Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Jef Kratochvil: Divadlo Husa na provázku, Pépe

Fotoaparát značky Flexaret jsem zdědil po otci, uprchlém na Západ. Byla to prostě jen zajímavá hračka, fotil jsem mejdany, kamarády a holky z naší party. Zlom nastal, když se na plátna českých kin dostal Antonioniho film Zvětšenina. Ze dne na den se město zaplnilo chlapíky, kteří nosili hrdě přes rameno brašny s fotoaparáty, bylo „in“ být fotografem, netrvalo to ale dlouho. Analogová fotografie, kdy cvaknete a vše je hotovo, tehdy ještě nebyla. Noci trávené ve fotokomorách už pro „štatlařské pásky“ nebyly tak přitažlivé. Nás vytrvalých zůstalo jen pár. Myslím, že na mě už nikdy nic tak hluboce jak Antonioniho Zvětšenina nezapůsobilo. Film byl vůbec v šedesátých letech fenomén, který výrazně ovlivňoval naši generaci: Felliniho Sladký život, Formanovy Lásky jedné plavovlásky, Hitchcockovi Ptáci a řada dalších skvostů. Padlo tedy rozhodnutí o dalším životním směřování a pak už to šlo ráz na ráz, škola, soutěže, mezinárodní fotosalony, samostatné výstavy, zahraniční stáž u firmy Kodak, spolupráce s výtvarníky a snaha zařadit se, najít si ve fotografické branži své místo. V České republice se pod vlivem obrovského boomu Beatles a rock’n’rollu rozjížděl showbussines, a protože jsem žil v Brně, tak jsem připravoval plakáty, obaly na gramofonové desky a účastnil se scénických projektů skupin Progress i Synkopy, spolupracoval jsem také s Hanou a Petrem Ulrychovými, Marthou a Tenou a řadou dalších. Ovšem definitivní rozhodnutí padlo, když jsem se téměř náhodou usadil v hledišti Divadla na provázku a naprosto okouzlen tam následně trávil s fotoaparátem téměř každý večer. Rozhodlo to o mém budoucím směrování, tam se ze mě – jak doufám – stal divadelní fotograf. Divadlo na provázku byl opravdový fenomén, kde svá křídla pod vedením režisérů Petera Scherhaufera, Zdeňka Pospíšila a Evy Tálské rozpřahovali herci a herečky Jiří Bartoška, Karel Heřmánek, Mirek Donutil, Jiří Pecha, Sváťa Skopal, Dagmar Bláhová, Iva Bittová, Ida Kelarová, Dáša Veškrnová, Aťka Ambrová, Irena Žáčková a hlavně Boleslav Polívka. Snímek, který předkládám, není tak úplně divadelní fotografií, ale jde o jeden z nejpublikovanějších snímků Boleslava Polívky v období jeho nástupu do galerie nesmrtelnosti. V pantomimě Am a Ea, kde exceloval společně s Dášou Bláhovou, si Ea do klína ukládá srolovaný hadřík s portrétem Ama, a tahle fotografie se přenášela na onu rekvizitu. Snímek pak žil svým životem, prošel mnoha publikacemi, řadou novin a časopisů, stal se i podkladem pro logo fotbalového manšaftu. Dnes je mu už 38 let. Herci a herečky Husy na provázku se rozletěli po celém divadelním světě, fotografie se digitalizovala a stala se dostupnou pro každého a bohužel došlo k její obrovské inflaci. A já jsem se usadil v úplně jiném divadle, rok před koncem bolševické éry jsem nastoupil na post fotografa v brněnském Divadle Bratří Mrštíků, které se po čase přejmenovalo na Městské divadlo Brno a pod vedením principála Stanislava Moši se rozrostlo o Hudební scénu. Dnes fotografuji řadou aparátů Nikon a obhospodařuji za rok jedenáct inscenací a muzikálů. Divadlo se mi definitivně stalo domovem.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 25. Červen, 2012

Komentáře k článku: Jef Kratochvil: Divadlo Husa na provázku, Pépe

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2015

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


18. 2.-3. 3. 2015

Číslo 4/2015 (18. 2.-3. 3. 2015)

Obsah čísla 4/2015

Komentář

Mít kde slavit

Divadelníci v Kladně letos slaví a...

Osobnost měsíce

Adam Plachetka

4. února poprvé vystoupil v...

Jak já to vidím

Petr Hašek

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Anketa

Kronika

Bylo & bude 4/2015

Bylo ČINOHERNÍ KLUB SLAVÍ PADESÁTINY...

Kritika

Zabouchnuté dveře

Herečka Jana Paulová, před lety...

Apoteóza věčného ...

Italský autor Alessandro Baricco o své...

Nevzrušivý génius

Shafferův Amadeus – drama o souboji...

Sen o životě a smrti

I když je společenský sál...

Odsun s třemi vykřičníky

Národní divadlo moravskoslezské...

Jaký život, taková smrt

HaDivadlo se v projektu Die young!...

Jeden západ osiřelejší...

Osiřelý západ, hru Martina McDonagha...

Mefistofele jako varieté

Mefistofele (podle inscenátorů...

Okusuj betonový žlab!

Potzlow je úplně normální vesnice....

Kritický žebříček 4/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2015...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

O komediích a jejich hercích

Festival smíchu

Rozhovor

Magdaléna Borová: Dovolila...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

O čem ví jen básník

Nakladatelství Torst vydalo již...

Za Janem Roubalem

25. října 1947 v Broumově – 20....

Zahlušené memento 1789 aneb...

Napsal jsem je jen a jen na naléhání...

Burza

Fagi a divadlo

Ceny Thálie 2014

Ve středu 4. února na tradiční...

Podoby

Charlie Hucket

3LO3

Plzeň se stala v tomto roce evropským...

Just píše Rejžkovi

Co se týče Tvého kolegy sloupkaře,...

Pražská kultura (opět) na...

K věci

Zahraničí

Po dvou operách z Berlína a...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Olja Muchina: Všechno jsem...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Maxmilian Hornyš (10. 4. 1927 Krnov –...

Výročí

Výročí 16.–29. února

Wronka Leszek, skladatel (16. 2. 1960)...

Paměti, záznamy, deníky

Životy Ladislava Zemana

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2015



Obsah,