Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Slepá avantgarda (proti)

Inscenace polského TR Warszawa Holzwege údajně na hranici divadelní hry a koncertu se zabývá životem, dílem a především nejasnou smrtí průkopníka sonorismu a minimalismu, hudebního skladatele Tomasze Sikorského. Okolnosti jeho smrti v roce 1988 nejsou dosud objasněny, což vedlo Martu Sokołowskou, autorku dramatické předlohy, k oblíbené kombinaci dokumentu a čisté literární fikce, jíž se autorka, potažmo Katarzyna Kalwat coby režisérka divadelního zpracování rozhodla zmapovat, uctít a zamyslet se nad známými i možnými životními osudy polského komponisty.

Snímek z kontroverzně přijaté inscenace Holzwege FOTO ANNA TOMCZYNSKA

Scéna je poměrně perspektivní. Vévodí jí stůl, klavír a vana. Kolem je rozmístěna řada médií jako televize, promítací plátno, počítač, kamera, ale i zrcadlo. V závěru se dokonce prostor ještě otevře do hloubky a vyjeví rozsáhlé prostranství plné lesklých pruhů a plátno, na něž se na závěr promítá obraz z kamery snímající pouze hráče na klavír. To všechno vypadá funkčně a v případě druhého plánu až opulentně. Jako by si však režisérka se scénografkou Annou Tomczyńskou nepovídala, nerozuměla. Herci a v posledku i děj se s výpravou míjeli. Postavy se v ní pohybují jako hosté v cizím bytě. Jednotlivé prvky tak působí spíše nahodile a intuitivně se s nimi v představení také zachází. Snímání herců z různých, až z nepříjemně detailních úhlů je konvenční, nepřekvapivé a spíše nutné pro odškrtnutí kolonky „média – splněno“.

Za co dostal Tomasz Tyndyk v hlavní roli ocenění, je pro mě záhadou. Tyndyk svou stylizaci do bohémské osobnosti roztříštěné mezi otravným floutkem a umělcem mučeným vlastním talentem přehnal v typickou karikaturu umělce obecně. Dlouhé a zachmuřené pohledy kamsi do dáli, maratovský trpitel ponořený do vany, mladý génius rimbaudovského typu vztekající se i ovládající své okolí v až bezelstném domnění, že mu všechno projde. Podobně přepjatý výkon pak předvedla Sandra Korzeniak v roli věrné obhájkyně a nezdolné fanynky Sikorského a jeho tvorby. Nesnese agresivní výpady svého kolegy a pomyslného žalobce ztvárněného Janem Dravnelem. I ona se našla v nepřítomných pohledech omámené „groupie“, která neskonale a okázale trpí smrtí svého idola. Přepjatost a hysterii celku ještě zbytňují repliky, které musí herci říkat. Když už někdo chce pracovat s filosofickými tezemi, musí být patrné, proč. Eklektické spojování fenomenologa Heideggera s existencialistou Kierkegaardem, mezi nimiž bychom jistě spojitosti našli, je tu jen dokladem encyklopedické znalosti autorky bez ambicí hledat jejich ohnisko v postavě Sikorského. Nebo „vzrušující“ scéna, v níž se rádoby ironicky vypočítává, co všechno už na divadle bylo, v domnění, že to, co divák právě teď vidí, je něco neskonale nového, vrhá inscenaci spíš do řádu studentských nevybouřených pokusů s cílem říct všechno bez ohledu na to, zda řečené dává v celku smysl.

Jediným světlým okamžikem tak bylo živé uvedení slavné Cageovy skladby 4:33, kterou překvapivě originálně doplnil Krauze o letmé pohyby rukou nad klaviaturou. Jako by skladbu skutečně hrál, ovšem v tak zpomaleném čase, že není nic slyšet. Strávit těžko snesitelných devadesát minut jen kvůli těmto necelým pěti v divadle je však málo.

Hodnocení: 1

TR Warszawa (Polsko) – Holzwege. Režie Katarzyna Kalwat, text Marta Sokołowska, výprava Anna Tomczyńska, video Ewa Łuczak, světelný design Paulina Góral. Premiéra 15. ledna 2016.

  • Autor: Dominik Melichar
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Slepá avantgarda (proti)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,