Mezi úspěšné komedie pro co nejširší divácké spektrum se patrně zařadí novinka Divadla Kalich Moje hra, jejímž autorem je Petr Abraham (pseudonym režiséra Petra Novotného) a s řadou populárních herců ji nastudoval Jan Kačer. Lehce morbidní taškařice se točí kolem štědrovečerní (sic!) panychidy. Slavný spisovatel Jankulowski (Jiří Bartoška) si přál, aby se nad jeho rakví sešly důležité ženy, provázející ho na životní pouti, organizací pak pověřil svou poslední partnerku (Jana Janěková ml.). Ta se v úvodu domlouvá s poněkud ordinérním funebrákem (Martin Kubačák), kam rakev v bytě umístit. Nebožtík se svou partnerkou komunikuje (později i s ostatními), občas si také zapálí a komentuje s fatalismem i překvapením příchod truchlících: své matky (Nina Divíšková), zprvu záhadné a značně oprsklé blondýny (Zuzana Bydžovská), první sexuální zasvětitelky (Vlasta Peterková), údajně ještě zákonné manželky (Adéla Kačerová) i dívenky, která byla ve spisovatelově domě bez dětí zaměstnána jako „au-pair“ (Adéla Koutná). Mezi ženami se proplétají vztahy, kořeněné napětím i částečným porozuměním, což nebožtík poněkud uštěpačně glosuje. V první části se zápletka zauzlovává celkem vynalézavě, po přestávce jako by autorova invence umdlela. Vánoční rámování situace vrcholí netrpělivými vstupy anděla (opět Martin Kubačák), který se nevěřícího Jankulowského chystá „dopravit“ do nebe, ve finále ženy zapějí nejznámější českou koledu Narodil se Kristus Pán. Nemohu si odpustit podezření, že je do kompozice zabudován kalkul, jak dojemně budou reprízy fungovat za takových devět, deset měsíců! Téma narozených, respektive nenarozených dětí vstupuje do komedie ještě prostřednictvím motivů eventuality nemanželských potomků či neplodnosti.

Jana Janěková ml. a Adéla Koutná nad Jiřím Bartoškou (v rakvi) FOTO RICHARD KOCOUREK

Na velmi „doslovné“ scéně Jana Schindlera s knihovnou, čítající kvantum svazků, kuchyňsko-barovým koutem a umělým bílým vánočním stromečkem s červeným zdobením se herci prezentují v dost odlišných stylech: minimalisticky šarmantní Jiří Bartoška s vkusně uměřenou Janou Janěkovou, solidně drobnokresebná Vlasta Peterková s divoce přehrávající Zuzanou Bydžovskou. Úvodní funebrákův vstup v podání Martina Kubačáka by stěží obstál na ochotnické přehlídce (nemám nic proti protagonistovi a už jsem ho viděl na jevišti hrát velmi dobře).

„Posmrtná“ komedie si své publikum nepochybně najde, při premiéře docházelo u některých diváků k prudkým výbuchům smíchu. To, že jevištní situace, které tyto reakce vyvolaly, nepřišly příliš humorné či vtipné recenzentovi, není pro hladký chod zábavné scény v centru Prahy opravdu podstatné.

Divadlo Kalich Praha – Petr Abraham: Moje hra. Režie Jan Kačer, scéna Jan Schindler, kostýmy Lucie Loosová, hudební spolupráce Petr Skoumal. Světová premiéra 17. ledna 2012