Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Iamme Candlewick

(1988) Zpěvačka, buskerka, jogínka, cestovatelka a dokumentaristka, občanským jménem Andrea Čermák Knotková. Učí jógu, věnuje se práci s lidmi a s jejich duší i tělem. Vytváří dokumenty pro Český rozhlas. Její dokument Žít Evropu jinak o životě v karavanu na cestě byl v roce 2016 nejposlouchanějším online pořadem ČRo. Vydala dvě hudební alba – I Am You (2013), za něž od festivalu …příští vlna/next wave… dostala poctu Objev roku, a spolu se svým manželem Jakubem Čermákem (skupina Cermaque) album Gravitace (2016), které bylo nominováno na žánrovou cenu Anděl za alternativní hudbu. Jejím otcem je hudebník a divadelník, spolupracovník Jaroslava Duška a Divadla Vizita, psycholog Pjér la Šé’z.

Co vás přivedlo k hudbě/umění

Umění vnímám jako kreativní vyjádření života a neumím si bez něj život představit. Bylo tady dřív než já, takže jsem spíše byla přivedena k němu tím, že jsem se narodila. Jistě bylo výhodou, že táta je muzikant a mámu umění vždy zajímalo, takže jsem v uměleckém prostředí vlastně vyrůstala. Odmala si pamatuju kvalitní hudbu, divadlo a kreativní osobnosti v těsné blízkosti naší rodiny.

Největší divadelní/umělecký zážitek

Moc se mi líbilo zažít koncert Yanna Tiersena, Phillipa Glasse nebo Michaela Nymana. Živý minimalismus má schopnost vzít mou duši na procházku jinam. Z divadla se mi opravdu líbila snad všechna představení od režisérské dvojice SKUTR.

Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

Výhodou našeho malého českého kulturního rybníčku je, že s většinou osobností, se kterými bych ráda zašla na kus řeči, mohu na kus řeči skutečně zajít. Nemám sklony obdivovat někoho, koho osobně neznám, protože vnější dojmy jsou často zavádějící. Ze zahraničních interpretů by mě bavilo popovídat si třeba s Björk, Nickem Cavem nebo Stingem.

Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat

Líbí se mi hry od Samuela Becketta a Tennesseeho Williamse, baví mě absurdní a improvizované divadlo. Bavilo by mě předělat nějakou klasickou hru do úplně jiné roviny.

Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte a proč

Nejblíže mám pochopitelně k hudbě, protože ji sama vytvářím. Zároveň jsem k ní z toho stejného důvodu také nejkritičtější, takže jsou mi některé její podoby nebo interpreti velmi vzdálení. Ráda se inspiruju poslechem alternativní hudby stejně jako popu, hip hopu, folku, reggae, rocku nebo i hudby, která je takzvaně nezařaditelná. Vyhýbám se velmi tvrdé muzice, jako je techno nebo některé formy metalu, protože v nich už tu hudbu nedokážu slyšet. Obdivuju experimentální film stejně jako pohybové divadlo. Ráda se podívám na přihlouplou komedii i romantický celovečerák. Nedokážu sledovat horory, protože se mi z nich dělá fyzicky špatně. Radši si prohlížím vlastní démony.

Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

Asi to bude znít naivně, ale napadá mě, že mám citově velmi blízko ke svému manželovi Jakubovi Čermákovi a ke kamarádce Lence Dusilové, které zároveň velmi respektuju jako tvůrce a osobnosti. Z filmových postav mě napadá Johny Depp v Mrtvém muži. Mám blízko k určité jeho divnosti a pozici pozorovatele. Ze starých rodinných přátel cítím blízko k Jardovi Duškovi, znám všelijaké jeho polohy, ale vždycky znovu si ověřím, že jádro jeho přístupu k životu a světu cítím jako příbuzné.

Jako vnitřně vzdálené vnímám naopak světy Daniela Landy, Tomáše Ortela nebo Miloše Zemana. Nedovedu si vlastně ani představit, jaké žijí životy.

Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

Rostliny, zvířata, kameny i planety jsou všechny obdivuhodné, krásné a inspirativní. Napadá mě třeba sněženka, která kvete krátce zjara, silný první, ale velmi jemný závan nového života jako právě narozené dítě. Zvířata se mi líbí divoká… šelmy ve své přirozenosti. Kameny jsou prastaré bytosti, které mnoho pamatují. V Indii obdivují náš vltavín, říkají o něm, že je to intergalaktický kámen, který nás může přenést do jiné dimenze. To se mi líbí.

Etické či jiné hranice, za které byste nešla

V rámci toho, čemu se dá asi říkat etika, je pro mě důležitá upřímnost a autenticita. Je pro mě zásadní nenalhávat nic sobě ani druhým. Raději čelím bolestivé pravdě než lži. Věřím, že bych nejednala prospěchářsky nebo lstivě ani vůči někomu zlému. Jsem přesvědčená, že z lichého jednání nemůže pramenit nic dobrého, ani když by ho „světil účel“. Přátelé mi někdy říkají, že jsem až bolestně přímá a nezáludná. Jednám tak pro svůj vlastní komfort, jakékoli (například společenské, politické) hry jsou mi hrozně nepříjemné.

Umělecký/divadelní sen

Bavilo by mě zahrát si nějakou nevšední roli v dobrém českém filmu, třeba hrát někoho potrhlého nebo podivného, asi vlastně tak trochu sebe sama. Ráda bych někdy natočila sólovou desku, na které by každá píseň byla hudebním i textovým příběhem a která by měla čistý zvuk jako některé desky od Tracy Chapman, Tori Amos nebo Björk.

Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala hudbě/umění

To vážně netuším… Kdybych se nevěnovala hudbě, asi bych mohla být někdo pěkně zahořklý, je to pro mě důležitý ventil mého vnitřního světa.

Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

Umělecká kritika mě vlastně moc nezajímá. Mohla bych vychválit kritiky, kteří o mně hezky píšou, a pohanit ty, kteří ne, ale fakt je, že moc jiných neznám a vlastně o kritice nic nevím.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 09. ledna 2018

Komentáře k článku: Iamme Candlewick

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 2/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


23. 1.–5. 2. 2018

Číslo 2/2018 (23. 1.–5. 2. 2018)

Obsah čísla 2/2018

Slovo ...

Kultura buranství

Jelikož přelom roku je celkově na...

Sukces měsíce

Charles Gounod: Faust a...

Janáčkova opera Národního divadla v...

K věci

Kolik stojí Velké divadlo?

Velké divadlo, historická scéna...

Fejeton

Už jim zase hráblo aneb Jak...

Povídka divadelní

Kritika

Znepokojivý obraz minulosti i...

Když na počátku padesátých let...

Fikce, historie, nebo...

Dystopický román Kaspara Collinga...

Studený ohňostroj, či...

Na mnoha místech českých zemí byl...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 2/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Dominika Špalková: Divadlo...

Rozhovor s uměleckou šéfkou Divadla...

Obrazem

Zákulisí Baletu ND

Balet Národního divadla nabídl při...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 2/2018



Obsah,