Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Zlaté prozření bohatých

Inscenace Eyolf v HaDivadle je pozoruhodná tím, jak emotivně v ní působí strohé, úsporné, nepatetické a v mnohém „nedivadelní“ herectví. Režisér Ivan Buraj totiž věří síle slova (tedy málo uváděné hře Henrika Ibsena) a herce nechává v první části vystupovat především pro bloudivé oko kamery. Samozřejmě potřebuje pro své záměry výborné představitele ústřední dvojice – Rity a Alfréda. Takoví jsou Lucie Andělová a hostující Matěj Nechvátal. Oba mají ztvárňovat dosti sobecké, pramálo sympatické postavy, soucit by s jejich osudem diváci ani mít nemuseli. Ale mají, protože Andělová a Nechvátal hrají chybující rodiče a partnery s obrovským porozuměním a Buraj je vykládá jako obyčejné lidi, kteří se nedokážou vyznat v sobě, natož se alespoň chvíli zabývat city a přáními druhých.

V domečku se odehrává velké drama aneb Eyolf v HaDivadle FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

Je tomu tak především v první části inscenace, která končí smrtí Eyolfka. Všechny postavy jsou sevřené do domu, jenž je vystavěn zčásti ve foyer a zčásti v tunelu, který vede přímo na jeviště. (Dosti otravný už je však scénografický nápad v inscenacích her severských autorů „zařizovat domácnosti“ předměty z Ikey.) Promluvy a jednání jsou snímány kamerou a přenášeny na plátno pověšené před příbytkem na jevišti. Je to roztřesené domácí video, často jsou záběry zastavovány na detailech – tvářích herců, dětských kresbách a především na kuchyňské lince, kde Rita připravuje jablečný štrúdl; nejprve krájí jablka a potom je důkladně rozšmelcuje v mixéru – stejně jako bude vzápětí rozcupován její život.

Druhá část vytváří významový (i inscenační) kontrast. Příbytek Allmersových je divákům hodně vzdálený, sotva lze rozeznat v oknech pohyb herců, na plátno jsou však přenášeny detaily, jež v divadle běžně pozorovat nemůžeme. Je to spojení vzdálenosti a blízkosti – někdy frustrující. Po smrti Eyolfka jsou postavy vypuštěny ven z klece – hraje se teď před domem, tedy konečně na jevišti (podle Ibsena v údolí u řeky a poté na zahradě). Zpočátku sedí Rita a Alfréd u stolu, dlouze spolu hovoří a dobírají se toho, jak dál žít – opět jsme u Burajovy touhy zobrazovat „realismus“ (tentokrát především filmovými postupy – vybavoval se mi především Handkeho a Wendersonův snímek Krásné dny v Aranjuez). I když ne zcela, objevuje se zde například scéna se stroboskopem (použitým zbytečně), kde se poměrně brutálně a naturalisticky vyznává Alfréd své nevlastní sestře Astě (Agátě Kryštůfkové). Herectví se zásadně nemění, i když emocí (až hysterie) je samozřejmě víc.

Konec inscenace působí vyloženě rozpačitě. Rita s Alfrédem naději spatřují v pomoci ostatním (tedy těm chudým), a tak jsou při svém prozření zasypáni zlatými konfetami. Vyznívá to ironicky (jako z pitomoučké telenovely), i když věřím, že to tak inscenátoři nemysleli.

HaDivadlo, Brno – Henrik Ibsen: Eyolf. Překlad František Fröhlich. Režie a výběr hudby Ivan Buraj, dramaturgie Matěj Nytra, výprava Antonín Šilar, kameramani Matěj Nytra a David Matuška. Premiéra 16. listopadu 2017.

  • Autor: Lenka Dombrovská
  • Publikováno: 09. ledna 2018

Komentáře k článku: Zlaté prozření bohatých

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 2/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


23. 1.–5. 2. 2018

Číslo 2/2018 (23. 1.–5. 2. 2018)

Obsah čísla 2/2018

Slovo ...

Kultura buranství

Jelikož přelom roku je celkově na...

Sukces měsíce

Charles Gounod: Faust a...

Janáčkova opera Národního divadla v...

K věci

Kolik stojí Velké divadlo?

Velké divadlo, historická scéna...

Fejeton

Už jim zase hráblo aneb Jak...

Povídka divadelní

Kritika

Znepokojivý obraz minulosti i...

Když na počátku padesátých let...

Fikce, historie, nebo...

Dystopický román Kaspara Collinga...

Studený ohňostroj, či...

Na mnoha místech českých zemí byl...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 2/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Dominika Špalková: Divadlo...

Rozhovor s uměleckou šéfkou Divadla...

Obrazem

Zákulisí Baletu ND

Balet Národního divadla nabídl při...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 2/2018



Obsah,