zastarale, jsou opravdu ‘o tom’. A spojení kultovního britského tria The Tiger Lillies a Brechta jako by k sobě patřilo od pradávna. Směs tvrdého punku spolu s nostalgickým ohlédnutím se za Weillovou hudbou vytváří nová řešení. Trochu postrádám vizuální zapojení muzikantů, expresivně nalíčených, kteří jsou většinou skryti v šeru; také v některých písních je příliš mnoho „vyráběné“ exprese, ale v celku hudební úprava (také autorská hudba písně Nechtěné dítě) Milana Potočka je výborná. A přetextování písní Miroslava Hanuše naprosto perfektní. Texty zvyšují vyznění písní – ať už je to úvodní píseň Už dost! nebo My všichni jsme tvůj syn a Všecka tráva už je spasena… jen já, já nic. – některé svou atmosférou a interpretací tak zústávají hluboko uloženy v mé mysli.

    Inscenace působí velmi útočně, téměř obtěžujícně, až se s tím člověk nechce ztotožnit. FOTO DvD

    Inscenace působí velmi útočně, téměř obtěžujícně, až se s tím člověk nechce ztotožnit – už před představením se z amplionu linou neustálé odkazy na dnešní rozmělněné prvoplánové apely. Umocňují znepokojový pocit, že se máme seriozně zabývat nějakými uprchlíky.

    Ale vždyť my se máme dobře, nechceme se jimi zabývat!

    V písních je obsažena přízemní sprostota – se všemi úskalími, nástrahami, odpornostmi, které provází přežití toho hrozného světa. FOTO DvD

    V písních je obsažena přízemní sprostota – se všemi úskalími, nástrahami, odpornostmi, které provází přežití toho hrozného světa. Je v nich obsažena agrese, která jde ruku v ruce s nepřátelským napětím a vytváří válečné konflikty.

    A i když se to v naší zemi aktuálně uprchlíky moc nehemží, mnozí využívají tohoto fenomenu k šarvátkám a vyvolávají v lidech právě nízké pudy: zrůdnost, krutost, přízemnost, zhrzenost, ublíženost, vulgárnost, hrubost, chtíč, chamtivost, ohrožení.

    Autoři představují nejsprostší atributy chudoby ducha, nejnižší pudy, chtíče, jadernou sprostotu. FOTO DvD

    Teprve ke konci přestavení jsem si uvědomila, že se tento apel povedl. Burcuje k uvědomění si obrazu dnešního světa. Ve výsledku je to inscenace, která se vyjadřuje přesně k dnešní problematice, a za to jí patří velké plus! Autoři představují nejsprostší atributy chudoby ducha, nejnižší pudy, chtíče, jadernou sprostotu.

    Ukazují na vše, co nás odpuzuje, ale co nám, „slušným“, také není cizí!

    Divadlo v Dlouhé, Praha – Bertolt Brecht: Hovory na útěku. Překlad Rudolf Vápeník, úprava Miroslav Hanuš, Kateřina Šavlíková, režie Miroslav Hanuš, Jan Borna, damaturgie Kateřina Šavlíková, hudba Tiger Lillies (Martyn Jacques a Misery Guts Music Ltd., Londýn) a Milan Potoček, texty songů Miroslav Hanuš, hudební úprava a nastudování Milan Potoček, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy a masky Hana Fischerová, pohybová spolupráce Jana Hanušová, pěvecké vedení Petra Kohoutová. Premiéra: 3. 12. 2016.


    Komentáře k článku: Jen tak cestou z divadla (No. 23)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,