Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Jef Kratochvil: Divadlo Husa na provázku, Pépe

Fotoaparát značky Flexaret jsem zdědil po otci, uprchlém na Západ. Byla to prostě jen zajímavá hračka, fotil jsem mejdany, kamarády a holky z naší party. Zlom nastal, když se na plátna českých kin dostal Antonioniho film Zvětšenina. Ze dne na den se město zaplnilo chlapíky, kteří nosili hrdě přes rameno brašny s fotoaparáty, bylo „in“ být fotografem, netrvalo to ale dlouho. Analogová fotografie, kdy cvaknete a vše je hotovo, tehdy ještě nebyla. Noci trávené ve fotokomorách už pro „štatlařské pásky“ nebyly tak přitažlivé. Nás vytrvalých zůstalo jen pár. Myslím, že na mě už nikdy nic tak hluboce jak Antonioniho Zvětšenina nezapůsobilo. Film byl vůbec v šedesátých letech fenomén, který výrazně ovlivňoval naši generaci: Felliniho Sladký život, Formanovy Lásky jedné plavovlásky, Hitchcockovi Ptáci a řada dalších skvostů. Padlo tedy rozhodnutí o dalším životním směřování a pak už to šlo ráz na ráz, škola, soutěže, mezinárodní fotosalony, samostatné výstavy, zahraniční stáž u firmy Kodak, spolupráce s výtvarníky a snaha zařadit se, najít si ve fotografické branži své místo. V České republice se pod vlivem obrovského boomu Beatles a rock’n’rollu rozjížděl showbussines, a protože jsem žil v Brně, tak jsem připravoval plakáty, obaly na gramofonové desky a účastnil se scénických projektů skupin Progress i Synkopy, spolupracoval jsem také s Hanou a Petrem Ulrychovými, Marthou a Tenou a řadou dalších. Ovšem definitivní rozhodnutí padlo, když jsem se téměř náhodou usadil v hledišti Divadla na provázku a naprosto okouzlen tam následně trávil s fotoaparátem téměř každý večer. Rozhodlo to o mém budoucím směrování, tam se ze mě – jak doufám – stal divadelní fotograf. Divadlo na provázku byl opravdový fenomén, kde svá křídla pod vedením režisérů Petera Scherhaufera, Zdeňka Pospíšila a Evy Tálské rozpřahovali herci a herečky Jiří Bartoška, Karel Heřmánek, Mirek Donutil, Jiří Pecha, Sváťa Skopal, Dagmar Bláhová, Iva Bittová, Ida Kelarová, Dáša Veškrnová, Aťka Ambrová, Irena Žáčková a hlavně Boleslav Polívka. Snímek, který předkládám, není tak úplně divadelní fotografií, ale jde o jeden z nejpublikovanějších snímků Boleslava Polívky v období jeho nástupu do galerie nesmrtelnosti. V pantomimě Am a Ea, kde exceloval společně s Dášou Bláhovou, si Ea do klína ukládá srolovaný hadřík s portrétem Ama, a tahle fotografie se přenášela na onu rekvizitu. Snímek pak žil svým životem, prošel mnoha publikacemi, řadou novin a časopisů, stal se i podkladem pro logo fotbalového manšaftu. Dnes je mu už 38 let. Herci a herečky Husy na provázku se rozletěli po celém divadelním světě, fotografie se digitalizovala a stala se dostupnou pro každého a bohužel došlo k její obrovské inflaci. A já jsem se usadil v úplně jiném divadle, rok před koncem bolševické éry jsem nastoupil na post fotografa v brněnském Divadle Bratří Mrštíků, které se po čase přejmenovalo na Městské divadlo Brno a pod vedením principála Stanislava Moši se rozrostlo o Hudební scénu. Dnes fotografuji řadou aparátů Nikon a obhospodařuji za rok jedenáct inscenací a muzikálů. Divadlo se mi definitivně stalo domovem.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 25. června, 2012

Komentáře k článku: Jef Kratochvil: Divadlo Husa na provázku, Pépe

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 11/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


24. 5.-6. 6. 2016

Číslo 11/2016 (24. 5.-6. 6. 2016)

Obsah čísla 11/2016

Sloupek

Shakespeare 2016

Kolem třiadvacátého dubna jsem...

Sukces měsíce

Bohuslav Martinů: Epos o...

Režie Jiří Heřman, Národní divadlo...

Dotazník

Honza Malík

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Přátelství, to je někdy...

Kde se vzal, tu se vzal, vznikl v...

Fejeton

Nežli žít na kolenou, to...

Tdtdtdtrrr! Špička jazyka za...

Glosa

O symbolech

Konec druhé světové války slaví...

Kronika

Jednou větou

Národní divadlo získalo zpět...

Kritika

Maškaráda v kostce

Maškaráda Michaila Jurjeviče...

Toyen a Woolfová na...

Nanohach končí! Týden před Vánoci...

Spor Shylocka s korektností

Monodrama u nás nepříliš známého...

Záměny pohlaví, moudrost i...

Inscenace oblíbené Shakespearovy...

Karel IV. byl sympaťák

K oslavám sedmistého výročí...

Dokonalost ne vždy dokonalá

Brněnská tvůrčí skupina DOK.TRIN si...

Kouzla pro rodiče s dětmi

Nový šéf opery Jihočeského divadla...

Nechat díl práce na...

Elementárně syrový dramatický...

Étos kusu tkví v osudech...

Inscenace Otvírání studánek Alfréda...

Co je vlastně étos tohoto...

Otvírání studánek Alfréda Radoka...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 11/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Marie Štípková: Díky...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miloš Horanský: Buďte...

Rozhovor s režisérem

Honza Malík: Rozchod...

Rozhovor s tanečníkem a choreografem

Kontext

EFB a jeho cesty za operou

E. F. Burian (1904–1959) byl génius...

Když nám je spolu tak...

Úvahy filmové

Duše okouzlená…...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Varování

Kdyby se všechna varování naplnila,...

Studentská Thálie 2016...

Herecká asociace informuje

Místo činu: Komedie

Eutanazie je v našich zeměpisných...

Levínský píše Uhdemu

Dnes se Ti trochu zdráhám psát,...

S nevysloveným nelze...

Ve čtvrtek 31. března vystoupil ve...

Došlo do redakce

Jan Steklík: Grafické partitury CD,...

Zahraničí

Mistři pěvci pařížští

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karol Machata (13. 1. 1928 Malacky,...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Vaštová Věra, sólistka operety (1....

Paměti, záznamy, deníky

Jak potkat „tvořivé...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 11/2016



Obsah,