Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Slepá avantgarda (proti)

Inscenace polského TR Warszawa Holzwege údajně na hranici divadelní hry a koncertu se zabývá životem, dílem a především nejasnou smrtí průkopníka sonorismu a minimalismu, hudebního skladatele Tomasze Sikorského. Okolnosti jeho smrti v roce 1988 nejsou dosud objasněny, což vedlo Martu Sokołowskou, autorku dramatické předlohy, k oblíbené kombinaci dokumentu a čisté literární fikce, jíž se autorka, potažmo Katarzyna Kalwat coby režisérka divadelního zpracování rozhodla zmapovat, uctít a zamyslet se nad známými i možnými životními osudy polského komponisty.

Snímek z kontroverzně přijaté inscenace Holzwege FOTO ANNA TOMCZYNSKA

Scéna je poměrně perspektivní. Vévodí jí stůl, klavír a vana. Kolem je rozmístěna řada médií jako televize, promítací plátno, počítač, kamera, ale i zrcadlo. V závěru se dokonce prostor ještě otevře do hloubky a vyjeví rozsáhlé prostranství plné lesklých pruhů a plátno, na něž se na závěr promítá obraz z kamery snímající pouze hráče na klavír. To všechno vypadá funkčně a v případě druhého plánu až opulentně. Jako by si však režisérka se scénografkou Annou Tomczyńskou nepovídala, nerozuměla. Herci a v posledku i děj se s výpravou míjeli. Postavy se v ní pohybují jako hosté v cizím bytě. Jednotlivé prvky tak působí spíše nahodile a intuitivně se s nimi v představení také zachází. Snímání herců z různých, až z nepříjemně detailních úhlů je konvenční, nepřekvapivé a spíše nutné pro odškrtnutí kolonky „média – splněno“.

Za co dostal Tomasz Tyndyk v hlavní roli ocenění, je pro mě záhadou. Tyndyk svou stylizaci do bohémské osobnosti roztříštěné mezi otravným floutkem a umělcem mučeným vlastním talentem přehnal v typickou karikaturu umělce obecně. Dlouhé a zachmuřené pohledy kamsi do dáli, maratovský trpitel ponořený do vany, mladý génius rimbaudovského typu vztekající se i ovládající své okolí v až bezelstném domnění, že mu všechno projde. Podobně přepjatý výkon pak předvedla Sandra Korzeniak v roli věrné obhájkyně a nezdolné fanynky Sikorského a jeho tvorby. Nesnese agresivní výpady svého kolegy a pomyslného žalobce ztvárněného Janem Dravnelem. I ona se našla v nepřítomných pohledech omámené „groupie“, která neskonale a okázale trpí smrtí svého idola. Přepjatost a hysterii celku ještě zbytňují repliky, které musí herci říkat. Když už někdo chce pracovat s filosofickými tezemi, musí být patrné, proč. Eklektické spojování fenomenologa Heideggera s existencialistou Kierkegaardem, mezi nimiž bychom jistě spojitosti našli, je tu jen dokladem encyklopedické znalosti autorky bez ambicí hledat jejich ohnisko v postavě Sikorského. Nebo „vzrušující“ scéna, v níž se rádoby ironicky vypočítává, co všechno už na divadle bylo, v domnění, že to, co divák právě teď vidí, je něco neskonale nového, vrhá inscenaci spíš do řádu studentských nevybouřených pokusů s cílem říct všechno bez ohledu na to, zda řečené dává v celku smysl.

Jediným světlým okamžikem tak bylo živé uvedení slavné Cageovy skladby 4:33, kterou překvapivě originálně doplnil Krauze o letmé pohyby rukou nad klaviaturou. Jako by skladbu skutečně hrál, ovšem v tak zpomaleném čase, že není nic slyšet. Strávit těžko snesitelných devadesát minut jen kvůli těmto necelým pěti v divadle je však málo.

Hodnocení: 1

TR Warszawa (Polsko) – Holzwege. Režie Katarzyna Kalwat, text Marta Sokołowska, výprava Anna Tomczyńska, video Ewa Łuczak, světelný design Paulina Góral. Premiéra 15. ledna 2016.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Slepá avantgarda (proti)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,