Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Otázky bez odpovědí (pro)

Možná si toho nejsme plně vědomi, ale zažíváme dnes obrovskou proměnu divadla, změnu paradigmatu, ve kterém existuje. Nejedná se ani tak o nově využívané divadelní formy, ale jde především o vyhledávání (nové) komunikace, (nové) citlivosti a angažovanosti, smysluplného místa v tomto světě, v této společnosti. Na jedné straně se objevují výstřední, silně stylizované formy, texty a příběhy. Na druhé se hledá opravdovost a autenticita. Často se využívá postupů dokumentárního divadla, divadelníci objevují divadelní esej, divadlo jako setkání, dialog, analýzu, sebezpyt. Před divákem se odehrávají reálné příběhy, ale odkrývají se mu i surreální, fiktivní světy a emoce.

Snímek z kontroverzně přijaté inscenace Holzwege FOTO ANNA TOMCZYNSKA

Tvůrcům inscenace Holzwege se podařilo mnohé z těchto způsobů práce a přístupů k divadlu propojit, zkomprimovat a vytvořit z nich silné dramatické dílo se spoustou interpretačních rovin. Od vrstvy dokumentární a historické přes esej o smyslu moderního umění po silný dramatický příběh člověka konfrontovaného s mašinerií společnosti, (hyper)senzitivního umělce, alkoholika i obdivovanou star žijící v reálném i fiktivním světě. Věcně vystupující herci se s tématem ztotožnili, nahlížejí je různými způsoby – otázkami, dialogy, úvahami, převtělováním se do hlavní postavy, za nejasných okolností zesnulého polského avantgardního skladatele Tomasze Sikorského (1939–1988). Divák se dozvídá teorie o jeho úmrtí, slyší jeho skladby a myšlenky. Na jevišti je prezentuje a skladby na klavírní křídlo interpretuje jeho skutečný přítel, skladatel Zygmunt Krauze. Usměrňuje některé přehnaně dramatické pohledy a soudy divadelníků, dává jejich představy a informace na pravou míru. Je střízlivým protipólem mladým skeptikům, expresionistům a romantikům. A současně diváky vtahuje do světa moderní hudby.

Takže sledujeme nejen dokumentární divadlo a drama, ale i koncert a výtvarné divadlo. I výtvarná rovina je totiž výrazná a promyšlená. Scénografka Anna Tomczyńska pracuje s jednoduchou scénou chaoticky rozházených artefaktů, šatníku, hraček a jiných rozbitých věcí, s vodou na podlaze a lacinou igelitovou stěnou v pozadí. Ewa Łuczak kamerou přenáší dění na několik pláten umístěných na scéně (či na onu stěnu).

Soustředí se na detaily rukou, obličeje, poklopce. Jindy zabírá klaviaturu. Někdy snímá dění velkými obrazy, jindy na malá plátna, občas i zrcadlově. Jak se osobnost skladatele před divákem rozpadá do více charakterových rovin podvědomí či alkoholem rozloženého vědomí, je těch obrazů-střípků víc a víc. Jako by se Sikorski postupně ocital v síni plné zrcadel, kde už slyšel jen zvuky – svou hudbu. Na konci igelity zmizí, scéna se plně otevře. V pozadí jeviště stojí monumentální sloupy, možná kmeny stromů, možná spodní části křížů. Před ně vchází herec představující Sikorského. Jde směrem k nám.

Obchází klavír, na který Krauze hraje poslední Sikorského skladbu napsanou těsně před smrtí. Jde klidně, vyrovnaně. Kristus? Ahasver? Marat? Nikoli. Obyčejný mladý kluk, tulák bez domova. Patos se mísí s civilním obrazem outsidera. Je na nás, jak si vyložíme předchozí dění a celou inscenaci. Poláci nám nic nevnucují. Vtahují nás do svého světa a důvěřují nám. Naše pochyby a otázky jsou i jejich otázkami a váháními.

Hodnocení: 4,5

TR Warszawa (Polsko) – Holzwege. Režie Katarzyna Kalwat, text Marta Sokołowska, výprava Anna Tomczyńska, video Ewa Łuczak, světelný design Paulina Góral. Premiéra 15. ledna 2016.

  • Autor: Vladimír Hulec
  • Publikováno: 01. října 2017

Komentáře k článku: Otázky bez odpovědí (pro)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,