Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Otázky bez odpovědí (pro)

Možná si toho nejsme plně vědomi, ale zažíváme dnes obrovskou proměnu divadla, změnu paradigmatu, ve kterém existuje. Nejedná se ani tak o nově využívané divadelní formy, ale jde především o vyhledávání (nové) komunikace, (nové) citlivosti a angažovanosti, smysluplného místa v tomto světě, v této společnosti. Na jedné straně se objevují výstřední, silně stylizované formy, texty a příběhy. Na druhé se hledá opravdovost a autenticita. Často se využívá postupů dokumentárního divadla, divadelníci objevují divadelní esej, divadlo jako setkání, dialog, analýzu, sebezpyt. Před divákem se odehrávají reálné příběhy, ale odkrývají se mu i surreální, fiktivní světy a emoce.

Snímek z kontroverzně přijaté inscenace Holzwege FOTO ANNA TOMCZYNSKA

Tvůrcům inscenace Holzwege se podařilo mnohé z těchto způsobů práce a přístupů k divadlu propojit, zkomprimovat a vytvořit z nich silné dramatické dílo se spoustou interpretačních rovin. Od vrstvy dokumentární a historické přes esej o smyslu moderního umění po silný dramatický příběh člověka konfrontovaného s mašinerií společnosti, (hyper)senzitivního umělce, alkoholika i obdivovanou star žijící v reálném i fiktivním světě. Věcně vystupující herci se s tématem ztotožnili, nahlížejí je různými způsoby – otázkami, dialogy, úvahami, převtělováním se do hlavní postavy, za nejasných okolností zesnulého polského avantgardního skladatele Tomasze Sikorského (1939–1988). Divák se dozvídá teorie o jeho úmrtí, slyší jeho skladby a myšlenky. Na jevišti je prezentuje a skladby na klavírní křídlo interpretuje jeho skutečný přítel, skladatel Zygmunt Krauze. Usměrňuje některé přehnaně dramatické pohledy a soudy divadelníků, dává jejich představy a informace na pravou míru. Je střízlivým protipólem mladým skeptikům, expresionistům a romantikům. A současně diváky vtahuje do světa moderní hudby.

Takže sledujeme nejen dokumentární divadlo a drama, ale i koncert a výtvarné divadlo. I výtvarná rovina je totiž výrazná a promyšlená. Scénografka Anna Tomczyńska pracuje s jednoduchou scénou chaoticky rozházených artefaktů, šatníku, hraček a jiných rozbitých věcí, s vodou na podlaze a lacinou igelitovou stěnou v pozadí. Ewa Łuczak kamerou přenáší dění na několik pláten umístěných na scéně (či na onu stěnu).

Soustředí se na detaily rukou, obličeje, poklopce. Jindy zabírá klaviaturu. Někdy snímá dění velkými obrazy, jindy na malá plátna, občas i zrcadlově. Jak se osobnost skladatele před divákem rozpadá do více charakterových rovin podvědomí či alkoholem rozloženého vědomí, je těch obrazů-střípků víc a víc. Jako by se Sikorski postupně ocital v síni plné zrcadel, kde už slyšel jen zvuky – svou hudbu. Na konci igelity zmizí, scéna se plně otevře. V pozadí jeviště stojí monumentální sloupy, možná kmeny stromů, možná spodní části křížů. Před ně vchází herec představující Sikorského. Jde směrem k nám.

Obchází klavír, na který Krauze hraje poslední Sikorského skladbu napsanou těsně před smrtí. Jde klidně, vyrovnaně. Kristus? Ahasver? Marat? Nikoli. Obyčejný mladý kluk, tulák bez domova. Patos se mísí s civilním obrazem outsidera. Je na nás, jak si vyložíme předchozí dění a celou inscenaci. Poláci nám nic nevnucují. Vtahují nás do svého světa a důvěřují nám. Naše pochyby a otázky jsou i jejich otázkami a váháními.

Hodnocení: 4,5

TR Warszawa (Polsko) – Holzwege. Režie Katarzyna Kalwat, text Marta Sokołowska, výprava Anna Tomczyńska, video Ewa Łuczak, světelný design Paulina Góral. Premiéra 15. ledna 2016.

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Otázky bez odpovědí (pro)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,