Divadelní noviny > Názory – Glosy
Jakub Tichý: Nejsem v pozici slepého s houslemi
Rozhovor s ředitelem Komorní scény Aréna Ostrava
Renáta Huserová, která vedla divadlo od jeho vzniku v roce 1994, předává ředitelskou funkci Jakubovi Tichému FOTO KOMORNÍ SCÉNA ARÉNA
Na pozicích ředitelů divadel dochází v poslední době k mnoha změnám, dlouhodobí šéfové odcházejí a nastupuje mladší generace. Ostravskou Komorní scénu Aréna vede od 1. srpna mladý, ale zkušený divadelník Jakub Tichý.
Do funkce ředitele jste nastoupil nedávno. Už jste se stačil seznámit s provozem a určit si priority svého budoucího působení?
Nejsem v pozici slepého s houslemi, i když plně obsáhnout všechny detaily je práce nejméně na rok. V Aréně nejde o krizový management – je tu skvělé divadlo, ve kterém dochází k přátelské generační obměně. První prioritou je neuváženě nezničit to, co tu léta roste.
V předchozím zaměstnání jste měl jako ředitel na starosti Národní dům ve Frýdku-Místku a projekt KulturaFM. Pomáhají vám tyto zkušenosti v Aréně?
V obou případech jde o příspěvkové organizace, způsob hospodaření a legislativní rámec je tedy stejný. Po stránce kulturního managementu zde nejsou velké rozdíly, i když provoz profesionálního divadla má samozřejmě svá specifika. Mám dostatek zkušeností, které v Aréně mohu zužitkovat.
Jste také aktivní umělec – herec, režisér, ale i hudebník. Nakolik chcete zasahovat do uměleckých záležitostí, například do dramaturgie divadla, nebo případně měnit tým spolupracovníků?
Postupně jistě dojde k omlazení, potažmo k jisté personální obměně, ale nebude to nic násilného. Přivedl jsem si tajemníka, mám i další personální tipy, ale umělecké směřování divadla je v této chvíli v gesci uměleckého šéfa Ivana Krejčího, v nějž mám plnou důvěru. V Aréně vznikaly a vznikají skvělé inscenace a pro mě je důležité zachovat kontinuitu. Ale i kontinuita znamená vývoj, hledání nových cest a směrů. Základní dramaturgické směřování Arény ale zůstane zachováno, ať už tu bude kdokoli.
Chybí podle vás v Aréně nějaký typ programů, které byste chtěl prosadit?
Aréna by měla být otevřenější. V posledních letech jako by se trochu uzavírala do sebe. Chci více spolupracovat s dalšími (nejen zdejšími) divadly a otevřít sál i nedivadelním akcím. Prostě trochu kulturního crossoveru. Kulturní scéna v Ostravě zažívá, po období různých slepých uliček, dobrá léta a má před sebou zajímavou budoucnost. To pole je potřeba hnojit a orat – ideálně ruku v ruce. Pár konkrétních nápadů už se objevilo.
Jaké divadlo se vám osobně líbí – na co si do divadla rád zajdete?
Jeden z důvodů, proč jsem v Aréně, je právě fakt, že se tu dělá divadlo, které mi osobně velmi konvenuje. Poctivé činoherní příběhové divadlo není přežitek. Těší mě, když je podstatou divadla příběh a herectví. Navzdory všem trendům a vlnám věřím, že takový typ divadla má budoucnost. Kromě toho je pro mě důležité, aby divadlo mělo společenský přesah – aby se vyjadřovalo k soudobé společenské situaci a nebylo jen samo pro sebe. Což je přesně to, co od Arény čekám.
Máte nějaké vstupní „motto“, jak by se pod vaším vedením měla Aréna Ostrava profilovat?
To už jsme si s Tomášem Vůjtkem a Ivanem Krejčím zformulovali k zahájení sezony: aby v Aréně vládla přátelská, svobodná a tvůrčí atmosféra. Jakkoli to může znít banálně. Je to zároveň i základ působení dobrého ředitele. Vytvářet umělcům ideální podmínky k práci, usměrňovat, ale neomezovat. A případně se pak vztekat a vyhnat je na mráz, když výsledek nestojí za nic.
Prostor hlediště a jeviště FOTO KOMORNÍ SCÉNA ARÉNA
Komentáře k článku: Jakub Tichý: Nejsem v pozici slepého s houslemi
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
