Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Jef Kratochvil: Divadlo Husa na provázku, Pépe

Fotoaparát značky Flexaret jsem zdědil po otci, uprchlém na Západ. Byla to prostě jen zajímavá hračka, fotil jsem mejdany, kamarády a holky z naší party. Zlom nastal, když se na plátna českých kin dostal Antonioniho film Zvětšenina. Ze dne na den se město zaplnilo chlapíky, kteří nosili hrdě přes rameno brašny s fotoaparáty, bylo „in“ být fotografem, netrvalo to ale dlouho. Analogová fotografie, kdy cvaknete a vše je hotovo, tehdy ještě nebyla. Noci trávené ve fotokomorách už pro „štatlařské pásky“ nebyly tak přitažlivé. Nás vytrvalých zůstalo jen pár. Myslím, že na mě už nikdy nic tak hluboce jak Antonioniho Zvětšenina nezapůsobilo. Film byl vůbec v šedesátých letech fenomén, který výrazně ovlivňoval naši generaci: Felliniho Sladký život, Formanovy Lásky jedné plavovlásky, Hitchcockovi Ptáci a řada dalších skvostů. Padlo tedy rozhodnutí o dalším životním směřování a pak už to šlo ráz na ráz, škola, soutěže, mezinárodní fotosalony, samostatné výstavy, zahraniční stáž u firmy Kodak, spolupráce s výtvarníky a snaha zařadit se, najít si ve fotografické branži své místo. V České republice se pod vlivem obrovského boomu Beatles a rock’n’rollu rozjížděl showbussines, a protože jsem žil v Brně, tak jsem připravoval plakáty, obaly na gramofonové desky a účastnil se scénických projektů skupin Progress i Synkopy, spolupracoval jsem také s Hanou a Petrem Ulrychovými, Marthou a Tenou a řadou dalších. Ovšem definitivní rozhodnutí padlo, když jsem se téměř náhodou usadil v hledišti Divadla na provázku a naprosto okouzlen tam následně trávil s fotoaparátem téměř každý večer. Rozhodlo to o mém budoucím směrování, tam se ze mě – jak doufám – stal divadelní fotograf. Divadlo na provázku byl opravdový fenomén, kde svá křídla pod vedením režisérů Petera Scherhaufera, Zdeňka Pospíšila a Evy Tálské rozpřahovali herci a herečky Jiří Bartoška, Karel Heřmánek, Mirek Donutil, Jiří Pecha, Sváťa Skopal, Dagmar Bláhová, Iva Bittová, Ida Kelarová, Dáša Veškrnová, Aťka Ambrová, Irena Žáčková a hlavně Boleslav Polívka. Snímek, který předkládám, není tak úplně divadelní fotografií, ale jde o jeden z nejpublikovanějších snímků Boleslava Polívky v období jeho nástupu do galerie nesmrtelnosti. V pantomimě Am a Ea, kde exceloval společně s Dášou Bláhovou, si Ea do klína ukládá srolovaný hadřík s portrétem Ama, a tahle fotografie se přenášela na onu rekvizitu. Snímek pak žil svým životem, prošel mnoha publikacemi, řadou novin a časopisů, stal se i podkladem pro logo fotbalového manšaftu. Dnes je mu už 38 let. Herci a herečky Husy na provázku se rozletěli po celém divadelním světě, fotografie se digitalizovala a stala se dostupnou pro každého a bohužel došlo k její obrovské inflaci. A já jsem se usadil v úplně jiném divadle, rok před koncem bolševické éry jsem nastoupil na post fotografa v brněnském Divadle Bratří Mrštíků, které se po čase přejmenovalo na Městské divadlo Brno a pod vedením principála Stanislava Moši se rozrostlo o Hudební scénu. Dnes fotografuji řadou aparátů Nikon a obhospodařuji za rok jedenáct inscenací a muzikálů. Divadlo se mi definitivně stalo domovem.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 25. Červen, 2012

Komentáře k článku: Jef Kratochvil: Divadlo Husa na provázku, Pépe

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 21/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


9. 12.-22. 12. 2014

Číslo 21/2014 (9. 12.-22. 12. 2014)

Obsah čísla 21/2014

Komentář

Egomaniaci

Egomanie se šíří republikou jako...

Osobnost měsíce

David Radok

David Radok

Jak já to vidím

Radka Fidlerová, herečka

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

Zabiju tě a budu tě mít...

Něco zcela jiného se začalo odvíjet...

Kronika

Bylo & bude 21/2014

Bylo V Brně a v Ostravě se sešla...

Kritika

Bouře a vzdor aneb Kulturní...

Představte si to: přijeli jste do...

Vypni mě a miluj

Doprovodné materiály hledají ve...

Ušlechtilé, solidní muzeum...

Tvůrci vinohradského Rodu Glem­bayů,...

Půlrok na vsi

Vzpomínky na některé inscenace si...

Nezničitelná Leni

Odpovědnosti za své dílo se umělec...

Generační vášnivý útok

V Činoherním klubu uvedli více než...

Play Shaw

Když jsem před více než šedesáti...

Do dětství a do pravěku

Výrazná autorská osobnost...

Dluh Animě

Choreograf Michal Záhora přichází po...

Bohem milovaný živočich

Amadeus Petera Shaffera znamená pro...

Kritický žebříček 21/2014...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Na Janáčka se chodí,...

Proč se u nás nechodí na Janáčka?...

Neobhájený Beckett

Historicky první ostravské Čekání...

Hrabal není ležák

Uvádět dílo Bohumila Hrabala na...

Otřepal se OST-RA-VAR z...

Po loňském hodně rozpačitém...

Rozhovor

Marek Němec: Vyhoření...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kauza

Kontext

Došlo do redakce

Alena Fialová: Poučení z krizového...

Jiřina Jirásková očima...

Když loni začátkem ledna zemřela...

Je třeba zabít Pohádkáře

Jména Macháček a Geislerová...

Burza

Fagi a divadlo

Diskutujme!

Dva skladatelé, dva Magoři

Sametové vzpomínání

Ve své funkci považuji mimo jiné za...

3LO3

Nuda na divadle. Je to problém diváka,...

Malíř jeviště aneb Anděl...

Anděl blažené smrti se dotkl 21....

Rejžek píše Justovi

Milý Vladimíre, úvodem dopisu, který...

Ohlasy

Polemiky

Zemřeli

Zemřeli

WANDA SPINKA (29. 3. 1937 Cieszyn,...

Výročí

Výročí 15.–31. prosince

Dostálová Irena, herečka (15. 12....

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 21/2014



Obsah,