Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2018

ročník 25
16. 10.–29. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Masky revolučního divadla

    Bez roku čtyřicet let stará hra Pověření Heinera Müllera se dočkala české premiéry. A aby to nebylo málo, v lednu byly inscenace této hry uvedeny hned ve dvou divadlech. Režiséři Michal Hába a Jiří Pokorný vyšli z poměrně starého překladu K. R. Jilské z roku 1998 (ve svazku Pověření s podtitulem Tři hry se nachází ještě známější Kvartet a Hamlet-stroj). Co se tedy událo, že divadelníci uznali počátek roku 2018 jako vhodný pro uvedení snové, básnické a mozaikovité hry o revoluci?

    Pověření v režii Michala Háby jako hudební kabaret FOTO MICHAELA ŠKVRŇÁKOVÁ

    Je opravdu doba (prezidentských voleb) tak burcující, nebo není, ale tvůrci by chtěli, aby byla? Považují téma za nadčasové, tedy vhodné jej interpretovat kdykoli? Domnívám se, že důvod je prostší a dokazuje, jak velký vliv má Pražský divadelní festival německého jazyka na český repertoár. Na podzim roku 2016 byla v jeho rámci uvedena inscenace této Müllerovy hry z Schauspielhaus Hannover.

    Hannoverští přivezli především obrovskou podívanou s živou hudbou na jevišti. Text jako by byl pro ně druhořadý, v popředí stály obrazy – včetně revolucionářského večírku, kde defilovali Stalin, Lenin, Mao Ce-tung či Che Guevara. V českých inscenacích souboru Lachende Bestien a HaDivadla je text – dosti upravený – tím stěžejním, i když je vyživován silnou vizuální stránkou (v první inscenaci je atmosféra šantánová a ve druhé dekadentní). Přesto nelze ani jednu inscenaci označit za lehce srozumitelnou, sdělnou, či dokonce provokativní.

    Michal Hába (jak je jeho zvykem, nebo lépe řečeno po inscenacích Ferdinande! a Sezuan již ustálenou režijní metodou) vytvořil mnohovrstevnatou inscenaci. Kolážovitý text ještě rozbíjí, vede s ním dialog a vkládá do něj komentující vsuvky – jež sám označuje například za negerský komentář.

    Velice zdařilá je například citace prologu Jeana Geneta ke hře Černoši. Zcela jasně tím „své“ pojetí revoluce vyhraňuje jako rasistický – otrokářský – střet. To posiluje například zmínkou, že Pověření vzniklo na motivy povídky Anny Seghersové Světlo na šibenici, kde negr Sasportas není negrem, ale židem. To sedí, protože žid může být bílým negrem. Ovšem jen pokud ho okolí rozpozná jako žida. Hába se také zaštiťuje Hegelem, Žižekem, Kantem. Jsou to ale spíš jen vložené věty, které někdy v rozporu či souhlasu s Müllerem působí humorně, někdy úderně, ale vnímání celku příliš nepomohou.

    Naštěstí je však inscenace vystavěna jako hudební kabaret (scéna se stříbrnými střapci odkazuje na podobně intelektuální inscenaci-komentář Ferdinande!), opět s výraznou a někdy iritující hudbou Jindřicha Čížka. Hába miluje gagy (a přímočaré asociace – takže například černoch je na počátku oděn v banánové slupce), i zde herci a hudebníci (Adriana Kubištová Máčiková, Johana Schmidtmajerová, Lukáš Bouzek, Jindřich Čížek, Mikuláš Čížek, Jiří Šimek) padají, zcizují a zpívají. A mnohdy pějí lépe, než hrají. Takže nemáte tíživý pocit, že jste pouze ubíjeni intelektuálním snobismem.

    Pověření v režii Jiřího Pokorného je dekadentní a expresivní inscenace FOTO MARTA SOBOTKOVÁ

    Pokorný brněnskou inscenaci staví jako obludný sen a krvavý masakr. V tomto případě je ovšem jeho expresivita otravná a mnohdy nechtěně směšná. Pokorný (společně s Müllerem) neukazuje konkrétní postavy, správně je předvádí jako symboly, některé také s dramaturgem Matějem Nytrou připisuje. Proto je v inscenaci První láska hned dvakrát (Agáta Kryštůfková a Táňa Malíková) – vypadají jako nevinné dívky se dvěma copy, chovají a projevují se však jako ukřičené fúrie. Je zde také postava Revoluce (Marie Ludvíková), která evokuje slavný obraz Svoboda vedoucí lid na barikády od Delacroixe. A bohužel přichází také Dáma, aby revoluci ukotvila v našich zemích: Ticho! Vy ani nevíte, co máme v Čechách za problémy! Nechceme panskou sněmovnu! Pryč s panskou sněmovnou, česká demokracie trpí nejvíce, a přece platí český národ na vojsko, kde se mluví německy, na rakouská vyslanectví a konzuláty, kde žádný úředník česky neumí, platíme nejvíce daní, vydržujeme armádu, dvůr, apanáže arcivévodů a za to nedostáváme nic, ani volební právo, které by nám zjednalo vítězství nad Němci!

    Chápu, že se tvůrci snaží zdůraznit téma revoluce, nechtějí se časově a místně vázat jen k jedné konkrétní. Navíc i Müller nakládá s časem velice volně, i když jádrem jeho textu jsou tři francouzští emisaři (v Brně je hrají s vypětím všech sil, tedy poměrně křečovitě, Zbyšek Humpolec, Jiří Svoboda a Lukáš Štěpánek), kteří mají v době, kdy moc uchvátil Napoleon, na Jamajce vyvolat revoluci. Přesto se domnívám, že touto „českou“ vsuvkou žádnou myšlenkovou nadstavbu nevybudovali. Navíc je v rozporu s básnivým Müllerovým jazykem.

    Soubor Lachende Bestien se ptá po vzniku konfliktů, nenabízí řešení, ale ukazuje téma z více úhlů. Herci vedení Hábou komentují – vážně i s nadsázkou, hrají i se „kopou do zadku“. A samozřejmě někdy mohou „přestřelit“. V HaDivadle se snažili ukázat zrůdnost všech revolucí (či spíše nenávistí a válek). Pokorného Pověření je ukvílené, zmar a šílenství jsou sice stupňovány, ale začíná-li se na vrcholu exprese, cesta vede už jen do temných inscenačních hlubin.

    HaDivadlo, Brno – Heiner Müller: Pověření. Překlad K. R. Jilská. Režie Jiří Pokorný, úprava Jiří Pokorný a Matěj Nytra, dramaturgie Matěj Nytra, scéna Petr B. Novák, kostýmy Jana Hauskrechtová. Premiéra 17. ledna 2018.

    Lachende Bestien, Praha – Heiner Müller: Pověření. Překlad K. R. Jilská. Režie Michal Hába, dramaturgie Helena Jonášová, výprava Adriana Černá, hudba Jindřich Čížek. Premiéra 12. ledna 2018 ve Venuši ve Švehlovce.


    Komentáře k článku: Masky revolučního divadla

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,