Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2018

ročník 25
17. 4.–30. 4. 2018
  • Zprávy
  • Aktuálně
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Tanečníci v horečnatém vytržení

    Divadlo Kalich slaví dvacátou sezonu bez dotací. Sympatické divadlo se sympatického výročí dožilo v plné síle díky vždycky solidní nabídce, na kterou diváci slyší. Takové komerční divadlo má smysl a své místo na divadelní mapě Prahy, obecenstvo si najde. V pražském muzikálu se stalo pojmem.

    Horečka sobotní noci

    Tony (Jan Kříž) a Stephanie (Alžbeta Bartošová) v rytmu rock’n’rollu FOTO RICHARD KOCOUREK

    Horečka sobotní noci podle stejnojmenného filmu pokračuje v linii fortelně udělaného tanečního muzikálu v režii a choreografii Jána Ďurovčíka. Zdálo se, že z aktérů už víc než v dřívějších produkcích vykřesat nemůže, ale ještě mohl – hned úvodní frenetický výstup je pohybově dokonalý, a po něm všechny další, i když ten první je nejefektnější.

    Je v něm zase o něco lepší i hlavní hvězda večera Jan Kříž (Tomy), zhubl (bodejť ne při Ďurovčíkově drezuře), jeho pohyby jsou vláčnější, elegantnější, výbušnější. Ale skvělí jsou všichni! Jen vydržet taneční nasazení na hranici fyzických možností zaslouží obdiv. Je to svého druhu vrcholný sportovní výkon, v němž se neztratily hutné charakterizace postav v elegantních retrokostýmech. Takové tancování se jen tak nevidí, s prvky akrobacie, vržené do prostoru složeného jen z plošin, po nichž se dá šplhat a skákat (tak nějak se o to pokoušela dávná biomechanika!), a modelovaného jen světly a lasery. Vlastně pódium rockových koncertů, vizuálně atraktivní, složitá světelná partitura přesně navázaná na hudbu však podstatně podpořila i významy jevištního sdělení. Parádní podívaná!

    Jenže už ne poslyšená, show je brutálně přezvučená, v reprodukovaném doprovodu se ztrácejí zpěvní hlasy, a když sem tam nejsou intonačně úplně čisté (platí to pro Markétu Procházkovou v hlavní ženské roli Stephanie), řinou se z reproduktorů uši drásající pazvuky. Poškozuje to nejen ušní bubínky, ale hlavně samotnou hudbu Bee Gees, které hardrockový sound nesluší. Aktéry ten rámus nutí neustále přepínat zpěv i mluvu. Dramatické scény jsou i kvůli tomu plošší, než je v Kalichu zvykem, někdy patetické, chybí jim uvěřitelné emoce a jsou prosty humoru, možná se to v reprízách trochu obrousí. Ostatně pochybuji už o Stigwoodově úmyslu zatěžkat taneční podívanou vážnými, až tragickými tématy, která se na premiéře v Kalichu proměnila v naučné cvičení z etiky, z něhož se herci, včetně Kříže, ne vždy úspěšně vylhávali. Vůbec se vztahy postav trochu ztratily v dokonalé jevištní mašinerii a zběsilém tempu představení, což jde na vrub režiséra.

    To hlavní však funguje, a sice famózní taneční show, jejíž příprava jistě stála litry a litry potu, poctivá produkce bez snahy tu dřinu nějak obejít a něco ošidit – v tom je cena Horečky sobotní noci v logice inscenací Divadla Kalich. Přesto bych tu po Osmém světadílu, Pomádě a nyní Horečce chtěl vidět zase něco jiného.

    Hamlet Production, a. s., Divadlo Kalich, ve spolupráci s Robertem Stigwoodem – Horečka sobotní noci. Hudba a původní texty Bee Gees. Producent Michal Kocourek, překlad libreta a české písňové texty Adam Novák, režie, choreografie a světelný design Ján Ďurovčík, nahrávka Ľubomír Dolný, kostýmy Zuzana Straková, scéna Martin Černý. Česká premiéra 30. září 2014.


    Komentáře k článku: Tanečníci v horečnatém vytržení

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,