Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

František Venclovský – patron české opery

Český národ má hezkou tradici politicko-angažované písně. Festival politické písně, Zlatý palcát a podobné kuriozity. V poslední době bodují protestsongy Tomáše Kluse, Davida Kollera, navazující na krásné politické písně Karla Černocha, Marty Kubišové, Karla Kryla…

Stojí za tím asi přesvědčení, že píseň je nejsilnější zbraň. V jádru tohoto přesvědčení je zřejmě vzpomínka na paní učitelku a její krásné nohy, když nám na základní škole vyprávěla, jak křižácké vojsko uteklo ještě před bitvou, protože zaslechlo husitské vojsko jednohlasně hřímající chorál Ktož sú boží bojovníci.

Politická píseň prožívala zlatá léta také v 50. letech minulého století, kdy se pomocí písní překračoval plán.

Traktory vyjedou na pole lán

tralala

Splníme a překročíme plán

Tralala

Těmito krásnými dobami se pak inspirovaly všechny možné protestantské denominace oslavující Boha kytarou.

Ježíši, ty jsi můj pán

tralala

S tebou překročím plán

Tralala

A podvědomě stojí za tím vším jistě naše vzpomínka na film Král Šumavy, kde Galapetr nosí sice houslový futrál, ale nakonec z futrálu vypadne samopal. Vypadá to jako hudba, ale ve skutečnosti může zabíjet! To vše se v našich myslích pohybuje v rámci vytvořeném sovětskou písní Священная война, která vyhrála Stalinovi druhou světovou válku.

Podstatný rozdíl a omyl tu však je. Zatímco s písní Священная война běželi sovětští vojáci se samopalem v ruce na smrt, dnešní pěvečtí úderníci stojí někde v poklidu studia, odběhnou si nanejvýš dát kávičku a kremroli, aby se pak tvářili dost bojovně.

Takže jak říkal Karel Čapek: Nech keců a písní, sráči, vem samopal a běž!

Přitom slovo a píseň mohou mít ohromnou sílu. Jirous jednou po bohoslužbě zvolal Pochválen buď největší čurák Ježíš Kristus!

To je věta kulometné ráže, po které bychom čekali, že na Jirouse spadne kometa. Co je v té větě pokory („největší“), co je v té větě vyzývavosti („čurák“) a obé napnuty k prasknutí vystřelují šíp do nebe.

My zpíváme písně proti kdejaké volovině, zatímco Jirous bojoval s Bohem.

  • Autor: Petr Kofroň
  • Publikováno: 25. Červen, 2012

Komentáře k článku: František Venclovský – patron české opery

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 14/2014

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


2. 9.-15. 9. 2014

Číslo 14/2014 (2. 9.-15. 9. 2014)

Obsah čísla 14/2014

Komentář

Káru táhnem dál

K poslednímu červnu skončil ve funkci...

Sukces měsíce

Sukces léta

S potěšením konstatujeme hned dva:...

Jak já to vidím

Jiří Vyšohlíd

Dotazník aneb Hledání divadelního...

Inspirace divadlem

O nemovitostech

Milá Terezo, zdravím vás, ale...

Kronika

Bylo & bude 14/2014

Bylo 26. června otevřelo Oddělení...

Kritika

Tanec Praha 2014 o koncích a...

Letošní hlavní festivalový program...

Bůh tě pomiluj, chybující...

Nové nastudováním Rusalky Antonína...

Ďábla zraditi

Komorní scéna Aréna představila v...

Ironikova jeskyně

Předposlední červnovou sobotu mohli...

Kritický žebříček 14/2014...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Brno praskalo smíchy

Status mezinárodního festivalu...

Okem souseda

Troufám si tvrdit, že se v Čechách...

Tanec Praha 2014 o koncích a...

Letošní hlavní festivalový program...

Rozhovor

Tereza Dočkalová: Touha je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kontext

Chvála repríz

Úvahy posttelevizní

Burza

Herecká asociace informuje

Zasedání Mezinárodní herecké...

Děti slunce

Dva skladatelé, dva Magoři

Just píše Rejžkovi

Obvyklý hradecký svátek divadla na...

Výpomoc mdlému filmu aneb...

Filmových dílek sebevědomých...

Zahraničí

Osmašedesátý se vrací aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Ivan Balaďa (1. 1. 1936 Bratislava –...

Výročí

Výročí – září

Schönová Vlasta, herečka (1. 9. 1919)...

Paměti, záznamy, deníky

Bylo nás pět a půl,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 2 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 14/2014



Obsah,