Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Inscenace na pokraji

V Západočeském divadle Cheb měl v dubnu premiéru americký muzikál Ženy na pokraji nervového zhrouce, který napsali Jeffrey Lane a David Yazbek podle filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara. Režisér a umělecký šéf chebského divadla Zdeněk Bartoš se vydal při inscenování jen z poloviny šťastnou cestou. Zřejmě mu šlo o to, aby muzikál nebyl jen „řachanda“, a chtěl ukázat, že zde jde také o závažné problémy žen, které doplácejí na sobecké chování mužů. Často však nelze poznat, co je myšleno vážně (až sentimentálně) a co je parodií. A tato žánrová neukotvenost je matoucí.

V muzikálu Ženy na pokraji nervového zhroucení, který vznikl podle filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara, nesmí chybět neonový nápis Madrid... FOTO MICHAL MRÁKA

V muzikálu Ženy na pokraji nervového zhroucení, který vznikl podle filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara, nesmí chybět neonový nápis Madrid… FOTO MICHAL MRÁKA

Jeden příklad za všechny: domovnice hlavní postavy Pepy stále čte bibli a udílí křesťanská moudra. Není jasné, zda jde o skutečná poselství, která si máme z představení odnést do života, nebo zda se rozdávání životních pravd vysmívá.

Stejně tak „napůl“ působilo ztvárnění postav. Lucíu opustil manžel Iván, poté se léčila v blázinci a nyní se snaží zosnovat šílenou pomstu – linie její postavy je vedená v jasných mezích. Herečka Radmila Urbánová přesně vystihla tragičnost postavy, což ale nedává okatě najevo a skrývá to za fanatickou a hysterickou nadsázkou. Naopak Iván (Jan Jedlinský) má být lamač ženských srdcí, neodolatelný svůdník. Místo toho ale působí jako majitel laciného kasina, mafián třetí třídy. Jedlinský hraje spíše namachrovaného dvacetiletého frajírka než zkušeného padesátníka. Hlavní postava Pepa Marcosová (Vladimíra Vítová) je čerstvě opuštěnou ženou procházející nejrůznějšími fázemi rozchodu v rychlém tempu peripetií, takže ani nemá čas se v nich příliš utápět. Vítová ji sice hraje bez nadsázky, až příliš vážně, ale věrohodně. Je vynikající zpěvačka s příjemným altem a popovou intonací s nádechem šansonu, zpívala čistě a předvedla jednoznačně nejlepší pěvecký výkon. Herci by si ale zasloužili intenzivnější hlasovou a pěveckou průpravu. Ne všichni zpívali čistě a pečlivě artikulovali.

Hudba v tlumených španělských rytmech a melodiích je poměrně nevýrazná. Až na pár skvělých dynamických písní, v nichž se autoři vtipně vyjadřují k „ženskému tématu“. Ostatní dušezpytné songy, kdy herci zasněně hledí do dálky, jenom podporovaly sentiment. Kvituji však, že písničky navazují do příběhu velmi přirozeně, není patrné žádné „schylování se“ ke zpěvu. Zásadním problémem bylo ale nazvučení. Bylo tak mizerné, že hercům při rychlejším tempu zpěvu nebylo rozumět. Jakmile jich zpívalo více, hranice srozumitelnosti byla posunuta ještě dál.

Moderní kostýmy Adriany Černé odpovídají charakterům postav. Neznámo proč se párkrát na scéně objeví dva tanečníci v toreadorských oblečcích. Pravděpodobně opět jenom odkazují na to, že se děj odehrává ve Španělsku. Kdyby to někomu nedošlo ani po tom, co na jevišti vidí obrovský neonový nápis Madrid, slyší španělské rytmy a španělské výrazy. Scéna Dragana Stojčevského není přehnaně nápaditá, spíše ji lze označit za funkční – přeskakuje mezi realističností a divadelní iluzí. Když má například herec projít dveřmi, přivezou kulisáci dveře, taxi si herci klidně postaví z plastových židlí.

Režisér nepoužívá banální a erotický dvojsmyslný humor, místy je dada, většinou jde ale o „běžný“ humor na adresu věku, ženských problémů a tak podobně. Ale i komediálnost inscenace je polovičatá. To, že Bartoš násilně protlačuje sentiment do žánru crazy muzikálu, jí škodí.

Západočeské divadlo Cheb – Jeffrey Lane a David Yazbek: Ženy na pokraji nervového zhroucení. Překlad a režie Zdeněk Bartoš, dramaturgie Martina Pokorná, scéna Dragan Stojčevski, kostýmy Adriana Černá, světelný design Eufrasio Lucena-Muñoz, choreografie Ivana Dukić, hudební nastudování a vedení kapely Matěj Kroupa. Premiéra 2. dubna 2016. (Psáno z reprízy 20. dubna 2016.)

  • Autor: Nicola Škvarová
  • Publikováno: 08. května 2016

Komentáře k článku: Inscenace na pokraji

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,