Tudy jsem do Irska šel
Česká rocková a folková hudba zažila největší vzmach v 60. a 70. letech. Dodnes jsou osobnosti té doby legendami a respektovanými tvůrci. I když… na mnohé se pomalu zapomíná. Jako by odcházeli do nicoty důchodů a nebytí. Přitom mnozí stále tvoří, a někteří se dokonce pozoruhodně umělecky vyvíjejí.
Takový jsem byl, tudy jsem do Irska šel… FOTO U3V VŠE
Jedním z takových je houslista Jan Hrubý (1948). Začínal jako rocker s Vladimírem Mišíkem a jeho Etc, mnozí si jej vybavují v legendárním uskupení folkových hudebníků Čunderground, kde vystupoval po boku Vladimíra Merty, Petra Kalandry, Václava Veselého a dalších. Osmdesátá léta prožil především ve skupině Framus5 Michala Prokopa, s níž nahrál jeho nejslavnější LP Kolej Yesterday. Po roce 1989 se od showbusinessu v podstatě odvrátil a vrhl se na keltský rock. Založil skupinu Kukulín, s níž (anebo i sám) často hrál a žil v Irsku a Anglii. S hudebními přáteli vydával příležitostná CD, hostoval na koncertech spřízněných hudebníků. Ale jinak o něm nebylo příliš vidu ani slechu.
3CD, Galén 2014. Repro Galén
Na samém konci loňského roku však o sobě dal znovu vědět. Ve spolupráci s brněnským hudebním publicistou Milanem Tesařem vydal vzpomínkovou knihu Housle tečka Hrubý a nyní přichází se svým v zásadě sólovým trojalbem Společné světy. Oba projekty vydalo agilní nakladatelství Galén.
Na albu, které vychází po více než deseti letech od posledního Hrubého autorského projektu Silmarillion, mu jsou jedinými partnery zpěvák a hráč na keltskou harfu Sean Barry a Hrubého dcera, flétnistka Andrea Kudrnová.
První, ryze akustické CD nahrál Hrubý sám, vedle houslí obsluhuje jen smyčcové syntezátory. Nabízí na něm „českomoravskou svitu“, již nazval You Showed me the Way. Osm skladeb plyne poklidně jak letní řeka kdesi na Moravě či Čechách, proplétající se mezi vrbami a keři. Slyšíme fragmenty známých lidových písní… Zelení hájové, Když jsem já ty koně pásal, Teče voda, teče, Ó hřebíčku zahradnický, V širom poli studánečka… A na závěr více než šestiminutový Západ slunce, jedinou původní Hrubého skladbu. Jako by se tímto CD vracel ke svým kořenům klasicky školeného muzikanta, který po letech vzdává hold svým hudebním láskám, jež existují mimo věk i módní trendy. Je až překvapivě pietní, nenápadný, bez rockového drivu.
Druhé CD Ukázal jsi mi cestu je víceméně albem jeho přítele Seana Barryho, který hraje na keltskou harfu, syntezátory a zpívá. Andrea Kudrnová i Hrubý hudebně víceméně jen „šperkují“ klidný Barryho projev, který vychází z tradice moderního britského folku.
Největší překvapení čeká na posluchače až na třetím, „bonusovém“ CD. Jan Hrubý na něm interpretuje epickou báseň Karla Havlíčka Borovského Král Lávra. Svůj herecky neškolený hlas doplňuje stejnou instrumentací jako na prvním CD. Tentokrát však složil původní hudbu, byť v ní využívá citace z Beethovena, Griega či Händela. Půvab tkví v Hrubého laskavém obdivu k hudbě jako takové a samozřejmě k předloze. Není divu, vždyť jeho kapela se jmenuje po holiči Kukulínovi, který jediný znal Lávrovo tajemství. Vzniklý melodram je vlastně jakýmsi literárním či divadelním folkem. Jako bychom se ocitli v české, moravské nebo irské chaloupce a tam se setkali se starým venkovským učitelem a jeho přáteli. A s nimi sdíleli společné duchovní i kulturní světy.
Tímto trojalbem vytvořil Hrubý cosi jako svůj epitaf: Takový jsem byl, tudy jsem do Irska šel a z takových hudebních a literárních studánek jsem pil.
Jan Hrubý, Sean Barry: Společné světy. 3CD, Galén 2014.
Komentáře k článku: Tudy jsem do Irska šel
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
